Amidiny

Amidiny jsou organické sloučeniny obsahující funkční skupiny s obecným vzorcem RC(NR)NR₂, přičemž skupiny R mohou být stejné i odlišné. Jedná se o iminové deriváty amidů (RC(O)NR₂). Nejjednodušším amidinem je formamidin, HC(=NH)NH₂.

Jako příklady lze uvést:

• DBU
• diminazen
• benzamidin
• pentamidin

Příprava

Častým způsobem přípravy primárních amidinů je Pinnerova reakce. Reakcí nitrilu s  alkoholem za přítomnosti kyseliny vzniká iminoether; jeho reakcí s amoniakem se pak tvoří amidin.^[1]

Místo Brønstedových lze použít i Lewisovy kyseliny; například chlorid hlinitý spouští přímou aminaci nitrilů.^[2]

Další možnost představuje aminace imidoylchloridu.^[3]

Amidiny mohou být také vytvořeny adicí organolithných sloučenin na diiminy a následnou protonací nebo alkylací.

Dimethylformamidacetal reaguje s primárními aminy za vzniku amidinů:^[4]

Me₂NC(H)(OMe)₂ + RNH₂ → Me₂NC(O)NHR + 2 MeOH

Vlastnosti a využití

Amidiny jsou silnějšími zásadami než amidy a patří k nejsilnějším nenabitým a neionizovaným zásadám.^[5][6]

Protonace probíhá na sp² hybridizovaném dusíku, protože kladný náboj může být delokalizován na obou dusících. Vzniklý kation bývá nazýván amidiniový ion^[7] a má stejné délky vazeb C-N.

Některá léčiva a kandidáty na léčiva obsahují amidinové skupiny; jsou to například antiprotozoikum imidokarb, anthelmintikum tribendimidin a xylamidin, antagonista 5HT2A receptoru.^[8]

Formamidinium může reagovat s halogenidy kovů za tvorby polovodičových materiálů absorbujících světlo. Formamidiniové ionty nebo halogenidy mohou částečně či úplně nahradit methylamoniumhalogenidy při tvorbě absorbujících vrstev ve fotovoltaických zařízeních.

Názvosloví

Amidiny se formálně klasifikují jako oxokyseliny. Oxokyselina, od které je amidin odvozen, musí mít vzorec typu R_nE(=O)OH, kde R je substituent. Hydroxylová skupina (−OH) se nahradí −NH₂ skupinou a oxo skupina (=O) se nahradí substituentem =NR, čímž vznikne obecná struktura amidinu R_nE(=NR)NR₂.^[9][10][11] Pokud je výchozí oxokyselina karboxylovou kyselinou, vzniklý amidin patří mezi karboxamidiny či karboximidamidy. Označení amidiny se často vztahuje na karboxamidiny, jelikož jde o nejčastější druh amidinů.

Deriváty

Formamidiniové kationty

Významnou skupinou amidiniových iontů jsou formamidiniové katiionty, které mají obecný vzorec R₂N-CH=NR +
2 . Deprotonací těchto iontů se tvoří stabilní karbeny s obecným vzorcem R₂N-:C-NR₂.^[12][13]

Amidinátové soli

Amidinátové soli mají obecný vzorec M⁺[RNRCNR]⁻; lze je získat reakcí karbodiimidu s organokovovými sloučeninami, například methyllithiem.^[15] Používají se jako ligandy v organokovových komplexech.

Odkazy

Související články

• Guanidiny — podobná skupina sloučenin, u kterých je centrální uhlík navázán na tři dusíky
• Imidazoliny - cyklické amidiny

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu amidiny na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amidine na anglické Wikipedii.