Anadyr (řeka)

Anadyr
mapa povodí řeky
Základní informace
Délka toku	1150 km
Plocha povodí	191 000 km²
Průměrný průtok	1000 m³/s
Světadíl	Asie
Pramen
Anadyrská vrchovina
Ústí
záliv Oněmen 64°52′0″ s. š., 176°15′0″ v. d.
Protéká
Rusko Rusko (Čukotský autonomní okruh)
Úmoří, povodí
Tichý oceán, Beringovo moře
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anadyr (rusky Анадырь, čuksky Йъаайваам, Jájvám) je řeka v Čukotském autonomním okruhu v Rusku. Je dlouhá 1150 km od pramene zdrojnice Kylvygejvaam. Plocha povodí měří 191 000 km².

Průběh toku

Pramení v centrální části Anadyrské vrchoviny. Teče na jih do nížiny, kde se obrací na zhruba východ, přičemž však ještě několikrát mění směr, když obtéká horské hřbety. Na horním toku teče úzkou dolinou, zatímco na středním a dolním má charakter rovinné řeky. Dolina řeky v některých částech toku není dotvořena a řeka se rozlévá na ramena. Ústí do zálivu Oněmen, jenž je částí Anadyrského zálivu Beringova moře. V ústí dosahuje šířky 6 až 7 km.

Přítoky

• zprava – Jablon, Jeropol, Majn
• zleva – Činejveem, Belaja, Taňurer

Vodní režim

Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 254 km od ústí z povodí o rozloze 106 000 km² činí přibližně 1000 m³/s. Zamrzá v polovině až na konci října, přičemž na horním toku se led objevuje už v září. Rozmrzá na konci května až na začátku června.

Využití

Vodní doprava pro lodě s nízkým ponorem je možná do vesnice Markove, při vysokém stavu vody i o něco výše. Na dolním toku je rozvinuté rybářství. V povodí řeky se nacházejí naleziště uhlí.

Historie

V roce 1648 dosáhl ústí řeky kozácký objevitel Semjon Děžňov a přezimoval u něj. V 18. století řeku navštívil a popsal Dmitrij Laptěv.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anadyr na Wikimedia Commons

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Анадырь“.