Analfabetismus

Rozšíření negramotnosti ve světě k roku 2000

Analfabetismus neboli negramotnost je neschopnost číst a psát. Jejím opakem je gramotnost. Člověk, který neumí číst a psát, je negramotný neboli analfabet. Vzájemný poměr gramotné a negramotné části populace se využívá jako jeden z ukazatelů vzdělanosti určité skupiny obyvatelstva. Pokud je procento negramotných příliš velké, jedná se o problém ekonomický, jelikož pracovní trh je plný nekvalifikované pracovní síly. Vlády se snaží proti němu bojovat vzděláváním obyvatelstva povinnou školní docházkou a dalšími vzdělávacími projekty. Kampaním proti negramotnosti se říká alfabetizace.

Vývoj negramotnosti

Vývoj negramotnosti ve Francii (V procentech)
Vývoj negramotnosti (podle OSN). Negramotnost žen je přibližně o třetinu větší.

Pro všechna období starověku napříč lidskými kulturami platí, že naprostá většina obyvatelstva byla negramotná. Například ve starověkém Egyptě se umění číst a psát omezovalo pouze na úzký okruh královského dvora, a to zejména na úzkou vrstvu profesionálních písařů.[1] Negramotnost byla i v dnes vyspělých zemích velmi vysoká až do 19. století, zejména na venkově, kde lidé číst a psát nepotřebovali. Teprve moderní společnosti ji vyžadují u každého a v průběhu 19.–20. století se zde skutečně podstatně snížila. V poslední době ovšem opět vzniká takzvaná sekundární negramotnost, spojená s tím, jak se prosazuje obrazová a hlasová komunikace, především zásluhou televize.

Funkční negramotnost

Kromě toho se užívá pojem funkční negramotnost. Funkčně negramotná osoba může umět číst (např. velmi obtížně a pomalu) a psát (jednoduché věty, s omezenou slovní zásobou), ale není schopná číst nebo psát v dostatečné míře na to, aby se vyrovnala s každodenními požadavky života ve společnosti, ve které žije. Patří sem např. neschopnost využívat informací z běžných zdrojů, například jízdních řádů, statistik, právních dokumentů a podobně. Funkční negramotnost tedy souvisí nejenom s faktickou schopností číst a psát, ale též se schopností porozumět textu na určité úrovni, orientovat se v běžných konvencích psaného projevu či specifické dokumentace apod.

Funkční negramotnost může být překážkou pro pracovní a společenské uplatnění a běžně se zkoumá a sleduje.

Odkazy

Reference

  1. MYNÁŘOVÁ, Jana. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. XVII. kapitola: Egyptské písemnictví, s. 626. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Analfabeta. Sv. 2, str. 235

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Illiteracy france.png
Autor: Gedefr, Licence: CC BY-SA 3.0
Evolution of the illiteracy rate in France as a function of 5-year long generations, born from 1720 to 1885. Data from J. Houdailles et A. Blum, "L'alphabétisation au XVIIIe et XIXeme siècle. L'illusion parisienne", Population, n°6, 1985, based on a 1985 INED survey and on the 1901 census.