Ancienita

Ancienita (z franc. ancienneté), neboli služební stáří, označuje postup, podle něhož má úředník naději na povýšení.[1] K ancienitě se přihlíží např. v armádě, obzvláště u nižších důstojníků, kteří se řadí za sebe podle dne posledního povýšení, méně už platí v civilní službě. Naproti tomu z postupu podle anciennity je vyloučen ten, komu se nedostává potřebných vlastností k zastávání vyššího místa, nebo o kom pro jeho vysoký věk nebo chorobu lze předpokládat, že se záhy stane práce neschopným, anebo kdo se nějakým přestupkem stal nevhodným k povýšení.

V diplomacii ancienta označuje pořadí šéfů diplomatických misí, přičemž doyenem diplomatického sboru je apoštolský nuncius a v jeho nepřítomnosti ho zastupuje velvyslanec s časově nejdelší akreditací.[2]

Reference

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Anciennita“ Ottova slovníku naučného.
  1. ↑ Slovník spisovného jazyka českého: Ancienita [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, 2011 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Příručka diplomatického protokolu II. Zásady a pravidla protokolární praxe [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, listopad 2018 [cit. 2021-08-23]. S. 13. Dostupné online.