Anastasija Sevastovová

Anastasija Sevastovová
Anastasija Sevastovová ve Wimbledonu 2017
Anastasija Sevastovová ve Wimbledonu 2017
StátLotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Datum narození13. dubna 1990 (33 let)
Místo narozeníLiepāja, Sovětský svaz[1]
BydlištěVídeň, Rakousko[1]
Výška169 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
Profesionál oddubna 2006
Ukončení kariérykvěten 2013 – leden 2015
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek8 230 671 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů440–264
Tituly4 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (15. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2011, 2019)
French Open4. kolo (2019)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Opensemifinále (2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů68–81
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (17. prosince 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017, 2018)
French Open2. kolo (2010)
Wimbledon1. kolo (2010, 2011, 2017)
US Openčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230213a13. února 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V prvních letech kariéry hrála Sevastovová s raketou Kneissl

Anastasija Sevastovová (* 13. dubna 1990 Liepāja) je lotyšská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové turnaje, když první ovládla na antukovém Estoril Open 2010. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2018 na 11. místě a ve čtyřhře pak v prosinci téhož roku na 56. místě. Trénuje ji Ronald Schmidt.[1]

V lotyšském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 utkáním 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Gruzii, v němž vyhrála dvouhru proti Tinatině Kavlašviliové. Přispěla tak k vítězství Lotyšek 3:0 na zápasy. Do roku 2020 v soutěži nastoupila k dvaceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 16–5 ve dvouhře a 7–5 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

2006–2013: Titul na Estoril Open 2010

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2006, když na turnaji v chorvatské Makarské s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve čtvrtfinále podlehla bosenské hráčce Dijaně Stojićové.[2] Premiérový titul kariéry v této úrovni vybojovala v srpnu 2006 poté, co ve finále německé události v lázeňském Bad Saulgau zdolala Chorvatku Josipu Bekovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na Istanbul Cupu 2007, na němž uspěla v kvalifikačním sítu. Na úvod hlavní soutěže porazila Anastasiji Jakimovovou, aby poté skončila na raketě páté nasazené Ukrajinky Aljony Bondarenkové, když o postupující rozhodl až tiebreak závěrečné sady.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženské dvouhře French Open 2009, kde zvládla tříkolovou kvalifikaci. V úvodním kole ji vyřadila maďarská hráčka Melinda Czinková. Premiérový posun do elitní světové stovky žebříčku WTA přišel 13. července 2009 po dohrání Wimbledonu, kdy vystoupala ze 105. na 99. příčku. První vítězný zápas na grandslamu vybojovala na US Open 2009 po výhře nad Thajkou Tamarine Tanasugarnovou.[1]

Premiérové finále okruhu WTA Tour odehrála na květnovém Estoril Open 2010 v portugalském Oeirasu, když ve finále dvouhry zdolala Španělku Arantxu Parraovou Santonjaovou. Cestou pavoukem na její raketě postupně zůstaly nejvýše nasazená Ágnes Szávayová, Kimiko Dateová, Anastasia Rodionovová a v semifinále pak Číňanka Pcheng Šuaj. Ševastovová se tak stala první lotyšskou šampionkou singlové soutěže WTA po sedmnácti letech, když naposledy před ní trofej získala Larisa Savčenková na OTB Open 1993 v newyorském Schenectady. Na Monterrey Open 2010 poprvé porazila tenistku z elitní světové desítky po vyřazení deváté v pořadí Jeleny Jankovićové ve dvou setech. V semifinále ji pak zastavila Ruska Anastasija Pavljučenkovová. Do první padesátky žebříčku WTA nahlédla 11. října 2010, když se posunula z 55. na 45. místo.[1]

Osmifinále si zahrála na Australian Open 2011, kde vyřadila turnajovou jednadvacítku Yaninu Wickmayerovou, aby ji poté zastavila dánská světová jednička Caroline Wozniacká. Bodový zisk znamenal nové kariérní žebříčkové maximum poté, co ve vydání z 31. ledna 2011 figurovala na 36. pozici. Následně utrpěla zranění, které ji nejdříve vyřadilo z devíti turnajů. Po návratu si přivodila poranění pravé nohy a levého hlezna, jež znamenaly další pauzu. V sezóně 2012 nemohla hrát úvodní čtyři měsíce a ve světové klasifikaci klesla na konečné 181. místo.[1]

Pro vleklé zdravotní komplikace a deprese oznámila v květnu 2013 náhlé ukončení kariéry.[4][5]

Obnovení kariéry od 2015: Čtvrtfinalistka US Open 2016

Během US Open 2016

Na dvorce a profesionální okruh se vrátila v lednu 2015 a sezónu zakončila na 110. pozici. Do finále postoupila na premiérovém ročníku travnatého Mallorca Open 2016, v němž za 1:17 hodin nestačila na Francouzku Caroline Garciaovou.[6] Opět jako poražená finalistka skončila na červencovém BRD Bucharest Open 2016, kde v závěrečném duelu proti Rumunce Simona Halepová neuhrála ani jeden game. Vítězka tak snížila poměr vzájemných zápasů na 2:3.[7]

Grandslamové maximum zlepšila na US Open 2016, během něhož jí patřila 48. příčka klasifikace. Na úvod vyřadila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou. Poté si poradila se španělskou světovou trojkou Garbiñe Muguruzaovou i Ukrajinkou Katerynou Bondarenkovou. Ve čtvrtém kole na ni nenašla recept britská turnajová třináctka Johanna Kontaová, jíž zdolala po 1.42 hodinách ve dvou setech. Stala se tak první Lotyškou v této fázi grandslamu od roku 1994 a účasti Larisy Neilandové mezi poslední osmičkou wimbledonské dvouhry. Před rozehráním ročníku 2016 přitom nevyhrála na newyorském majoru žádný zápas od roku 2010. Mezi poslední osmičkou hráček uhrála pouze dvě hry na Dánku Caroline Wozniackou.[5]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 D)
Premier (0)
International (4–3 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 8 (4–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.8. května 2010Estoril, PortugalskoantukaŠpanělsko Arantxa Parra Santonjaová6–2, 7–5
Finalistka2.19. června 2016Mallorca, ŠpanělskotrávaFrancie Caroline Garciaová3–6, 4–6
Finalistka3.17. července 2016Bukurešť, RumunskoantukaRumunsko Simona Halepová0–6, 0–6
Vítězka2.25. června 2017Mallorca, ŠpanělskotrávaNěmecko Julia Görgesová6–4, 3–6, 6–3
Finalistka3.24. června 2018Mallorca, Španělsko (2)trávaNěmecko Tatjana Mariová4–6, 5–7
Vítězka3.22. července 2018Bukurešť, RumunskoantukaChorvatsko Petra Martićová7–6(7–4), 6–2
Finalistka4.20181007a7. října 2018Peking, ČLRtvrdýDánsko Caroline Wozniacká3–6, 3–6
Vítězka4.28. července 2019Jūrmala, LotyšskoantukaPolsko Katarzyna Kawaová3–6, 7–5, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.25. června 2017Mallorca, ŠpanělskotrávaSrbsko Jelena JankovićováČínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
bez boje

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 23 (13–10)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.11. července 2006Garching, NěmeckoantukaBosna a Hercegovina Sandra Martinovićová7–6(7–5), 3–6, 2–6
Vítězka1.6. srpna 2006Bad Saulgau, NěmeckoantukaChorvatsko Josipa Beková6–1, 6–0
Vítězka2.20. srpna 2006Bratislava, SlovenskoantukaSlovensko Klaudia Malenovská4–6, 6–0, 6–3
Finalistka2.13. května 2007Antalya, TureckotvrdýSrbsko Vojislava Lukićová3–6, 6–7(3–7)
Finalistka3.24. června 2007Fontanafredda, ItálieantukaPolsko Anna Korzeniaková5–7, 0–6
Vítězka3.22. března 2008Noida, IndietvrdýIndie Sunitha Raová6–2, 6–1
Vítězka4.1. června 2008Galatina, ItálieantukaŠpanělsko Estrella Cabeza Candelaová6–4, 6–4
Vítězka5.27. července 2008Les Contamines, FrancietvrdýArgentina Agustina Leporeová6–4, 3–6, 6–3
Finalistka4.25. srpna 2008Katovice, PolskoantukaSlovensko Lenka Wienerová3–6, 2–6
Finalistka5.7. září 2008Brno, ČeskoantukaČesko Zuzana Ondrášková4–6, 6–3, 2–6
Vítězka6.29. března 2009La Palma, ŠpanělskotvrdýSlovensko Kristína Kučová4–6, 6–1, 6–1
Vítězka7.3. května 2009Johannesburg, Jihoafrická republikatvrdýČesko Eva Hrdinová6–2, 6–2
Finalistka6.12. července 2009Záhřeb, ChorvatskoantukaČesko Sandra Záhlavová1–6, 6–7(4–7)
Finalistka7.2. července 2012Versmold, NěmeckoantukaNěmecko Annika Becková3–6, 1–6
Vítězka8.15. července 2012Zwevegem, Belgietvrdý (h)Turecko Çağla Büyükakçay6–0, 6–3
Vítězka9.30. července 2012Trnava, SlovenskoantukaChorvatsko Ana Savićovábez boje
Vítězka10.1. února 2015Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýJaponsko Juuki Tanaková7–5, 6–3
Vítězka11.15. února 2015Trnava, Slovenskotvrdý (h)Maďarsko Réka Luca Janiová6–1, 7–6(7–3)
Vítězka12.11. dubna 2015Ahmadábád, IndietvrdýIndie Ankita Rainová6–4, 7–6(7–5)
Vítězka13.3. května 2015Wiesbaden, NěmeckoantukaČesko Tereza Martincová6–1, 6–3
Finalistka8.17. května 2015La Marsa, TuniskoantukaŠvýcarsko Romina Oprandiová3–6, 3–6
Finalistka9.12. července 2015Bursa, TureckoantukaTurecko İpek Soyluová5–7, 6–3, 1–6
Finalistka10.15. května 2016Trnava, SlovenskoantukaČesko Kateřina Siniaková6–7(4–7), 7–5, 0–6

Čtyřhra: 5 (4-1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.31. srpna 2008Katovice, PolskoantukaSlovensko Lenka WienerováPolsko Karolina Kosińská
Polsko Aleksandra Rosolská
5–7, 6–3, [10–3]
Finalistka2.3. května 2009Johannesburg, Jihoafrická republikatvrdýSlovensko Kristína KučováSpojené království Naomi Cavadayová
Ukrajina Lesja Curenková
2–6, 6–2, [9–11]
Vítězka3.31. ledna 2015Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýRakousko Melanie KlaffnerováNorsko Caroline Rohdeová-Moeová
Japonsko Midori Jamamotová
6–4, 6–4
Vítězka4.13. února 2015Trnava, Slovenskotvrdý (h)Rakousko Anna Maria HeilováSlovensko Michaela Hončová
Slovensko Lenka Juríková
6–4, 6–3
Vítězka5.20. září 2015Saint-Malo, FrancieantukaSlovensko Kristína KučováRusko Maria Marfutinová
Rusko Natalja Vichljancevová
6–7(1–7), 6–3, [10–5]

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok200620072008200920102011201220152016201720182019202020212022
Pořadí529. 267. 194. 83. 45. 94. 181. 110. 34. 16. 12. 27. 54. 70. 677.

Čtyřhra

Rok20082009201020112015201620172018201920202021
Pořadí472. 238. 208. 341. 284. 197. 86. 57. 151. 168. 654.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anastasija Sevastova na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Anastasija Sevastovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200102a2. ledna 2020
  2. a b c Anastasija Sevastovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200102a2. ledna 2020
  3. Anastasija Sevastovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20160906a6. září 2016
  4. Agence France-Presse. US Open: Anastasija Sevastova, Roberta Vinci Move Into Quarters [online]. NDTV Sports, 2016-09-05 [cit. 2016-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-05. (anglicky) 
  5. a b Sevastova becomes first Latvian to make Grand Slam quarters [online]. Qatar Tribune, 2016-09-05 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. POKORNÝ, Petr. Garciaová získala na Mallorce svou třetí trofej [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-19 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. 
  7. WTA. Flawless Halep Hurries To Bucharest Win [online]. WTA Tour, Inc, 2016-07-17 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Anastasija 5.jpg
Kneissl player Anastasija Sevastova
Sevastova US16 (6) (29862731615).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Sevastova US16 (6)
Sevastova WM17 (15) (35793496840).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Sevastova WM17 (15)