Anafi

Anafi
Ανάφη (řecky)
hlavní město
hlavní město
LokalizaceEgejské moře
StátŘeckoŘecko Řecko
• krajSouth Aegean Region flag Jižní Egeis
• reg. jednotkaThéra
• obecAnafi
• obecní jednotkyAnafi
• komunitaAnafi
• sídla3 (6)[1]
Topografie
Rozloha38,636 km²[2]
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrcholVigla (582 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel271 (2011[3])
Hustota zalidnění7,01[4] obyv./km²
Největší sídloAnafi
Používané jazykyřečtina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anafi (druhý pád Anafi) (řecky Ανάφη) je řecký ostrov ve východní části souostroví Kyklady v Egejském moři. Spolu se třemi neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec. Ostrov Anafi má rozlohu 38,636 km² a obec 40,37 km². Nachází se 15 km východně od ostrova Santorini. Obec je součástí regionální jednotky Théra v kraji Jižní Egeis.

Obyvatelstvo

V roce 2011 žilo v obci 271 obyvatel, přičemž většina obývala hlavní město Anafi. Celý ostrov tvoří jednu obec, která se nečlení na obecní jednotky a komunity a skládá se přímo ze 3 sídel a 3 neobydlených ostrůvků. V závorkách je uveden počet obyvatel jednotlivých sídel.

  • obec, obecní jednotka a komunita Anafi (271)
    • sídla na hlavním ostrově — Anafi (256), Klisidi (12), Ormos Agios Nikolaos (3) - neobydlené ostrůvky — Ftena (0), Makra (0), Pachia (0).

Historie

Ve starověku byl ostrov zasvěcen Apollónovi; podle legendy vznikl tak, že Argonauti byli na své plavbě zastiženi bouří, bůh vyslyšel jejich modlitby a nechal pro ně vynořit se z moře ostrov, na kterém našli útočiště: jeho název pochází z výrazu ἀνέφηνεν, což znamená „objevil se“ (podle jiné verze znamená an ophis, tedy bez hadů).[5] Ostrov obývali Féničané a od 9. století př. n. l. Dórové, v 5. stol. př. n. l. ho zabraly Athény. Ve středověku patřil Byzantincům a Benátčanům, v letech 1537–1830 byl součástí Osmanské říše. Do sedmdesátých let 20. století sloužil jako místo vyhnanství pro politické vězně.

Turistika

Ostrovu se vyhnula masová turistika, nabízí proto klid a téměř prázdné pláže Klissidi a Roukounas, vnitrozemí je ideální pro pěší turistiku. Hlavní atrakcí je Kalamos, s výškou 460 m po Gibraltaru druhý nejvyšší útes Evropy.[6] Významnou památkou je pravoslavný klášter Kalamiotissa, na ostrově se nacházejí i antické vykopávky. Hlavními produkty Anafi jsou med, olivový olej a rukodělné výrobky. Ostrov má poštu, školu, zdravotní středisko, policejní stanici a heliport, ze Santorini sem jezdí trajekt.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anafi na německé Wikipedii.

  1. sídla na hlavním ostrově jsou 3, další 3 sídla obce tvoří neobydlené ostrůvky
  2. rozloha ostrova je 38,636 km², rozloha obce, která navíc zahrnuje 3 neobydlené ostrůvky je 40,37 km²
  3. počet obyvatel ostrova, obce a obecní jednotky a komunity je shodný 2590 dle [1] Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine..
  4. hustota obyvatel obce a obecní jednotky a komunity je shodný 6,71, hustota obyvatel ostrova je větší díky nezapočtení neobydlených ostrovů činí 7,01
  5. Web Greece
  6. Ecotourism Greece. www.ecotourism-greece.com [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-13. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

2011 Dimos Anafis.png
Autor: Pitichinaccio, Licence: CC BY 3.0
Locator map for Anafi municipality in Greek region South Aegean (2011)
Flag of the Region of South Aegean.svg
Autor: Philly boy92, Licence: CC BY-SA 3.0
The flag of the Periphery of the South Aegean, in Greece.
Chora Anafi.JPG
Autor: Man77, Licence: CC BY-SA 3.0
Chora von Anafi, Kykladen, Griechenland