Anastasius I. (Astrik)

Anastasius I.
Narození	955 Bavorsko
Úmrtí	1037 (ve věku 81–82 let) Uhersko
Povolání	katolický kněz
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	diecézní biskup (od 1000) ostřihomský arcibiskup (1007–1012) opat
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Anastasius I. (zvaný též Astrik, Astericus apod., kolem roku 955–1037 Ostřihom, Maďarské velkoknížectví) byl v letech 993–995 první opat břevnovského kláštera, později jako Astrik opat v Pannonhalmě, první arcibiskup kaločský a první arcibiskup ostřihomský. Podle některých je totožný i s Radlou, přítelem a průvodcem svatého Vojtěcha.

Život a působení

Pokud lze Anastasia ztotožnit s Radlou,^{[p 1]} pocházel patrně z poddanské rodiny z Čech a podle Dvorníka byl etnicky Čech nebo (Bílý) Charvát. Doprovázel mladého Vojtěcha do Magdeburgu, kde v letech 971–982 společně studovali.

Stal se nejprve mnichem zřejmě v Břevnovském klášteře a přijal (řeholní?) jméno Anastasius, neboli Astrik.^[1] Doprovázel svatého Vojtěcha při jeho misijní práci mezi Čechy. Vojtěchovi se však nepodařilo upevnit svou pozici v Čechách, proto odešel z Prahy.

Astrik se stal knězem a roku 992 šel s bratrem Boleslava II. do Říma, aby Vojtěcha přemluvili k návratu. Jako první opat břevnovský je doložen od roku 993 pod jménem Anastasius.

Snad po vyvraždění Slavníkovců roku 995 odešel s mnichy do Uher, kde pomáhal misionářům při obracení Maďarů na víru.^[2] Podle Dvorníka je také možné, že nejprve odešel s pozůstalými Slavníkovci a jejich přáteli do Polska, kde ještě Vojtěch snad založil klášter v Miendzyrzeczi, a teprve pak do Uher.^[3]

Nejprve působil ve službách manželky uherského knížete Gejzy. V roce 997 se stal pod jménem Astricus prvním opatem benediktinského opatství sv. Martina v Pannonhalmě,^[2] první církevní instituce v Uhrách, založené Gejzou.^[1]  Poté působil jako diplomat krále Štěpána I., kterému roku 1000 u papeže Silvestra II. a u císaře Oty III. vyjednal královskou korunu a taktéž zřízení arcibiskupství v Kaloči, což byl mimořádný úspěch, a stal se prvním arcibiskupem v Uhrách.^[4]

Zemřel jako arcibiskup ostřihomský roku 1037 nebo 1036.^[5][6]

Jiné teorie

Podle polských historiků mohl být v Uhrách činný Astricus totožný s polským opatem Astrikem z Třemešna u Hnězdna. Podle maďarských historiků mohl být uherský mnich a biskup Astrik dokonce původem Řek. To nevylučuje, že Řek Astrik byl na misionáře vyškolen v latinsko-řeckém klášteře na Aventinu v Římě, odkud roku 992 se šesti dalšími mnichy odešel do Břevnova a odtud následoval sv. Vojtěcha do Uher. ^[7]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• BRAUNFELS, Wolfgang; SZILÁRDFY, Zsigmond. Lexikon der christlichen Ikonographie 6.. 2. rozš. vyd. Rom-Freiburg-Basel-Wien: Herder, 1994. 460 s. ISBN 3-451-22568-9. 
• Radla. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 21.. S. 37–38.
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Radla. Sv. 9, str. 331
• František Dvorník, Zrod Střední a Východní Evropy. Praha: Prostor 1999; 2008. (The making of Central and Eastern Europe. London 1948; Central Breeze: Academic Interntional Press, 1974)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anastasius I. na Wikimedia Commons
• Radla ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Anastasius von Ungarn in: Ökumenisches Heiligenlexikon, dostupné online [1]

Související články

• Seznam ostřihomských arcibiskupů
• Břevnovský klášter
• Svatý Vojtěch

Předchůdce: -

1. Biskup kaločský asi 1002 - asi 1005

Nástupce: Anastasius I.

Předchůdce: Anastasius I.

1. Arcibiskup kaločský asi 1005 - asi 1007

Nástupce: Benedek I.

Předchůdce: Šebestián I.

Arcibiskup ostřihomský asi 1007 - asi 1026

Nástupce: Domokos