Anatolij Tarasov
| Anatolij Vladimirovič Tarasov | |
|---|---|
 (c) Leo Medvedev/Лев Леонидович Медведев, CC BY-SA 4.0 | |
| Narození | 10. prosince 1918 Moskva, Sovětský svaz |
| Úmrtí | 23. června 1995 Moskva, Rusko |
| Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
| Národnost | ruská |
| Povolání | hokejový trenér |
| Ocenění | Řád rudého praporu práce Hokejová síň slávy medaile Veterán ozbrojených sil SSSR Řád Říjnové revoluce medaile Za vítězství nad Německem … více na Wikidatech |
| Choť | Nina Tarasovová |
| Děti | Taťjana Tarasovová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anatolij Vladimirovič Tarasov rusky Анатолий Владимирович Тарасов (10. prosince 1918 Moskva – 23. června 1995 Moskva) byl sovětský hokejový trenér, označovaný za „otce ruského hokeje“.[1]
Aktivně hrál fotbal, i když větších úspěchů nedosáhl, neprosadil se výrazněji ani jako fotbalový trenér.
Po druhé světové válce byl pověřen vybudováním hokejového klubu CSKA Moskva, přičemž do té doby byl v tamním prostředí bandy hokej s míčkem. Tento sport, hraný na větším kluzišti, zapůsobil na ruský hokejový styl s důrazem na bruslařské dovednosti, útočnost a přihrávky.[2] Tarasov byl nejprve hrajícím trenérem a třikrát (v letech 1948–1950) se jako hráč stal mistrem Sovětského svazu.[3]
Tarasov byl trenérem v CSKA v letech 1946 až 1975 s výjimkou let 1960, 1964 a 1972. Od roku 1958 do roku 1972 stál v čele sovětské reprezentace. Zavedl množství tréninkových metod, zejména zaměřených na kvalitu přihrávek. Pod jeho vedením vyrostli v šedesátých letech hráči jako Anatolij Firsov, Venjamin Alexandrov, Alexandr Ragulin, Alexandr Jakušev nebo Konstantin Loktěv a v dalším období např. Boris Michajlov, Vladimir Petrov, Valerij Vasiljev, Alexandr Malcev, Valerij Charlamov nebo brankář Vladislav Treťjak.
S CSKA Moskva získal 19 titulů v sovětské lize, devětkrát v řadě dovedl sovětskou reprezentaci k titulu mistra světa a vyhrál jako trenér i tři zlaté olympijské medaile.
Jeho dcerou je významná krasobruslařská trenérka Taťjana Tarasovová.
V Kontinentální hokejové lize je na jeho památku jedna z divizí pojmenována Tarasovova.
Ocenění
- členem Hokejové síně slávy v Torontu (1974)
- členem Síně slávy IIHF (1997)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anatoli Tarasov na anglické Wikipedii.
- ↑ Anatoly Tarasov [online]. Encyclopædia Britannica, 2010 [cit. 2010-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Russians regroup on other side of the red line. ESPN.com [online]. 2002-02-14 [cit. 2010-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tarasov Anatolij Vladimirovič [online]. Zvjozdy russkogo chokkeja - Hockeystars.ru, [2007-2009] [cit. 2010-09-19]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anatolij Vladimirovič Tarasov na Wikimedia Commons 
Osoba Anatolij Tarasov ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anatolij Tarasov
Média použitá na této stránce
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a silver medal
US Flag with 49 stars. In use 4 July 1959–3 July 1960. It was defined in Executive Order 10798.
.svg)
The Canadian Red Ensign, the national flag of Canada from 1957 to 1965. (see: the Canadian Red Ensign on the Register of Arms, Flags and Badges)
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
(c) Leo Medvedev/Лев Леонидович Медведев, CC BY-SA 4.0
Soviet ice hockey player and coach Anatoly Tarasov, November 1994