Anacharsis Cloots

Anacharsis Cloots
Rodné jméno	Jean-Baptiste Cloots
Narození	24. června 1755 Kleve
Úmrtí	24. března 1794 (ve věku 38 let) Paříž
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	politik
Politická strana	Hébertisté
Nábož. vyznání	ateismus
Funkce	poslanec francouzského Národního shromáždění
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anacharsis Cloots nebo také Jean-Baptiste du Val-de-Grâce (24. června 1755 Kleve – 24. března 1794 Paříž) byl pruský baron a radikální demokrat, který při své veřejné činnosti používal označení orateur du genre humain (mluvčí lidského rodu).^[1]

Pocházel z nizozemské šlechtické rodiny, která z náboženských důvodů opustila zemi a usadila se na zámku Gnadenthal nedaleko Kleve. Jeho strýcem byl spisovatel Cornelius de Pauw. Studoval na pařížské koleji Plessis a na vojenské akademii v Berlíně. Díky rozsáhlému zděděnému majetku cestoval po Evropě, jeho názory výrazně ovlivnili francouzští encyklopedisté. Zřekl se šlechtického titulu a přijal pseudonym Anacharsis podle antického filozofa. Navrhoval vytvoření jednotné celosvětové republiky, v níž budou mít všechny národy rozhodovací právo.^[2] Byl radikálním ateistou a prohlásil se za „osobního nepřítele Boha“. Napsal knihy La Certitude des preuves du mahométisme, La République universelle ou adresse aux tyrannicides a Voltaire triomphant ou les prêtres déçus.

Byl zapáleným frankofilem, od roku 1789 žil v Paříži a aktivně se zapojil do revoluce. V roce 1792 získal francouzské občanství a byl zvolen do Národního konventu. Hlasoval pro trest smrti pro Ludvíka XVI. a finančně podporoval válečné úsilí šířící revoluci za hranice Francie. Názorově měl nejblíže k radikální frakci hébertistů a přispíval do časopisů La Chronique de Paris a Les Annales patriotiques. V prosinci 1793 ho Maximilien Robespierre označil za nepřátelského agenta a nechal uvěznit, 24. března 1794 byl Cloots gilotinován na náměstí Revoluce.^[3]

Clootsovým pojetím univerzálních lidských práv byl ovlivněn Joseph Beuys.^[4]

My sesadili boha — právem. Ano,
vždyť má-li člověk v lidstvo víru plnou,
pak nelze věřit v bytost obmyslnou,
již dětská pošetilost vysnila si
a bohem zvala... Ano, přijdou časy,
kdy dovoleno bude lidské ruce
požívat vzácné plody Revoluce
v zahradě čarné, kterou země bude!...
Já vidím jitro nádherné a rudé
tam za chaosem dnešním vzcházet v slávě...

J. S. Machar, Anacharsis Cloots sní, úryvek^[5]

• NEUMANN, Stanislav Kostka. Francouzská revoluce: populární dějiny bojů francouzské společnosti na sklonku 18. století. Díl třetí, Zápas s demagogií a korupcí. V Praze: Fr. Borový, 1930. 532 s. Kapitola „Clootsovo světoobčanství", s. 56–66. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anacharsis Cloots na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anacharsis Cloots
• Encyklopedické heslo Cloots v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích