Anaxandridas II.

Anaxandridas II.
NarozeníDesetiletí do 560 př. n. l.
Sparta
Úmrtí520 př. n. l.
Povolánípolitik
Nábož. vyznánínáboženství ve starověkém Řecku
DětiKleombrotus
Leónidás I.
Kleomenés I.
Dorieus[1]
Rodičekrál León
RodAgiovci
PříbuzníPausaniás[2][3][4] a Nikomédés[2] (vnoučata)
Funkcespartský král
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anaxandridas II. nebo Anaxandridás II. (starořecky Ἀναξανδρίδας) byl král Sparty z královského rodu Agiovců přibližně od roku 560 př. n. l. do roku 520 př. n. l. Jeho spolukrály z královského rodu Eurypontovců byli Agasikles (vládl cca 575–550 př. n. l.) a Aristón (vládl cca 550–515 př. n. l.).

Rodina

Anaxandridas byl podle historika Hérodota synem a nástupcem Leónta. Jeho manželství uzavřené s dcerou vlastního bratra bylo dlouho bezdětné a jelikož tím hrozilo vymření královského rodu Agiovců, efoři, vedení Cheilóntem krále přinutili, aby od ní odešel a pojal za ženu jinou. Druhé manželství záhy vyústilo v narození syna Kleomena. Anaxandridas se však navrátil ke své první ženě, s níž následně zplodil ještě tři syny: Dóriea, Kleombrota a Leónida.

Válka s Tegeou

Válku s Tegeou neúspěšně vedli už jeho otec León a dědeček Eurykratides. Anaxandridovi se po dlouhých bojích přibližně v roce 554 př. n. l. Tegeu podařilo dobýt. Tegea si z rozhodnutí Sparty zachovala jistou nezávislost ve vnitrostátních záležitostech, ale stala se jejím závislým spojencem. Pro Spartu to byl přelomový milník, neboť se tak stala nejmocnějším státem na Peloponésu.

Založení Peloponéského spolku

Kolem roku 550 př. n. l. se pod vedením Sparty peloponéské státy s výjimkou Argu a Achaie, proti nimž byla iniciativa primárně mířena, sdružili do ústředně řízeného vojenského svazu, později známého jako Peloponéský spolek. Tento vojenský spolek v průběhu let sehrál důležitou roli při dosažení spartské hegemonie v řeckem světě.

Vítězství nad Argem

Pozici hegemona si na Peloponésu Sparta upevnila vítězstvím, kterého dosáhli Sparťané pod vedením Anaxandrida a jeho spolukrále Aristóna v roce 546 př. n. l. Nebylo to však vítězství konečné, neboť Argos i nadále figuroval jako největší protivník Sparty na poloostrově.

Nástupnictví

Po Anaxadridově smrti, který vládl dlouhých čtyřicet let, se z rozhodnutí eforie a gerúsie stal následníkem kolem roku 520 př. n. l. syn jeho druhé manželky Kleomenés. O Kleomenově nástupnictví rozhodly na základě Lykurgových zákonů, podle kterých se dědicem stává nejstarší syn krále.

Poznámka

V seznamech králů se Anaxandridas uvádí jako druhý, protože v seznamu králů z rodu Eurypontovců je uveden u některých antických historiků také Anaxandridas, který vládl přibližně sto let před ním. V seznamu králů Eurypontovců z těchto let vládne zmatek a někteří historici existenci Anaxandrida I. zpochybňují, ale protože v seznamech uveden je, jeho existence není nemožná.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anaxandridas II. na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Dorieus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. ↑ a b Cleombrotus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. ↑ Pausanias. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. ↑ Marcus Niebuhr Tod: Pausanias. In: Encyklopedie Britannica 1911.

Literatura

Související články