André-Adolphe-Eugène Disdéri

André-Adolphe-Eugène Disdéri
Rodné jméno	André Adolphe Disdéri
Narození	28. března 1819 Paříž
Úmrtí	4. října 1889 (ve věku 70 let) Paříž
Povolání	fotograf, herec a malíř
Manžel(ka)	Geneviève Élisabeth Disdéri
Podpis
Citát Carte de vizite znamenají pohromu. Buď tomu podlehnete – jak se říká, následujete trend – nebo rezignujete.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André-Adolphe-Eugène Disdéri (28. března, 1819, Paříž — 4. října, 1889, Paříž)^[1] byl francouzský portrétní fotograf, který začal svou kariéru jako daguerrotypista, ale později se proslavil patentováním nového typu portrétů, takzvaných carte de visite. Jeho manželka Geneviève Élisabeth Disdéri s ním provozovala daguerrotypický ateliér v Brestu od pozdních 40. let 19. století.^[2]

Disdéri zpočátku pracoval v mnoha zaměstnáních, ale zároveň studoval umění.^[3] Začal jako daguerrotypista v Brestu roku 1848 nebo 1849, ale roku 1852 se přestěhoval do Paříže a ulehčil mnoha lidem přístup k levným portrétům.

Málo se však ví, že fotografické portréty ve formátu carte de visite vyráběl ještě před Disdérim francouzský portrétní fotograf z Marseille Louis Dodéro.^[4] V článku v časopisu La Lumière z 24. srpna 1851 popsal Frances Wey, spisovatel a kritik fotografie, Dodérovu myšlenku uvedení malé fotografie na kartičce, která by umožňovala „místo jména mít na vizitce vlastní portrét.“^[5] V roce 1851 Dodéro také vycítil, že toto zmenšení formátu identifikační podobenky může být použito pro úřední dokumenty, jako pas nebo lovecký lístek.^[6]

Dne 22. listopadu roku 1854 si nechal patentovat takzvané carte de visite („vizitky“). Disdéri vyrobil rotační fotoaparát, který uměl udělat osm různých obrázků na jedno políčko negativu o velikosti 63×95 mm. Fotoaparát, který se inspiroval stereoskopickými kamerami, byl opatřen čtyřmi objektivy a snímal na pohyblivou fotografickou desku.^[7] Po vytištění na albuminový papír byly obrázky rozstřiženy na malé portréty, nalepeny na karton a používány jako navštívenky. Na snímku zobrazil většinou celou postavu od hlavy k patě v umělém prostředí ateliéru, v obyčejné póze s harmonickou a příjemnou optikou. Tak uvedl do fotografie její schopnost poskytnout levně a každému jeho podobiznu. Při velkolepé reklamě a nízkých cenách dosáhl toho, že do jeho portrétního ateliéru v Paříži přicházelo pro vlastní podobiznu mnoho lidí.^[8] Velmi brzy se ateliér stal chrámem fotografie - místem jedinečného skvostu a elegance, který denně prodal 300 až 400 portrétů.^[9] Vizitky ovládly svět během 60. a 70. let 19. století a značně tak přispěly rozšíření a popularizaci fotografie. Vizitky bylo relativně snadné i levné kopírovat ve větším počtu na rozdíl od drahých a velkých daguerrotypií. Fotografické vizitky si pak mohli přátelé vyměňovat mezi sebou a díky standardnímu formátu sbírat a umísťovat do rodinných alb. Vizitky se staly populární až poté, když v květnu 1859 Disdéri vyfotografoval ve svém ateliéru Napoleona III., který kvůli fotografii přerušil svou cestu do války.^[10] Ještě větší popularitu získaly vizitky poté, když se nechala vyfotografovat celá královská rodina v Londýně. Během tří měsíců se prodalo 70 000 fotografických vizitek a údajně jich bylo vyrobeno ještě 200 000 dalších.^[11] Napoleon III. jmenoval Disdériho svým dvorním fotografem a zajistil mu jisté příjmy.

Vynikající francouzský fotograf Nadar, který byl Disdériho konkurent na poli portrétní fotografie, napsal ve své autobiografii „Quand j'étais photographe“ o novém vynálezu carte de visite:

Disdéri si také nechal patentovat dvouokou zrcadlovku.^[13]

Disdérim se inspirovala skupina českých fotografů Jan Malý, Jiří Poláček a Ivan Lutterer, když podobně jako on snímali ve svém cyklu Český člověk portréty obyčejných lidí v umělém prostředí ateliéru, vždy celou postavu od hlavy k patě, ale v obyčejné póze s harmonickou a příjemnou optikou.^[8]

• 
  Marietta Alboni, operní zpěvačka, (1826–1894)
• 
  Emma Livry jako Farfalla v baletu Taglioniho/Offenbacha Le Papillon, Paříž, 1861, litografie podle Disdériho fotografie
• 
  Těla vojáků zabitých během povstání Pařížské komuny
• 
  Carlo di Borbone, Capuánský princ (1811–1862), jeho žena komtesa Penelope Smythová a jejich dcera Vittoria di Borbone (1838–1905)

• Seznam francouzských fotografů
• Bruno Braquehais
• Chronologie fotografie

• McCauley, Elizabeth Anne. "Carte de visite." Oxford Companion to the Photograph, ed. Robin Lenman. Oxford: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-866271-8.
• Wilder, Kelley E. "Disdéri, André-Adolphe-Eugène." Oxford Companion to the Photograph, ed. Robin Lenman. Oxford: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-866271-8.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu André-Adolphe-Eugène Disdéri na Wikimedia Commons
• (anglicky) http://www.npg.org.uk/live/search/person.asp?LinkID=mp65535&role=art Archivováno 15. 4. 2008 na Wayback Machine.
• (anglicky) http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=2075
• (anglicky) http://www.metmuseum.org/toah/hd/infp/ho_1995.170.1.htm
• (anglicky) Anglo-American Name Authority File, s.v. "Disdéri, André-Adolphe-Eugène", LC Control Number n 84006003. Accessed 6 February 2006.
• (anglicky) Encyclopaedia Britannica, Andre-Adolphe-Eugene Disderi. Accessed 28 November 2007.
• (anglicky) Union List of Artists Names, s.v. "Disdéri, André Adolphe-Eugène". Navštíveno 6. února 2006.