Anastasija Tichonovová
Anastasija Tichonovová Анастасия Тихонова | |
---|---|
Tichonovová v kvalifikaci French Open 2022 | |
Stát | Rusko |
Datum narození | 21. ledna 2001 (23 let) |
Místo narození | Moskva, Rusko |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 250 438 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 186–119 |
Tituly | 0 WTA, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 155. místo (1. ledna 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2023) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2022) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 154–89 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 14 ITF |
Nejvyšší umístění | 104. místo (18. prosince 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 7. ledna 2024
Anastasija Tichonovová (rusky Анастасия Сергеевна Тихонова, Anastasija Sergejevna Tichonova, * 21. ledna 2001 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2024 na 155. místě a ve čtyřhře v prosinci 2023 na 104. místě.[2]
V juniorském tenise si zahrála finále čtyřhry French Open 2019, v němž s krajankou Alinou Čarajevovou nestačily na Američanky Chloe Beckovou a Emmu Navarrovou.[3] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2019 na 18. příčce.[1]
Tenisová kariéra
V hlavní soutěži okruhu ITF debutovala v srpnu 2018, když na dva navazující antukové turnaje v Kazani, dotované 15 tisíci dolary, obdržela divokou kartu. Vždy ji vyřadila krajanka Jekatěrina Kazionovová z šesté stovky žebříčku, nejdříve ve druhém kole a o týden později ve čtvrtfinále. Na úvodní kazaňské události vyhrála svou první deblovou trofej po boku krajanky Marie Krupeninové. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu si připsala během února 2021 v kazachstánském Šymkentu, turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. V semifinále přehrála nejvýše nasazenou Uzbečku Sabinu Šaripovovou a v závěrečném duelu běloruskou turnajovou dvojku Juliju Hatoukovou, které oplatila týden starou porážku z finále úvodního šymkentského turnaje.[4]
Do čtyřhry okruhu WTA Tour poprvé zasáhla na jūrmalském Baltic Open 2019 s krajankou Veronikou Pepeljajevovou. V prvním utkání získaly jen dva gamy na rusko-polský pár Natela Dzalamidzeová a Paula Kaniová. Singlovou premiéru prožila ve 21 letech na travnatém Libéma Open 2022 po zvládnuté kvalifikaci. Časnou třísetovou porážku ve dvouhře jí přivodila zkušená Belgičanka Kirsten Flipkensová, jíž patřila až 308. příčka.[5] Shodný scénář měla účast i na antukovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2023, kde jako kvalifikantka nepřešla úvodní fázi dvouhry přes Američanku Alycii Parksovou z konce první padesátky.[6][4]
V grandslamové kvalifikaci debutovala na French Open 2022. Až porážka v závěrečném supertiebreaku třetí sady rozhodla o jejím vyřazení proti Paraguayce Verónice Cepedeové Roygové. Otevírací duel nezvládla ani v kvalifikační soutěži US Open 2022, kde byla nad její síly Američanka Whitney Osuigweová. Blízko postupu do grandslamové dvouhry se ocitla na Australian Open 2023. V rozhodujícím kvalifikačním kole však podlehla Dianě Šnajderové.[4][1]
Událost ITF s nejvyšší dotací 100 tisíc dolarů ovládla na začátku prosince 2023 v Dubaji. Cestou za titulem vyřadila Arinu Rodionovovou, Emily Appletonovou, Hatoukovou, Niginu Abduraimovovou a nakonec i Nizozemku Arianne Hartonovou. Bodový zisk ji v úvodu ledna 2024 posunul na nové žebříčkové maximum, 155. místo.[7][4]
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (1–0 Č) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | říjen 2023 | Tampico, Mexiko | tvrdý | Kamilla Rachimovová | Sabrina Santamariová Heather Watsonová | 7–6(7–5), 6–2 |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments | 40 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
Dvouhra (5 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | únor 2021 | Šymkent, Kazachstán | tvrdý (h) | Julija Hatouková | 7–5, 2–6, 7–6(7–2) |
2. | červenec 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Justina Mikulskytė | 2–6, 7–5, 6–1 |
3. | duben 2022 | Pretorie, Jihoafrická republika | tvrdý | Lina Glušková | 5–7, 6–3, 6–3 |
4. | leden 2023 | Bhópál, Indie | tvrdý | Joanne Zügerová | 6–4, 6–1 |
5. | prosinec 2023 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Arianne Hartonová | 6–1, 6–4 |
Čtyřhra (14 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2018 | Kazaň, Rusko | antuka | Marija Krupeninová | Darja Mišinová Noel Sajdenovová | 4–6, 6–3, [10–8] |
2. | prosinec 2019 | Milovice, Česko | tvrdý (h) | Alexandra Pospělovová | Karolína Beránková Barbora Miklová | 6–1, 7–5 |
3. | leden 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Zeel Desaiová | Bojana Marinkovićová Tereza Mihalíková | 7–6(7–4), 5–7, [10–5] |
4. | únor 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Anastasija Pribylovová | Katharina Heringová Lisa Ponomarová | 5–7, 7–6(7–4), [10–4] |
5. | říjen 2020 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Veronika Pepeljajevová | Bianca Jolie Fernandezová Leylah Fernandezová | 4–6, 6–3, [10–6] |
6. | únor 2021 | Šymkent, Kazachstán | tvrdý (h) | Weronika Baszaková | Darja Mišinová Noel Sajdenovová | 6–2, 3–6, [10–6] |
7. | září 2021 | Leiria, Portugalsko | tvrdý | Carolina Alvesová | Celia Cerviño Ruizová Angelica Moratelliová | 6–4, 6–4 |
8. | červen 2022 | Madrid, Španělsko | tvrdý | Anna Danilinová | Lu Ťia-ťing Jou Siao-ti | 6–4, 6–2 |
9. | leden 2023 | Canberra, Austrálie | tvrdý | Irina Chromačovová | Robin Andersonová Hailey Baptisteová | 6–4, 7–5 |
10. | březen 2023 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) | Polina Kuděrmetovová | Han Na-re Čang Su-džong | 2–6, 6–3, [10–7] |
11. | březen 2023 | Maribor, Slovinsko | tvrdý (h) | Sofja Lansereová | Irina Baraová Andreea Mituová | 6–3, 6–2 |
12. | červen 2023 | Caserta, Itálie | antuka | Mojuka Učidžimová | Despina Papamichailová Camilla Rosatellová | 6–4, 6–2 |
13. | srpen 2023 | Barcelona, Španělsko | tvrdý | Prarthana Thombareová | Estelle Cascinová Diāna Marcinkēvičová | 3–6, 6–1, [10–7] |
14. | říjen 2023 | Rome, Spojené státy | tvrdý (h) | Sofia Sewingová | Robin Andersonová Fernanda Contrerasová | 4–6, 6–3, [10–7] |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2019 | French Open | antuka | Alina Čarajevová | Chloe Becková Emma Navarrová | 1–6, 2–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anastasia Tikhonova na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Anastasija Tichonovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 7. ledna 2024
- ↑ Anastasija Tichonovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 7. ledna 2024
- ↑ MILANO, Sally. Navarro, Beck win French Open girls' doubles title [online]. United States Tennis Association, 2019-06-08 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Anastasia Tikhonova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Welcome to the tour: All of 2022's WTA debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-06 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Американка Паркс стала соперницей Рахимовой на турнире в Марокко, обыграв Тихонову. matchtv [online]. 2023-05-23 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ НАСОНОВ, Александр. Россиянки взяли 2 титула за день! Звонарёва в 39 лет побьёт свой рекорд в парном рейтинге. Championat.com [online]. 2023-12-10 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anastasija Tichonovová na Wikimedia Commons
- Anastasija Tichonovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Anastasija Tichonovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Anastasija Tichonovová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Tikhonova RGQ22 (42)