Anatolij Čubajs

Anatolij Čubajs
Anatolij Čubajs (2017)
První místopředseda vlády
Ruské federace
Ve funkci:
17. března 1997 – 23. března 1998
PrezidentBoris Jelcin
Předseda vládyViktor Černomyrdin
Ve funkci:
5. listopadu 1994 – 16. ledna 1996
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvaz pravicových sil
Komunistická strana Sovětského svazu
Demokratická volba Ruska
Pravoje dělo

Narození16. června 1955 (68 let)
Borisov, Běloruská SSR
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
ChoťLudmila (?–?; 2 děti)
Maria Višněvskaja (?–?)
Авдотья Андреевна Смирнова (m. 2012)
DětiAlexej (syn)
Olga (dcera)
PříbuzníБорис Матвеевич Чубайс (otec)
Раиса Ефимовна Сагал (matka)
Alma materСанкт-Петербургский государственный инженерно-экономический университет
Московский энергетический институт
Zaměstnáníekonom
Oceněníčestné uznání prezidenta Ruské federace (2008)
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2010)
medaile Za zásluhy o Čečenskou republiku
PodpisAnatolij Čubajs, podpis
CommonsAnatoly Chubais
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anatolij Borisovič Čubajs (rusky Анатолий Борисович Чубайс; * 16. června 1955, Barysaŭ) bývá označován za otce ruské privatizace v 90. letech 20. století. V letech 19982008 stál v čele ruské monopolní energetické společnosti RAO JES. Od září 2008 do prosince 2020 byl generálním ředitelem státní technologické firmy Rosnano (pův. Ruská korporace nanotechnologií).

Vládní funkce

Čubajs v 90. letech patřil do týmu mladých reformátorů soustředěných kolem bývalého premiéra Jegora Gajdara. Západ ho považoval za nejliberálnějšího z kremelské soustavy, za výkonného úředníka moderního stylu.[1]

Čubajs se udržel ve vládě i po Gajdarově pádu a v roce 1994 ho prezident Boris Jelcin povýšil na místopředsedu vlády odpovědného za privatizační program. Po volbách v prosinci 1995 mu však byl připsán na vrub nejen výprodej státního majetku, nevhodnost reforem v západním stylu a pochybné způsoby snížení inflace, ale i volební neúspěch bloku Náš dům-Rusko. V lednu 1996 tak musel z vlády odejít.[1]

O dva měsíce později začal pracovat v Jelcinově týmu pro prezidentské volby. Po Jelcinově znovuzvolení převzal v červenci funkci vedoucího prezidentské kanceláře a působil i jako Jelcinův poradce. Později se stal prvním vicepremiérem a ministrem financí.[1] U prezidenta Vladimira Putina působil jako poradce pro klima[2] či jako zástupce pro styk s mezinárodními společnostmi.[3]

23. března 2022 dle agentury Bloomberg kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu rezignoval na svou funkci prezidentského poradce a opustil Rusko. Agentura jej označila za nejvýše postaveného ruského úředníka, který kvůli invazi odešel.[2]

Na konci července 2022 byl ve vážném stavu hospitalizován na severu Sardinie, kde trávil dovolenou. Podle sdělení manželky se mu udělalo nevolno a měl potíže s pohyby končetin. Lékaři se domnívají, že by se mohlo jednat o Guillainův–Barrého syndrom zasahující periferní nervovou soustavu. Italští policejní experti však odebrali vzorky, aby se úřady ujistily, že se nejedná o cizí zavinění.[4]

Atentát

V roce 2005 při cestě do práce vyvázl nezraněn při útoku neznámých atentátníků, kteří stříleli ze samopalů na jeho BMW a vůz ochranky. Mezi auty zároveň vybuchla nálož.[1]

Osobní život

Z prvního manželství má Čubajs dvě děti. Jeho druhá žena byla ekonomka Marie Višněvská, v roce 2012 se oženil potřetí.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Průmyslník Čubajs přežil atentát, iDNES.cz, 17. 3. 2005
  2. a b Putinův poradce Čubajs rezignoval kvůli odmítání invaze na Ukrajinu a opustil Rusko, Deník N, 23. 3. 2022
  3. Z Ruska utekl významný poradce Putina, ministr Šojgu zmizel z veřejných očí, iDnes.cz, 23. 3. 2022
  4. ČTK. Otec ruské privatizace Anatolij Čubajs je v nemocnici. Policie vyšetřuje možné cizí zavinění. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-01 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Anatoly Chubais’ signature.svg
Подпись Анатолия Чубайса.
Anatoly Chubais 2017.jpg
(c) Council.gov.ru, CC BY 4.0
Анатолий Борисович Чубайс (род. 1955) — российский политический деятель