Anaïs Chevalierová-Bouchetová

Anaïs Chevalierová-Bouchetová
Anaïs Chevalierová (2023)
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Anaïs Chevalierová (2023)
Datum narození12. února 1993 (30 let)
Místo narozeníValence, Francie
StátFrancie
Výška163 cm
Hmotnost55 kg
ChoťMartin Bouchet (od 2017)[1]
PříbuzníChloé Chevalierová (sourozenec)
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubLes 7 Laux
LyžeRossignol
ZbraňAnschütz
Ukončení kariéry19. března 2023
Světový pohár v biatlonu
Debut6. prosince 2013
Nejlepší umístění5. místo (2021/2022)
Počet výher13 (1 individuální)
Stupně vítězů49 (22 individuálních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 2 – 1
Mistrovství světa0 – 4 – 3
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230319a19. března 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
bronz2018 Pchjongčchangštafeta
stříbro2022 Pekingsmíšená štafeta
stříbro2022 Pekingvytrvalostní závod
Mistrovství světa
stříbro2016 Osloštafeta
stříbro2017 Hochfilzensmíšená štafeta
bronz2017 Hochfilzensprint
bronz2017 Hochfilzenštafeta
bronz2021 Pokljukastíhací závod
stříbro2021 Pokljukasprint
bronz2023 Oberhofsmíšená štafeta
Mistrovství světa juniorů
stříbro2011 Nové Městosprint
stříbro2011 Nové Městostíhací závod
bronz2011 Nové Městoštafeta
stříbro2012 Kontiolahtisprint

Anaïs Chevalierová-Bouchetová, za svobodna Anaïs Chevalier (* 12. února 1993 Valence) je bývalá francouzská biatlonistka, držitelka bronzové medaile ze štafety na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.

Dále je stříbrnou medailistkou z ženské štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2016 v norském Oslu a smíšené štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2017 v rakouském Hochfilzenu, kde navíc získala bronz ve sprintu a štafetě. Je rovněž několikanásobnou medailistkou z juniorských šampionátů.

Ve Světovém poháru zvítězila ve své kariéře v jednom individuálním závodu, když triumfovala ve stíhacím závodu v Novém Městě v ročníku 2016/2017.[2] K němu přidala dvanáct kolektivních výher s francouzskou štafetou.

Kariéru ukončila v březnu 2023 na podniku v Oslu, kde v poslední závodě kariéry obsadila v závodu s hromadným startem třetí místo.[3]

Její sestra Chloé Chevalierová je také biatlonistkou. Ve světovém poháru závodí od roku 2015.

Výsledky

Olympijské hry a mistrovství světa

SezónaDMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDVěk
2013/14ZOHRusko Soči47.44.DNF21 let
2015/16MSNorsko Oslo26.15.30.28.2.23 let
2016/17MSRakousko Hochfilzen3.11.13.38.3.2.24 let
2017/18ZOHJižní Korea Pchjongčchang16.24.29.28.3.25 let
2018/19MSŠvédsko Östersund32.DNS49.8.8.26 let
2019/20MSItálie Anterselvanestartovala27 let
2020/21MSSlovinsko Pokljuka2.3.27.27.8.5.28 let
2021/22ZOHČína Peking68.19.2.6.2.×29 let
2022/23MSNěmecko Oberhof24.23.4.12.4.3.30 let

Poznámka: Výsledky z olympijských her se do hodnocení světového poháru nezapočítávají, výsledky z mistrovství světa se dříve započítávaly, od mistrovství světa v roce 2023 se nezapočítávají.

Juniorská mistrovství světa

SezónaDMístoSPSZIZŠTVěk
2009/2010MSJŠvédsko TorsbyDSQ32.8.16 let
2010/2011MSJČesko Nové Město na Moravě2.2.7.3.17 let
2011/2012MSJFinsko Kontiolahti2.12.42.5.19 let
2012/2013MSJRakousko Obertillach4.9.31.7.19 let

Vítězství v závodech světového poháru

Individuální

Č.sezónadatummístodisciplína
1.2016/201717. prosince 2016Česko Nové Město na Moravě, Českostíhací závod

Kolektivní

Datummístodisciplína
30. listopadu 2014Švédsko Östersund, Švédskosmíšená štafeta
24. ledna 2016Itálie Anterselva, Itálieštafeta
7. ledna 2018Německo Oberhof, Německoštafeta
10. března 2018Finsko Kontiolahti, Finskosmíšený závod dvojic
17. března 2018Norsko Holmenkollen, Norskoštafeta
18. ledna 2019Německo Ruhpolding, Německoštafeta
17. února 2019USA Soldier Hollow, Spojené státysmíšená štafeta
5. prosince 2021Švédsko Östersund, Švédskoštafeta
14. ledna 2022Německo Ruhpolding, Německoštafeta
11. prosince 2022Rakousko Hochfilzen, Rakouskoštafeta
8. ledna 2023Slovinsko Pokljuka, Slovinskosmíšená štafeta
22. ledna 2023Itálie Anterselva, Itálieštafeta

Odkazy

Reference

  1. Le Dauphiné Libéré. Dostupné online.
  2. MIŠKOVSKÝ, Michal. Stíhací závod vyhrála Chevalierová, Koukalová se posunula na osmé místo. iDNES.cz [online]. 2016-12-17 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  3. Biatlon opustí jeho velké hvězdy. Röiselandová i Herrmannová-Wicková končí kariéru. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-03-14 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Chevalier-Bouchet A. – Biathlon 2023 Nove Mesto 7329.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Anaïs Chevalierová-Bouchetová na Světovém poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě 2023