Analfabetismus
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Monde_analphabetisme_2000.jpg/370px-Monde_analphabetisme_2000.jpg)
Analfabetismus neboli negramotnost je neschopnost číst a psát. Jejím opakem je gramotnost. Člověk, který neumí číst a psát, je negramotný neboli analfabet. Vzájemný poměr gramotné a negramotné části populace se využívá jako jeden z ukazatelů vzdělanosti určité skupiny obyvatelstva. Pokud je procento negramotných příliš velké, jedná se o problém ekonomický, jelikož pracovní trh je plný nekvalifikované pracovní síly. Vlády se snaží proti němu bojovat vzděláváním obyvatelstva povinnou školní docházkou a dalšími vzdělávacími projekty. Kampaním proti negramotnosti se říká alfabetizace.
Vývoj negramotnosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Illiteracy_france.png/220px-Illiteracy_france.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/World-Literacy-Rate-1970to2015.TC.png/220px-World-Literacy-Rate-1970to2015.TC.png)
Pro všechna období starověku napříč lidskými kulturami platí, že naprostá většina obyvatelstva byla negramotná. Například ve starověkém Egyptě se umění číst a psát omezovalo pouze na úzký okruh královského dvora, a to zejména na úzkou vrstvu profesionálních písařů.[1] Negramotnost byla i v dnes vyspělých zemích velmi vysoká až do 19. století, zejména na venkově, kde lidé číst a psát nepotřebovali. Teprve moderní společnosti ji vyžadují u každého a v průběhu 19.–20. století se zde skutečně podstatně snížila. V poslední době ovšem opět vzniká takzvaná sekundární negramotnost, spojená s tím, jak se prosazuje obrazová a hlasová komunikace, především zásluhou televize.
Funkční negramotnost
Kromě toho se užívá pojem funkční negramotnost. Funkčně negramotná osoba může umět číst (např. velmi obtížně a pomalu) a psát (jednoduché věty, s omezenou slovní zásobou), ale není schopná číst nebo psát v dostatečné míře na to, aby se vyrovnala s každodenními požadavky života ve společnosti, ve které žije. Patří sem např. neschopnost využívat informací z běžných zdrojů, například jízdních řádů, statistik, právních dokumentů a podobně. Funkční negramotnost tedy souvisí nejenom s faktickou schopností číst a psát, ale též se schopností porozumět textu na určité úrovni, orientovat se v běžných konvencích psaného projevu či specifické dokumentace apod.
Funkční negramotnost může být překážkou pro pracovní a společenské uplatnění a běžně se zkoumá a sleduje.
Odkazy
Reference
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Analfabeta. Sv. 2, str. 235
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu negramotnost na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo analfabetismus ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Analfabeta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- (slovensky)Čo dnes znamenajú pojmy gramotnosť a negramotnosť?
- (anglicky)Gramotnost v jednotlivých zemích Archivováno 24. 11. 2016 na Wayback Machine. podle CIA World Factbook
- (anglicky)Statistiky negramotnosti UNESCO Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Gedefr, Licence: CC BY-SA 3.0
Evolution of the illiteracy rate in France as a function of 5-year long generations, born from 1720 to 1885. Data from J. Houdailles et A. Blum, "L'alphabétisation au XVIIIe et XIXeme siècle. L'illusion parisienne", Population, n°6, 1985, based on a 1985 INED survey and on the 1901 census.