Analýza DNA

Analýza DNA je specifická archeologická metoda, která se používá k určení fyziologických znaků testovaného jedince.[1]

DNA

DNA neboli deoxyribonukleové kyselina je obsažena v každé buňce a nese genetický materiál, který se předává při procesu rozmnožování z rodičů na potomky. Studiem genů, které tvoří DNA, se zabývá molekulární genetika. Můžeme také rozlišit dva typy DNA: jaderné, které je součástí buněčného jádra, a mitochondriální, které se nachází v mitochondriích.[1][2]

Historie

Molekula DNA byla objevena již v roce 1869. V 80. letech dvacátého století došlo ke zveřejnění studií, které se zabývaly DNA v souvislosti s historií. V současnosti má analýza DNA velký vliv nejen na zkoumání pozůstatků lidských jedinců, ale také ostatků zvířat a zbytků rostlin. Zachovalost DNA může být ovlivněna mnoha faktory jako jsou stav pozůstatků, kontaminace cizí DNA, způsob uložení pozůstatků atd. Na území Česka jsou zpravidla jediným zdrojem získávání informací o DNA lidských jedinců nebo zvířat kosti a zuby. Ovšem v Egyptě a dalších místech s příhodným klimatem dochází k zachování také měkkých tkání jedinců.[3]

Dělení analýzy DNA a využití

Analýza DNA se dělí na dva typy: absolutní a mitochondriální. Absolutní analýza DNA zkoumá šroubovici jako celek, z čehož je možno zjistit pohlaví, v jakém věku zkoumaný jedinec zemřel, jaké měl nemoci atd. Mitochondriální analýza DNA porovnává rozdíly mezi tehdejší a dnešní populací za pomoci studia chromozomu Y, který je v podstatě neměnný v průběhu historie, což vede mimo jiné k diskuzím o migraci skupin osob v minulosti. Výsledkem analýzy DNA je tedy zejména zjištění pohlaví, dožitý věk jedince a jakými nemocemi trpěl. Pak také rodinné vazby, migrace či genetické rozdíly.[4]

Praktické využití

Analýza DNA byla využita například při nejstarším zachycení chrta na území ČR u kostí nalezených na hradišti Starý Těšín u obce Chotěbuz-Podobora. Tento chrt se na české území pravděpodobně dostal jako dar z přímořských oblastí. Na českém území hrála analýza DNA také významnou roli při zkoumání velkomoravského pohřebiště ve Znojmě-Hradišti, kde byly odebrány vzorky z celkem 63 hrobů a následně analyzovány z důvodu zjištění pohlaví jedinců, vztahů mezi nimi a dědičných onemocnění sužujících jejich společnost.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Renfrew, Bahn (2020)
  2. ↑ Bastlová (2010), s. 10
  3. ↑ Bastlová (2010), s. 21–25
  4. ↑ Bastlová (2010), s. 26–29
  5. ↑ NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, Miriam. Přírodovědné analýzy v archeologii. arub.avcr.cz [online]. Akademie věd ČR [cit. 2018-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-06. 
  6. ↑ Bastlová (2010), s. 31–36

Literatura

  • BASTLOVÁ, Petra. Přínos analýz DNA při zkoumání kosterních pozůstatků z velkomoravského pohřebiště ve Znojmě - Hradišti a některých dalších nalezišť. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 10. Dostupné online.
  • RENFREW, Colin; BAHN, Paul. Archaeology. Theories, Methods a Practice. 1. vyd. Londýn: Thames & Hudson Ltd, 2020. 672 s. ISBN 9780500294246. (anglicky)