Anaïs Chevalierová-Bouchetová
Anaïs Chevalierová-Bouchetová | |
---|---|
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Anaïs Chevalierová (2023) | |
Datum narození | 12. února 1993 (30 let) |
Místo narození | Valence, Francie |
Stát | Francie |
Výška | 163 cm |
Hmotnost | 55 kg |
Choť | Martin Bouchet (od 2017)[1] |
Příbuzní | Chloé Chevalierová (sourozenec) |
Sportovní informace | |
Sport | biatlon |
Klub | Les 7 Laux |
Lyže | Rossignol |
Zbraň | Anschütz |
Ukončení kariéry | 19. března 2023 |
Světový pohár v biatlonu | |
Debut | 6. prosince 2013 |
Nejlepší umístění | 5. místo (2021/2022) |
Počet výher | 13 (1 individuální) |
Stupně vítězů | 49 (22 individuálních) |
Medaile v biatlonu | |
Olympijské hry | 0 – 2 – 1 |
Mistrovství světa | 0 – 4 – 3 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 19. března 2023
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zimní olympijské hry | ||
bronz | 2018 Pchjongčchang | štafeta |
stříbro | 2022 Peking | smíšená štafeta |
stříbro | 2022 Peking | vytrvalostní závod |
Mistrovství světa | ||
stříbro | 2016 Oslo | štafeta |
stříbro | 2017 Hochfilzen | smíšená štafeta |
bronz | 2017 Hochfilzen | sprint |
bronz | 2017 Hochfilzen | štafeta |
bronz | 2021 Pokljuka | stíhací závod |
stříbro | 2021 Pokljuka | sprint |
bronz | 2023 Oberhof | smíšená štafeta |
Mistrovství světa juniorů | ||
stříbro | 2011 Nové Město | sprint |
stříbro | 2011 Nové Město | stíhací závod |
bronz | 2011 Nové Město | štafeta |
stříbro | 2012 Kontiolahti | sprint |
Anaïs Chevalierová-Bouchetová, za svobodna Anaïs Chevalier (* 12. února 1993 Valence) je bývalá francouzská biatlonistka, držitelka bronzové medaile ze štafety na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.
Dále je stříbrnou medailistkou z ženské štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2016 v norském Oslu a smíšené štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2017 v rakouském Hochfilzenu, kde navíc získala bronz ve sprintu a štafetě. Je rovněž několikanásobnou medailistkou z juniorských šampionátů.
Ve Světovém poháru zvítězila ve své kariéře v jednom individuálním závodu, když triumfovala ve stíhacím závodu v Novém Městě v ročníku 2016/2017.[2] K němu přidala dvanáct kolektivních výher s francouzskou štafetou.
Kariéru ukončila v březnu 2023 na podniku v Oslu, kde v poslední závodě kariéry obsadila v závodu s hromadným startem třetí místo.[3]
Její sestra Chloé Chevalierová je také biatlonistkou. Ve světovém poháru závodí od roku 2015.
Výsledky
Olympijské hry a mistrovství světa
Sezóna | D | Místo | SP | SZ | HZ | IZ | ŠT | SŠT | SZD | Věk |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2013/14 | ZOH | Soči | 47. | 44. | – | – | DNF | – | – | 21 let |
2015/16 | MS | Oslo | 26. | 15. | 30. | 28. | 2. | – | 23 let | |
2016/17 | MS | Hochfilzen | 3. | 11. | 13. | 38. | 3. | 2. | 24 let | |
2017/18 | ZOH | Pchjongčchang | 16. | 24. | 29. | 28. | 3. | – | 25 let | |
2018/19 | MS | Östersund | 32. | DNS | – | 49. | 8. | 8. | – | 26 let |
2019/20 | MS | Anterselva | nestartovala | 27 let | ||||||
2020/21 | MS | Pokljuka | 2. | 3. | 27. | 27. | 8. | 5. | – | 28 let |
2021/22 | ZOH | Peking | 68. | – | 19. | 2. | 6. | 2. | × | 29 let |
2022/23 | MS | Oberhof | 24. | 23. | 4. | 12. | 4. | 3. | – | 30 let |
Poznámka: Výsledky z olympijských her se do hodnocení světového poháru nezapočítávají, výsledky z mistrovství světa se dříve započítávaly, od mistrovství světa v roce 2023 se nezapočítávají.
Juniorská mistrovství světa
Sezóna | D | Místo | SP | SZ | IZ | ŠT | Věk |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2009/2010 | MSJ | Torsby | DSQ | – | 32. | 8. | 16 let |
2010/2011 | MSJ | Nové Město na Moravě | 2. | 2. | 7. | 3. | 17 let |
2011/2012 | MSJ | Kontiolahti | 2. | 12. | 42. | 5. | 19 let |
2012/2013 | MSJ | Obertillach | 4. | 9. | 31. | 7. | 19 let |
Vítězství v závodech světového poháru
Individuální
Č. | sezóna | datum | místo | disciplína |
---|---|---|---|---|
1. | 2016/2017 | 17. prosince 2016 | Nové Město na Moravě, Česko | stíhací závod |
Kolektivní
Datum | místo | disciplína |
---|---|---|
30. listopadu 2014 | Östersund, Švédsko | smíšená štafeta |
24. ledna 2016 | Anterselva, Itálie | štafeta |
7. ledna 2018 | Oberhof, Německo | štafeta |
10. března 2018 | Kontiolahti, Finsko | smíšený závod dvojic |
17. března 2018 | Holmenkollen, Norsko | štafeta |
18. ledna 2019 | Ruhpolding, Německo | štafeta |
17. února 2019 | Soldier Hollow, Spojené státy | smíšená štafeta |
5. prosince 2021 | Östersund, Švédsko | štafeta |
14. ledna 2022 | Ruhpolding, Německo | štafeta |
11. prosince 2022 | Hochfilzen, Rakousko | štafeta |
8. ledna 2023 | Pokljuka, Slovinsko | smíšená štafeta |
22. ledna 2023 | Anterselva, Itálie | štafeta |
Odkazy
Reference
- ↑ Le Dauphiné Libéré. Dostupné online.
- ↑ MIŠKOVSKÝ, Michal. Stíhací závod vyhrála Chevalierová, Koukalová se posunula na osmé místo. iDNES.cz [online]. 2016-12-17 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Biatlon opustí jeho velké hvězdy. Röiselandová i Herrmannová-Wicková končí kariéru. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-03-14 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anaïs Chevalierová-Bouchetová na Wikimedia Commons
- Anaïs Chevalierová-Bouchetová v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky)
- Anaïs Chevalierová-Bouchetová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Anaïs Chevalierová-Bouchetová na Světovém poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě 2023