Anastasij (Opockij)

Jeho Přeosvícenost Anastasij
Biskup oloněcký a petrozavodský
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Oloněc
Jmenování	20. ledna 1901
Předchůdce	Nazarij (Kirillov)
Nástupce	Misail (Krylov)
Zasvěcený život
Sliby	14. září 1861
Svěcení
Kněžské svěcení	23. října 1855
Biskupské svěcení	15. května 1885
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup brestský a vikář litevské eparchie (1885–1891) Biskup sarapulský a vikář vjatské eparchie (1891–1893) Biskup čeboksarský a vikář kazaňské eparchie (1893–1897) Biskup turkestánský a taškentský (1897–1897) Biskup balachninský a vikář nižněnovgorodské eparchie (1898–1901)
Osobní údaje
Rodné jméno	Vasilij Alexandrovič Opockij (Васи́лий Алекса́ндрович Опоцкий)
Země	Ruské impérium Ruské impérium
Datum narození	24. března 1830
Místo narození	Pskovská gubernie, Ruské impérium
Datum úmrtí	20. prosince 1905 (ve věku 75 let)
Místo úmrtí	Petrozavodsk, Ruské impérium
Národnost	ruská
Alma mater	Petrohradská duchovní akademie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anastasij (světským jménem: Vasilij Alexandrovič Opockij; 24. března 1830 – 20. prosince 1905, Petrozavodsk) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup oloněcký a petrozavodský.

Byl bratrem arcibiskupa Alexije (Opockého).

Život

Narodil se 24. března 1830 v Pskovské gubernii jako syn protojereje.

Studoval na Pskovském duchovním semináři. Poté byl poslán vedením semináře studovat na Petrohradské zemědělské učiliště.

Oženil se a 23. října 1855 byl rukopoložen na jereje a stal se knězem ve vesnici Storožki Pskovské gubernie.

Roku 1857 ovdověl a nastoupil na Petrohradskou duchovní akademii.

Dne 14. září 1861 byl postřižen na monacha se jménem Anastasij a 7. května 1862 byl jmenován inspektorem Vilenského duchovního učiliště.

Dne 9. října 1865 byl převeden na post inspektora a učitele Minského duchovního semináře.

Dne 21. dubna 1869 byl povýšen na archimandritu.

Roku 1878 byl povolán do Petrohradu.

Dne 20. července 1881 byl jmenován rektorem Litevského duchovního semináře a představeným monastýru Svaté Trojice ve Vilně.

Roku 1885 jej Nejsvětější synod zvolil biskupem brestským a vikářem litevské eparchie.

Jeho působení zde spadalo do doby blízké dokončenému znovusjednocení řeckokatolíků, kdy bylo zvláště nutné být aktivním obráncem a upřímným vyznavačem pravoslaví. Postavil se proti vynucené „rusifikaci“ západních gubernií Ruské říše a postavil se proti morálnímu vlivu Rusů na místní obyvatelstvo.

Dne 17. listopadu 1891 se stal biskupem sarapulským a vikářem vjatské eparchie.

Dne 15. května 1893 byl ustanoven biskupem čeboksarským a vikářem kazaňské eparchie.

Dne 27. června 1897 jej synod jmenoval biskupem turkestánským a taškentským, ale ze zdravotních důvodu do eparchie neodjel. Dne 9. listopadu 1897 byl kvůli zdraví odvolán ze správy eparchie.

Dne 11. července 1898 se stal biskupem balachninským a vikářem nižněnovgorodské eparchie. Funkci zastával do 20. ledna 1901, kdy byl jmenován biskupem oloněckým a petrozavodským.

Zemřel 20. prosince 1905. Pohřben byl v katedrálním chrámu Vzkříšení Krista v Petrozavodsku. Pohřební službu vedl jeho bratr arcibiskup tverský a kašinský Alexij (Opockij).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Анастасий (Опоцкий) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• (rusky) Pravoslavie