Ampér

Ampér (značka A) je základní jednotka soustavy SI pro elektrický proud. Od 20. května 2019 je definována fixací číselné hodnoty elementárního náboje, aby byla rovna 1,602 176 634×10−19, je-li vyjádřena jednotkou C, rovnou A s, kde sekunda je definována pomocí ΔνCs.

Definice

Definice ampéru (podle soustavy SI):

Ampér, značka „A“, je jednotka elektrického proudu v SI. Je definována fixací číselné hodnoty elementárního náboje, aby byla rovna 1,602 176 634×10−19, je-li vyjádřena jednotkou C, rovnou A s, kde sekunda je definována pomocí ΔνCs.

Zafixování elementárního náboje a Planckovy konstanty stanovuje přesně také hodnotu Josephsonovy konstanty a von Klitzingovy konstanty , které se vyskytují ve vztazích pro Josephsonův jev resp. kvantový Hallův jev. Tímto způsobem lze vytvořit etalony elektrického napětí U a elektrického odporu R. Realizace ampéru je pak založena na aplikaci Ohmova zákona .

Stará definice (platná do 19. května 2019)

Silové působení mezi dvěma vodiči

Do 19. května 2019 byl ampér definován podle tehdejší soustavy SI jako:

Ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzájemné vzdálenostimetr vyvolá mezi nimi stálou sílu o velikosti 2×10−7 newtonu na 1 metr délky vodiče.

Historie

Jednotka je pojmenována po francouzském matematikovifyzikovi Ampèrovi (1775–1836).[1]

Ampér byl původně definován jako jedna desetina elektromagnetické jednotky proudu ze soustavy CGS (známá jako abampér, absolutní ampér), která generuje sílu dvou dynů (1 dyn = 10−5 N ≈ 1,019716×10−6 kp) na centimetr délky mezi dvěma vodiči, které jsou od sebe vzdáleny jeden centimetr.[2]

Užití

Jednotka elektrického náboje, coulomb, je definovaná pomocí ampéru.

Proud I o velikosti jeden ampér je rovný toku elektrického náboje Q jeden coulomb za čas t 1 sekundy:

Etalon

V metrické soustavě byl jako etalon určen mezinárodní Ampér jako proud, který z roztoku dusičnanu stříbrného vyloučí 0,001 118 g stříbra za sekundu. Tato jednotka byla určena londýnskou konferencí pro jednotky elektrické v roce 1909 a schválena ve Francii zákonem v roce 1919.

Reference

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Conon, str. 71, č. mapového listu 22, ISBN 80-85277-10-7
  2. A short history of the SI units in electricity Archivováno 29. 4. 2009 na Wayback Machine. Krátká historie SI jednotek elektrické energie (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

SI base unit.svg
Autor: Dono, Licence: CC BY-SA 3.0
The seven SI base units and their interdependency. Clockwise from the top: second (time), kilogram (mass), mole (amount of substance), candela (luminous intensity), Kelvin (temperature), Ampere (electric current) and metre (distance)
AtractionTwoWires.svg
Autor: Jfmelero, Licence: CC BY-SA 4.0
The magnetic field around two wires carrying current in the same direction, cause the wires to feel a mutual attraction.