Amyrtaios
Amyrtaios | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ἀμυρταῖος, Amenirdisu | |||||||||||||||
Aramejský papyrus obsahující smlouvu o půjčce, datovaný do 5. roku vlády faraona Amyrtaia (400 př. n. l.) | |||||||||||||||
Doba vlády | 404–399 př. n. l. | ||||||||||||||
Rodné jméno | |||||||||||||||
Otec | Psammetik IV. ? | ||||||||||||||
Úmrtí | 399 př. n. l. Mennofer | ||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Amyrtaios (starořecky Ἀμυρταῖος, pořečtěné původní egyptské jméno Amenirdisu), pocházel z Médie[1] a do historie se zapsal jako jediný zástupce 28. dynastie. Jméno převzal z historie sajské dynastie.[p 1][2] Jeho historická pozice je součástí konfliktů s perskou říší a snahou vymanit se z jejího vlivu. Jeho vláda je datována do let 404 až 399 př. n. l.[2]
Historický vývoj
Když Kambýsés II. v roce 525 př. n. l. ovládl Egypt a za sídlo si zvolil Memfis, jeho následník Dareios I. rozšířil říši vojenskou expanzí od Indie až po Thrákii,[p 2] kde se střetl s Athénami, řeckým městským státem. Velký rozsah perské říše vedl zákonitě k četným vzpourám v satrapiích, které Peršany vyčerpávaly, takže již ke konci vlády Dareia I. kolem roku 490 př. n. l. se v dolním Egyptě, zejména v okolí města Sau, vzedmuly vzpoury a vedla se zde partyzánská válka proti Peršanům. Četné vyčerpávající výboje a zároveň potlačování vzpour v okrajových satrapiích podlomily Dareiovo zdraví, který zemřel v listopadu 486 př. n. l.[3] Po rozsáhlejších sporech o osobě následníka, se perského trůnu ujal jeho mladší syn Xerxés I.. Ten v roce 486 př. n. l. potlačil vzpoury v Egyptě, které pak opakovaně Peršané řešili ještě dalších 82 let.[4] K datu úmrtí Dareia II. 404 př. n. l. se uvádí konec první perské nadvlády v Egyptě a nástupu 28. dynastie a jejího jediného faraona Amyrtaia. I když je v některých zdrojích 28. dynastie opomíjena,[5] jinde se uvádí jména deseti lokálních vládců, počínaje rokem 522 př. n. l.,[6][7] kterými spíše byli satrapové pod kontrolou Peršanů a čas od času usilovali o osamostatnění se od vlády Persie.
Vůdcem dřívějšího povstání v letech 463 až 461 př. n. l. byl rovněž setrapa jménem Amyrtaios, pravděpodobný děd posledního z nich, kterým byl jeho stejnojmenný vnuk Amyrtaios.[2] Ten se vzbouřil v roce 404 př. n. l. Věděl jak funguje perská vláda a využil nastalé situace. Zdá se, že Amyrtaios uzavřel spojenectví s řeckým městem Spartou. Řekové napadli Asii a Egypt jim posílal obilí. Tímto způsobem byla perská armáda zaměstnána v Asii a Egypt mohl být samostatný státem.[p 3][8][9] Jeho vláda ovšem trvala jen pět roků, když jiný satrapa Nefaarudž I., generál z města Džanet, vyvolal vzpouru proti Amyrtaiovi, zajal jej a nechal popravit. Nefaarudž I. se prohlásil faraonem a je uváděn jako zakladatel 29. dynastie. O popravě Amyrtaia se dochoval aramejský papyrus z ostrova Elephantiny[10]
Epilog
Historie 28. dynastie a jediného uváděného faraona Amyrtaia není v dějinách Pozdní doby v Egyptě nijak výjimečná, je však dokumentem vzrůstu moci velké perské říše a jejího následného úpadku v důsledku vyčerpání vnitřních zdrojů a neúměrné územní expanze bez vybudování odpovídajícího systému řízení v multinárodním uskupení. Dáreiovo expanzivní úsilí na západě se dá spojit s následnou iónskou revoltou a s perským odhodláním podrobit si řecké pevninské státy. Perská hrozba přiměla Ahtény k přijetí námořní strategie založené na vytvoření silné flotily. To posloužilo k odražení perského útoku na Řecko v letech 480–479 př. n. l. a připravilo půdu pro vytvoření silného řeckého státu v podobě Délského spolku, který během následujících patnácti let zcela vytlačil Peršany z oblastí Egejského moře. To přimělo Peršany obnovit své zájmy v Egyptě a se stávajícími egyptskými dynastiemi získat opět perskou kontrolu nad Egyptem. Navzdory perské obnově vlády v Egyptě, vyhlídka na pokračující egyptsko-aténskou spolupráci podnítila Peršany, aby přepustili daleký západ výměnou za uznání perské kontroly nad Egyptem, (Artaxerxés III. druhá egyptská satrapie 358–331 př. n. l.)[11] Vláda Peršanů v Egyptě skončila porážkou jejich vojsk Dareia III. v bitvě u Gaugamél v roce 331 př. n. l.[2]
Poznámky
Reference
- ↑ KUHRT, Amelie. The Pesian Empire;A Corpus of Sources from the Achaemenid Period [online]. New York: Routledge, 2007. S. 392. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 36. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ Darius I The Great [online]. Encyklopa Iranica. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOYCE, Mary. A History od Zoroastrianism, Vol. 2 [online]. Leiden: E.J.Brill, 1982. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUDGE, Wallis. Egyptian Hierglyphic Dictionary vol.II.. London: [s.n.], 1920. S. 940. (anglicky)
- ↑ Twenty-eighth Dynasty [online]. 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Late period of ancient Egypt (712–332 B.C.) [online]. 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 202. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LENDERING, Joana. Amyrtaeus [online]. Leiden: 2020. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUHRT, Amelie. The Pesian Empire;A Corpus of Sources from the Achaemenid Period [online]. New York: Routledge, 2007. S. 392. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUZICKA, Stephen. Trouble in the West:Egypt and the Persien Empire 525-332 BC [online]. Oxfor Univestiy Press, 2012. Dostupné online. ISBN 9780199766628. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Amyrtaios na Wikimedia Commons
- Uzume Z. Wijnsm, And in the fourth year Egypt rebelled ...” The Chronology of and Sources for Egypt’s Second Revolt (ca. 487–484 BC), Leiden University[1]
- O. Perdu, 'Saites and Persians (664-332),' in A.B. Lloyd (ed.), A Companion to Ancient Egypt (Chichester, 2010), 140–58 (at 153–7)
- J.D. Ray, 'Egypt: Dependence and Independence (425-343 B.C.)', in Achaemenid History 1 (Leiden, 1987), 79–95.
- von Beckerath, Jürgen (1964). Untersuchungen zur politischen Geschichte der zweiten Zwischenzeit in Ägypten. Ed. J.J. Augustin.
- Wwilliam E.Arnold, The Passover Papyrus from Elephantine, Journal of Biblical Leteratur, No.1 1912
Média použitá na této stránce
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
The Eye of Horus
(c) Dodo na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Rozsah perské říše kolem roku 490 př. Kr.
Aramaic papyrus containing a contract for a loan, dated to regnal year 5 of pharaoh Amyrtaios, in 400 BCE. From Elephantine (Upper Egypt), 28th Dynasty, Late Period.