André Göransson

André Göransson
André Göransson v Bordeaux (2022)
André Göransson v Bordeaux (2022)
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum narození30. dubna 1994 (30 let)[1]
Místo narozeníRäng, Skåne, Švédsko[1]
BydlištěHöllviken, Švédsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost86 kg[1]
Profesionál od2018ref name="ATP Profile" />
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek646 663 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění773. místo (25. září 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů68–84
Tituly2 ATP, 14 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění45. místo (47. února 2025)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2025)
French Open1. kolo (2022, 2023, 2024)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
US Open2. kolo (2022, 2023, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250225a25. února 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André Göransson (* 30. dubna 1994 Räng, Skåne) je švédský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2017 na 773. místě a ve čtyřhře v únoru 2024 na 45. místě. Trénuje ho Scott Kintz.[1]

Ve švédském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 stockholmským duelem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž prohrál s Markusem Erikssonem čtyřhru. Švédi přesto zvítězili 3:1 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–9 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v září 2011, když na turnaji v Uppsale dotovaném 10 tisíci dolary nastoupil do čtyřhry s krajanem Simonem Noreniem. Ve čtvrtfinále podlehli Britům Lewisi Burtonovi a Jamesi Marsalkovi.[2] První challenger vyhrál během října 2017 v kalifornském Tiburonu, když ve finále deblové soutěže s Francouzem Florianem Lakatem přehráli salvadorsko-mexickou dvojici Marcelo Arévalo a Miguel Ángel Reyes-Varela.[4][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval říjnovou čtyřhrou Stockholm Open 2018, do níž obdržel s Markusem Erikssonem divokou kartu. Na úvod je vyřadil australsko-švédský pár Matthew EbdenRobert Lindstedt. Při čtvrté účasti na turnajích ATP se poprvé probojoval do finále. V páru s Indonésanem Christopher Rungkat ovládli závěrečné utkání čtyřhry Maharashtra Open 2020 v Puné, kde zdolali izraelsko-běloruské turnajové trojky Jonatana Erlicha s Andrejem Vasilevským.[5] S Brazilcem Rafael Matos pak odešli poraženi z boje o titul na antukovém Belgrade Open 2021, kde porážku utržili od Erlicha s Vasilevským.[6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2021, do něhož zasáhl s Norem Casperem Ruudem. Na cestě do čtvrtfinále přešli přes deváté nasazené Kevina Krawietze s Horiou Tecăuem, než je mezi poslední osmičkou zastavili čtvrtí nasazení Marcel Granollers s Horaciem Zeballosem.[4]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 6 (2–4)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–4)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.únor 2020Puné, IndieATP 250tvrdýIndonésie Christopher RungkatIzrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 3–6, [10–8]
Finalista1.květen 2021Bělehrad, SrbskoATP 250antukaBrazílie Rafael MatosIzrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
4–6, 1–6
Finalista2.únor 2022Santiago de Chile, ChileATP 250antukaUSA Nathaniel LammonsBrazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
6–7(8–10), 6–7(3–7)
Finalista3.duben 2022Cascais, PortugalskoATP 250antukaArgentina Máximo GonzálezPortugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
2–6, 3–6
Vítěz2.červenec 2024Newport, Spojené státyATP 250trávaNizozemsko Sem VerbeekUSA Robert Cash
USA JJ Tracy
6–3, 6–4
Finalista4.červenec 2024Atlanta, Spojené státyATP 250tvrdýNizozemsko Sem VerbeekUSA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
6–4, 4–6, [10–12]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Čtyřhra (16 titulů)

Legenda
Challengery (14)
ITF (2)
Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.říjen 2017Tiburon, Spojené státytvrdýFrancie Florian LakatSalvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–4, 6–4
1.březen 2018Calabasas, Spojené státytvrdýFrancie Florian LakatPortugalsko Bernardo Saraiva
Nizozemsko Sem Verbeek
6–2, 7–6(7–3)
2.duben 2018Memphis, Spojené státytvrdýFrancie Florian LakatNizozemsko Scott Griekspoor
Belgie Yannick Mertens
2–6, 6–2, [10–7]
2.červenec 2018Tampere, FinskoantukaŠvédsko Markus ErikssonRusko Ivan Gachov
Rusko Alexandr Pavljučenkov
6–3, 3–6, [10–7]
3.únor 2019Cuernavaca, MexikotvrdýŠvýcarsko Marc-Andrea HüslerEkvádor Gonzalo Escobar
Venezuela Luis David Martínez
6–3, 3–6, [11–9]
4.červenec 2019Granby, KanadatvrdýNizozemsko Sem VerbeekČína Li Če
Monako Hugo Nys
6–2, 6–4
5.20190901azáří 2019Cassis, FrancietvrdýNizozemsko Sem VerbeekNizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
7–6(8–6), 4–6, [11–9]
6leden 2021Istanbul, Tureckotvrdý (h)Nizozemsko David PelSpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
4–6, 6–3, [10–8]
7.květen 2021Biella, ItálieantukaUSA Nathaniel LammonsBrazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
7–6(7–3), 6–3
8.srpen 2022Chicago, Spojené státytvrdýJaponsko Ben McLachlanUSA Evan King

USA Mitchell Krueger

6–4, 6–7(3–7), [10–5]
9.srpen 2022Vancouver, KanadatvrdýJaponsko Ben McLachlanFilipíny Treat Conrad Huey

Austrálie John-Patrick Smith

6–7(4–7), 7–6(9–7), [11–9]
10.leden 2023Canberra, AustrálietvrdýJaponsko Ben McLachlanAustrálie John-Patrick Smith

Austrálie Andrew Harris

6–3, 5–7, [10–5]
11.únor 2023Monterrey, MexikotvrdýJaponsko Ben McLachlanVenezuela Luis David Martínez

Kolumbie Cristian Rodríguez

6–3, 6–4
12.listopad 2023Drummondville, Kanadatvrdý (h)Spojené království Toby SamuelKanada Liam Draxl
Spojené království Giles Husse
6–7(2–7), 6–3, [10–8]
13.listopad 2023Brasilia, BrazílieantukaKolumbie Nicolás BarrientosBrazílie Marcelo Demoliner
Brazílie Rafael Matos
7–6(7–3), 4–6, [11–9]
14.srpen 2024Lexington, Spojené státytvrdýNizozemsko Sem VerbeekJaponsko Juta Šimizu
Japonsko James Trotter
6–4, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku André Göransson na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f André Göransson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250225a25. února 2025
  2. a b c André Göransson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250225a25. února 2025
  3. André Göransson na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250225a25. února 2025
  4. a b Andre Goransson | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5.   Goransson/Rungkat Capture Maiden Team Title In Pune [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-09 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Jonathon Erlich/Andrei Vasilevski Capture Belgrade Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-28 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.