Andělská Hora (okres Karlovy Vary)

Andělská Hora
Pohled na jižní část vesnice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Karlovy Vary
Obec s rozšířenou působností	Karlovy Vary (správní obvod)
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′16″ s. š., 12°57′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	398 (2024)[1]
Rozloha	8,08 km²[2]
Katastrální území	Andělská Hora
Nadmořská výška	665 m n. m.
PSČ	364 71
Počet domů	114 (2021)[3][4]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Andělská Hora Andělská Hora 18 364 71 Bochov podatelna@andelskahora.com
Starostka	Bc. Miloslava Křimská
Oficiální web: www.andelskahora.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Andělská Hora
Další údaje
Kód obce	538001
Kód části obce	361
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andělská Hora (německy Engelhaus) je obec v okrese Karlovy Vary. Leží 10 km východně od Karlových Varů při silnici I/6 (E48) v nadmořské výšce 665 metrů. Žije v ní 398^[1] obyvatel. Část správního území obce leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Vesnice svůj název přejala od staršího hradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Engelstadt (1497), Andiělska hora (1518, nejstarší doklad českého názvu na Klaudiánově mapě), Engelšpurk (1522), na Andielske horze (1546), k Andielsky horze (1567), Engelhaus a Angelska Hora (1785) a Engelhaus, Engelsburg nebo Engelstadt (1847).^[5] V latinských textech byl používán také tvar Angelodomus.^[6]

Městečko Andělská Hora vzniklo za Jindřicha III. z Plavna v roce 1488 při úpatí kuželovitého kopce s hradem téhož jména (připomínaným již v roce 1402). V roce 1490 již mělo vlastní kostel Zjevení svatého Michaela archanděla. Dne 17. června 1497 bylo městečko povýšeno na město a získalo městský znak. Podle farnosti spadalo pod Olšová Vrata a také pod Sedlečko. Kvetl zde obchod i řemesla a dařilo se zemědělství. Důkazem prosperující činnosti bylo zavedení trhů, od roku 1500 výročních a od 1571 čtvrtletních. Na konci středověku mělo město 134 domů a téměř osm set obyvatel.^[6]

Městu se nevyhnuly rány osudu. V roce 1608 bylo postiženo morem a zemřelo 73 obyvatel. Později jej potkaly tři ničivé požáry: jeden v roce 1641, kdy vyhořel kostel; druhý v roce 1718, který postihl obec a zcela zničil hrad; třetí pak v roce 1887, kdy město zcela lehlo popelem. Největší ničení však přišlo v době třicetileté války, kdy Švédové roku 1635 město i hrad vyplenili.^[7]

Časem bylo mnoho domů postaveno z kamene hradu a město znovu prosperovalo. V roce 1806 mělo podle kroniky na třicet řemesel, o dvacet let později jich už bylo osmdesát.^[6] Další zaměstnanost ovlivnil rozvoj a potřeby blízkého lázeňského města Karlových Varů. V letech 1720–1790 zaznamenává městečko maximální rozkvět. V tomto období zde žilo kolem 2000 obyvatel. V roce 1848 bylo město součástí panství Kysibl, a tím spadalo pod Loketský kraj.

Koncem 18. století se město stalo oblíbeným výletním místem karlovarských rodin i hostů lázní. Tuto tradicí započal básník Johann Wolfgang Goethe. Roku 1786 zde se skupinou přátel oslavil své 37. narozeniny.^[6][7]

V roce 1938 v rámci násilného připojení pohraničí k Německu byl statut města zrušen. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno, což se časem projevilo i úbytkem domů, který již nebyl nahrazen. Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 byla Andělská Hora součástí města Karlovy Vary a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.^[8] Po roce 1989 nastala v obci stavební aktivita. Území obce bylo rozšířeno pro výstavbu rodinných domků a v některých případech byla povolena přestavba chat na domy k trvalému bydlení. V roce 1991 se obec stala samostatným subjektem.^[7]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. března 2014.^[9]

Obec má dva znaky, což není častý jev. Původní znak, při příležitosti povýšení na město, udělil 17. června 1497 Jindřich IV. z Plavna^[zdroj?]. Druhý získala obec 4. března 2014. Na obou znacích je vyobrazen svatý Archanděl Michael se zvednutou pravicí, ve které drží plamenný meč. Levou rukou se opírá o zlatý štít se třemi menšími štítky, které připomínají zakladatele města pány z Plavna.^[6]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 777 obyvatel (z toho 353 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 768 Němců a osm cizinců. Kromě jedenácti evangelíků a jednoho žida se hlásili k římskokatolické církvi.^[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 792 obyvatel: pět Čechoslováků, 783 Němců a čtyři cizince. Až na sedm evangelíků, jednoho žida a deset lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[11]

• Zřícenina hradu Andělská Hora ze 14. století
• Obnovený poutní kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. století podle Giovanniho Battisty Alliprandiho^[14]
• Kostel Zjevení svatého Michaela archanděla z 15. století
• Před kostel byla umístěna rekonstruovaná socha svatého Jana Nepomuckého pocházející ze zaniklé obce Svatobor. Rekonstrukci provedl v roce 2008 sochař Jan Pekař.
• Zbytky kaple svatého Jana Nepomuckého
• Zaniklou osadu Stichlův mlýn připomíná kaple svaté Panny Marie z roku 1851, rekonstruovaná v roce 2011
• Kaple svaté Ludmily

• Franz Anton Leonard Herget (1741–1800), český matematik, inženýr a pedagog

• 
  Pohled ze vsi na hrad
• 
  Kostel Zjevení svatého Michaela archanděla
• 
  Východní část návsi
• 
  Západní část návsi
• 
  Lidová tvořivost, bůh Veles v zahrádce
• 
  Pamětní deska Johanna Wolfganga Goetheho
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Schillerův dub
• 
  Smírčí kříž v zahrádce

• FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andělská Hora na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Andělská Hora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Sdružení se snahou o znovuzrození historických artefaktů z oblasti doupovska a Andělské hory
• Pověsti o vzniku názvu Andělské Hory se věnuje 7. díl I. řady TV cyklu ČT Historické minipříběhy a kuriozity s názvem Andělka aneb pomník zlomenému srdci