Ammán

Ammán عمان
vlajka
Poloha
Souřadnice	31°56′ s. š., 35°55′ v. d.
Nadmořská výška	780 m n. m.
Časové pásmo	východoevropský čas
Stát	Jordánsko Jordánsko
Ammán
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	700 km²
Počet obyvatel	4 007 526 (2015)
Hustota zalidnění	5 725 obyv./km²
Správa
Starosta	Omar AlMaani
Oficiální web	www.ammancity.gov.jo
PSČ	11110–17198
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ammán (arabsky عَمَّان, dříve řecky Φιλαδελφια Filadelfia, latinsky Philadelphia), je hlavním městem Jordánska. V roce 2021 byla jeho populace odhadována na 4 061 150 osob a další přibližně milion osob žije v jeho metropolitní oblasti. To jsou přibližně dvě třetiny obyvatel celého Jordánska a Ammán má proto výlučné postavení nesrovnatelné s hlavními městy okolních států; je zde koncentrována většina kultury, ekonomiky a sociálního života Jordánska. V západní části města sídlí parlament, královské palácové rezidence jsou situovány na východě.^[1] Západ je rovněž movitější a s bohatými čtvrtěmi.^[2]

Město stojí na východních svazích Adžlúnských hor, první osídlení se datuje do doby asi 7000 let př. n. l.^[3] V roce 2014 navštívilo Ammán na dva miliony turistů, což jej činilo 93. nejnavštěvovanějším městem na světě.^[4]

Ammán leží na severozápadě země. Jeho průměrná nadmořská výška dosahuje téměř 780 m n. m., nejnižší bod se nachází ve výšce 720 m n. m., nejvyšší ve výšce 830 m n. m. Průměrná teplota se v červenci pohybuje okolo 25 °C, v lednu okolo 10 °C. Nejsušším měsícem v roce je červenec, kdy spadne průměrně 0 mm srážek, v lednu spadne průměrně 70 mm.

Ammán je město založené před několika tisíci lety. Jedno z prvních osídlení se týkalo náhorní plošiny kopce al-Kaláh (Al-Qalʿah) severně od vádí. V roce 1994 byly učiněny objevy datující první zdejší osídlení do doby kamenné okolo roku 7000 př. n. l.^[3] Toto místo, zvané 'Ain Ghazal, mělo být domovem přibližně 3000 lidí, jejich počet ovšem v dalších letech klesl kvůli změnám podnebí na šestinu.^[5] Nejstarší pozůstatky opevněných osad pochází z pozdní doby kamenné (asi 4000–3000 let př. n. l.).^[1]

O Ammánu se píše i v bibli, jako o městě dětí Ammónových. Ve 13. století př. n. l. se stal centrem aramejských Ammónců. V 11. století př. n. l. jej dobyla vojska Izraelitů.

V roce 722 př. n. l. Asyřané vytlačili Izraelity a jordánské území bylo rozděleno na provincie. Po dobytí Asyřany následovali Peršané a později Řekové, kteří město nazvali Filadelfie.

Mezi 3. a 1. stoletím př. n. l. sem přišli Řekové (veteráni tažení Alexandra Velikého) a žili vedle Židů, kteří se již v této oblasti usadili, a Nabatejců (kočovných Arabů, kteří přišli v 7. století př. n. l.), čímž rozšířili kulturní rozmanitost Filadelfie. Římané postavili město s ulicemi lemovanými sloupy, lázněmi, divadlem a velkými veřejnými budovami. V roce 63 př. n. l. se Ammán připojil ke svazu deseti svobodných měst řecko-římské kultury Středního Východu, který se nazýval Dekapolis. Město v rámci nové římské provincie Arábie prosperovalo, bylo průsečíkem obchodních cest, které křižovaly Středozemní moře a pokračovaly do Indie a Číny, stejně jako na sever a jih.​

V roce 324 bylo křesťanství ve Filadelfii zavedeno jako císařské náboženství a město se stalo sídlem biskupství, v církevní provincii Lydda. Expanze islámu začala v roce 635 našeho letopočtu, kdy se město dostalo pod nadvládu arabského chalífátu. Byzantský císař Heraclius se v roce 636 severozápadně od města, v bitvě na řece Jarmuk pokusil expanzi Arabů zastavit. Vítězstvím Arabů se muslimská vláda upevnila a přijala semitský název Ammán. Království ghassánovců zachovávalo křesťanské arabské tradice, bylo spojencem Byzance. Po muslimské expanzi Ammán za Umajjovců i za Abbásovců vzkvétal, dokud neutrpěl zemětřesením a dalšími katastrofami. Během křížových výprav a za vlády egyptských mamlúků význam Ammánu pomalu upadal a jeho místo zaujalo město Karak.​

Křesťanská kultura a náboženství ztratily svou kontinuitu po roce 1375. Posledním filadelfským biskupem byl Macarius I. v letech 1347–1351.^[6]

Od roku 1517 byl Ammán zcela muslimským městem a součástí Osmanské říše.

Po první světové válce byl Ammán dva roky pod vládou krále Fajsala sídlícího v Damašku. V roce 1921 došlo k vytvoření emirátu Zajordánsko s hlavním městem Ammánem, který zahájil velký rozvoj. Po skončení druhé světové války dne 25. května 1946 získala země nezávislost, v roce 1948 došlo k jejímu přejmenování na Jordánsko a Ammán se stal jeho hlavním městem. Od té doby Ammán velmi rychle rostl do všech stran a stal se skutečnou metropolí.

Ammán je pro Jordánsko obchodním, finančním středem obchodu s významem i pro obchod mezinárodní. Je dopravním uzlem pro svoji zemi se dvěma významnými dálnicemi pojícími Ammán se Saltem a Jeruzalémem. Mezi hlavní odvětví patří potravinářství, produkce tabáku, textilní a papírenský průmysl, hliníková produkce a výroba plastů a cementu.^[1]

Ammán se rozkládá na několika kopcích se skalnatými svahy, které se svažují k centru města, kde se nachází hlavní třída – Ulice krále Faisala. Tyto svahy jsou zastavěné moderními domy. V ulicích celého města se nachází mnoho směnáren, kde jsou vystaveny nejrůznější bankovky celého světa včetně českých korun, jsou zde k vidění dokonce i dnes již bývalé československé koruny.^[zdroj?]

V období 1. světové války byl Ammán malou vesnicí, proměna v moderní město začala až přibližně v polovině 20. století, to se Ammán navíc stal hlavní městem Zajordánska a následně nezávislého Jordánska.^[1]

U mešity Al-Husajní, která stojí nedaleko náměstí krále Fajsala, je po celý den čilý ruch spojený s orientálním bazarem. Tržiště (súky), které se v této lokalitě nachází, představuje skutečný střed města. Jedním z těchto tržišť je každoroční súk Jara podél Duhové ulice ve čtvrti Džabal Ammán, k němuž se vedle trhovců prodávajících řemeslné výrobky přidávají hudebníci a další.^[7] V Ammánu se nachází jen velmi malý počet náměstí v evropském smyslu.

Většina zachovalých památek ve městech pochází z období nadvlády antického Říma a raného středověku.

• Ruiny velkého římského divadla, do kterého se vešlo 6000 diváků, leží ve středu města, respektive na úbočí vysokého kopce.
• Ruiny citadely, paláce Umajjovců El Quasr a mešity tvoří rozsáhlý areál archeologické lokality v centru města.^[8][9] se zbytky hradeb leží blízko centra na vrcholku Džabal al-Kalá
• Královské sídlo – palác Basman, v blízkosti citadely.

Z pozdního středověku a raného novověku se zachovaly mnohé archeologické nálezy v expozici muzea, nikoliv však cenné historické objekty. Pokud je nezničila cizí vojska, požáry a zemětřesení, byly zcela přestavěny při expanzi nového města.

• Jordánská národní galerie výtvarného umění (otevřena roku 1980)
• Jordánské národní muzeum, expozice z let 1980–1990, znovu otevřena roku 2014.

• Galerie Ammán na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ammán na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Ammán ve Wikislovníku