Anděla Sukupová
| Anděla Sukupová | |
|---|---|
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1953 – 1960 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSL |
| Narození | 25. září 1906 Roštění  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. října 1990 Jaroměř  Československo |
| Alma mater | Univerzita Komenského |
| Profese | pedagožka a politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anděla Sukupová (25. září 1906 Roštění – 31. října 1990 Jaroměř[1][2]) byla česká a československá pedagožka, politička Československé strany lidové a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR.
Biografie
Pocházela ze skromných poměrů. Absolvovala gymnázium a vystudovala latinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Poté působila jako učitelka měšťanské školy, po válce učila francouzštinu na jedenáctiletce a poté až do roku 1963 na gymnáziu v Uherském Hradišti. Poté odešla do důchodu. V ČSL se začala angažovat po roce 1945, výraznou politickou kariéru ale prožila až po únoru 1948. Během únorového převratu v roce 1948 totiž patřila k frakci, která v ČSL převzala moc a která lidovou stranu proměnila na loajálního spojence komunistického režimu. Tehdy se do té doby silná uherskohradišťská organizace ČSL rozpadla a do „obrozené“ ČSL vstoupili pouze tři lidé, včetně Anděly Sukupové. Ta zastupovala tento okres v krajském a od roku 1953 i v ústředním výboru ČSL.[3]
Po volbách v roce 1948 byla zvolena do Národního shromáždění za ČSL ve volebním kraji Ostrava. Mandát nabyla v březnu 1953 jako náhradnice poté, co rezignovala poslankyně Marie Šachová. Mandát získala i ve volbách roku 1954 (nyní volební obvod Uherské Hradiště I). V parlamentu zasedala až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.[4]
Byla učitelkou na sedmileté střední škole v Uherském Hradišti.[5] K roku 1954 se profesně uvádí jako učitelka jedenáctileté školy.[6]
V 50. a 60. letech byla opakovaně volena na celostátních konferencích do ústředního výboru strany, v němž zastupovala nejen Gottwaldovský a po roce 1960 i Jihomoravský kraj, ale také odbor lidoveckých žen. Odsoudila maďarské povstání roku 1956 a přivítala jeho brutální potlačení. Na jaře 1968 patřila k oporám Josefa Plojhara, kteří ji koncem března 1968 prosadili do předsednictva ÚV ČSL. Během pražského jara však již do politiky aktivně nezasahovala a ani s nástupem normalizace už neusilovala o zvolení do vyšších funkcí.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Anděla Sukupová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 247.
- ↑ a b PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 248.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Kronika rok 1954 [online]. mistrice.cz [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 311, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“