Ancona
Ancona | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°37′ s. š., 13°31′ v. d. |
Nadmořská výška | 16 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie |
Region | Marche |
Provincie | Ancona |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 123,71 km² |
Počet obyvatel | 101 300 (2015) |
Hustota zalidnění | 818,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Valeria Mancinelli |
Vznik | 387 př. n. l. |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | + 71 |
PSČ | 60100 |
Označení vozidel | AN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ancona je italské město a jeden z největších přístavů v Jaderském moři, zejména v osobní dopravě. Leží asi 80 km jihovýchodně od Rimini a 210 km severovýchodně od Říma. Je hlavním městem oblasti Marche i provincie Ancona, sídlem univerzity, biskupství a několika muzeí a galerií. V roce 2013 zde žilo přes 101 000 obyvatel. Název pochází z řeckého Ἀγκών (Ankon – loket).
Historie
Město založili řečtí kolonisté, kteří podle pověsti roku 367 př. n. l. uprchli ze Syrakus. Římané je poprvé obsadili roku 178 př. n. l. a Caesar je dobyl, když překročil řeku Rubikon. Město si však zachovalo značnou autonomii, dále razilo vlastní mince a hovořilo řecky. Jako nejbližší přístav k Dalmácii hrála Ancona velkou roli. Za císaře Trajána postavil syrský stavitel Apollodóros z Damašku roku 115 severní přístaviště a při jeho vstupu mramorový vítězný oblouk.
Ve 3. až 5. století bylo město několikrát dobyto a zpustošeno, v 7. a 8. století patřilo mezi pět měst (Pentapolis) Ravennského exarchátu a roku 849 je zničili Saracéni. Když severní Itálii dobyl Karel Veliký, stalo se hlavním městem Marky anconské. Po roce 1000 se postupně osamostatnilo a stalo se námořní republikou s oligarchickou vládou tří starších, volených za tři městské čtvrti. Bylo obvykle spojencem Gaety a Dubrovníku a soupeřilo s Benátkami a anconské lodi se účastnily křížových výprav. V zápasech mezi císařem a papežem stálo na papežské straně (Guelfové).
Po moru a požáru roku 1348 se města zmocnil rod Malatesta, roku 1383 byl však vypovězen. Od roku 1532 připadla Ancona Papežskému státu a po roce 1569 byla v tomto státě - vedle Říma a Avignonu - jediné město, kde směli bydlet Židé. Roku 1733 dal papež rozšířit přístaviště a postavit nemocnici Lazaretto a repliku Trajánova oblouku. Počátkem 19. století měla Ancona význam i jako pevnost, roku 1860 se připojila k Italskému království a roku 1880 bylo postaveno jižní přístaviště. Za druhé světové války město osvobodil Druhý polský armádní sbor generála Anderse.
Doprava
Přístav Ancona provozuje kolem deseti pravidelných trajektových linek do Dalmácie a do Řecka. Letiště Ancona (zkratka AOI) leží asi 12 km západně od města a provozuje i zahraniční lety.
Nádraží Ancona Centrale v blízkosti přístavu bylo otevřeno roku 1861, kdy byl zahájen provoz na trati Bologna - Ancona. Má spojení do téměř všech větších italských měst, přímé expresní vlaky jezdí do Říma a Bologni a v letní sezóně jezdí vlaky EuroCity do Vídně nebo do Mnichova.
Dálnice A14 (Bologna - Ancona - Bari - Taranto) má v Anconě dva sjezdy.
Místní dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy.
Město a pamětihodnosti
V blízkosti přístavu, odjezdu a příjezdu trajektů, se nachází náměstí Piazza della Republica. Na náměstí je největší divadlo ve městě klasicistní Teatro delle Muse a barokní kostel s klasicistní fasádou S. Sacramento z roku 1538. Severně vychází z náměstí ulice Via delle Logge, původní historická cesta vedoucí do přístavu, s budovou pozdně gotické burzy Loggia dei Mercanti z druhé pol. 15. st. Také se zde nachází románský kostel z 11. až 13. st. S. Marie della Piazza.
V těsné blízkosti, východně od ulice Via delle Logge, leží jedno z hlavních náměstí Piazza del Plebiscito. Zde je radnice Palazzo del Governo ze 14. až 15. st. a v horní části náměstí barokní kostel S. Domenico z let 1761 - 83. Severním směrem leží menší náměstí Piazza San Francesco s kostelem S. Francesco alle Scale ze 14. st. Dále severně, na Via C. Pizecolli, je Palazzo degli Anziani původem ze 13. st. a za ním Palazzo Ferretti sloužící jako Archeologické muzeum Marche. Na Piazzale del Duomo je pak hlavní sakrální stavba ve městě katedrála Duomo di San Ciriaco.
Východně z přístavního náměstí Piazza della Republica vychází, jedna z hlavních nákupních ulic ve městě, pěší zóna Corso G. Garibaldi. Ulice směřuje do nejrušnější části Ancony na náměstí s trhy Piazza Roma (s fontánou Fontana dei Cavalli z druhé poloviny 18. st.), a následně pak na velké náměstí s parkem Piazza Cavour.
- Románská katedrála sv. Cyriaka (San Ciriaco) z let 1128–1189 ve tvaru řeckého kříže se čtyřmi kryptami pod jeho rameny a s dvanáctibokou kopulí nad křížením si zachovala původní podobu. Uvnitř je deset mramorových sloupů starověkého původu a gotický portál v průčelí je z roku 1328.
- Trajanův oblouk vysoký 18,5 metrů postavil Apollodóros z Damašku za vlády římského císaře Traiana roku 115. Původní bronzové desky a sochy sloužily ve dne jako maják, dávno se však ztratily.
- Lazaretto, mohutná pětiboká stavba z roku 1732 v přístavu, původně sloužila jako karanténa, později vojenská nemocnice.
- Kostel Panny Marie na náměstí (Santa Maria della Piazza) je románská bazilika s bohatě zdobeným průčelím z roku 1210. Stojí na místě raně křesťanského kostela ze 6.-7. století, jehož pozůstatky včetně mozaik lze vidět v kryptě.
- Kostel San Francesco alle Scale, barokní kostel založený ve 14. st. s gotickým portálem z roku 1454
- Řada gotických i renesančních domů a paláců, jako je radnice (Palazzo del Comune), Loggia dei Mercanti nebo Palazzo Anziani.
- Archeologické muzeum v paláci Ferretti, vyzdobeném freskami.
- Městská galerie (Pinacotheca Civica) v Palazzo Bosdari
- 20 km jižně od města je poutní místo Loreto se Svatou chýší – předobrazem všech pozdějších loret.
Fotogalerie
- Trajánův oblouk, v pozadí dóm sv. Cyriaka
- Náměstí a radnice s věží
- S. Maria della Piazza
- Corso G. Garibaldi
- kostel San Francesco
- Palác Anziani
- ulice v přístavu, Via G. Marconi
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Sport
- Fotbalový klub Associazione Calcio Ancona
Osobnosti
- Pius II. (1405–1464), papež
- Federico Zuccari (1542/1543–1609), italský manýristický malíř a architekt
- Eduard von Böhm-Ermolli (1856–1941), polní maršál rakousko-uherské císařské armády, armádní generál ČSR, generál polní maršál Německé Říše
- Vito Volterra (1860–1940), italský matematik a fyzik
- Franco Corelli (1921–2003), italský operní zpěvák, tenor
- Virna Lisiová (* 1937), italská herečka
Partnerská města
- Galați, Rumunsko
- Smyrna, Turecko
- Ribnica, Slovinsko
- Split, Chorvatsko
- Svolvær, Norsko
- Castlebar, Irsko
- Granby, Kanada
- Sárí, Írán
- Ajn al-Arab, Sýrie
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Ancona. Sv. 2, str. 269
Související články
Externí odkazy
- Galerie Ancona na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ancona na Wikimedia Commons
- (anglicky)
- Stránky města
- O židovské obci
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Foto di Ancona, scattata da Massimo Macconi (maggio 2005)
Autor: Claudio.stanco, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2014. See authorisations.
Autor: Beta16, Licence: CC BY-SA 3.0
Il Palazzo degli Anziani ad Ancona, visto dal retro verso il mare.
Autor: Paola79, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2014. See authorisations.