André Göransson

André Göransson
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum narození30. dubna 1994 (29 let)[1]
Místo narozeníRäng, Skåne, Švédsko[1]
BydlištěHöllviken, Švédsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost86 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek382 663 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění773. místo (25. září 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů14–14
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění55. místo (3. dubna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
US Open2. kolo (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231117a17. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André Göransson (* 30. dubna 1994 Räng, Skåne) je švédský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2017 na 773. místě a ve čtyřhře v dubnu 2023 na 55. místě. Trénuje ho Scott Kintz.[1]

Ve švédském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 stockholmským duelem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž prohrál s Markusem Erikssonem čtyřhru. Švédi přesto zvítězili 3:1 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v září 2011, když na turnaji v Uppsale dotovaném 10 tisíci dolary nastoupil do čtyřhry s krajanem Simonem Noreniem. Ve čtvrtfinále podlehli Britům Lewisi Burtonovi a Jamesi Marsalkovi.[2] První challenger vyhrál během října 2017 v kalifornském Tiburonu, když ve finále deblové soutěže s Francouzem Florianem Lakatem přehráli salvadorsko-mexickou dvojici Marcelo Arévalo a Miguel Ángel Reyes-Varela.[4][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval říjnovou čtyřhrou Stockholm Open 2018, do níž obdržel s Markusem Erikssonem divokou kartu. Na úvod je vyřadil australsko-švédský pár Matthew EbdenRobert Lindstedt. Při čtvrté účasti na turnajích ATP se poprvé probojoval do finále. V páru s Indonésanem Christopher Rungkat ovládli závěrečné utkání čtyřhry Maharashtra Open 2020 v Puné, kde zdolali izraelsko-běloruské turnajové trojky Jonatana Erlicha s Andrejem Vasilevským.[5] S Brazilcem Rafael Matos pak odešli poraženi z boje o titul na antukovém Belgrade Open 2021, kde porážku utržili od Erlicha s Vasilevským.[6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2021, do něhož zasáhl s Norem Casperem Ruudem. Na cestě do čtvrtfinále přešli přes deváté nasazené Kevina Krawietze s Horiou Tecăuem, než je mezi poslední osmičkou zastavili čtvrtí nasazení Marcel Granollers s Horaciem Zeballosem.[4]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–3 Č)

Čtyřhra: 4 (1–3)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.únor 2020Puné, IndietvrdýIndonésie Christopher RungkatIzrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 3–6, [10–8]
Finalista1.květen 2021Bělehrad, SrbskoantukaBrazílie Rafael MatosIzrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
4–6, 1–6
Finalista2.únor 2022Santiago de Chile, ChileantukaUSA Nathaniel LammonsBrazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
6–7(8–10), 6–7(3–7)
Finalista3.duben 2022Cascais, PortugalskoantukaArgentina Máximo GonzálezPortugalsko Nuno Borges

Portugalsko Francisco Cabral

2–6, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (11 Č)
ITF (2 Č)

Čtyřhra (13 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.říjen 2017Tiburon, Spojené státytvrdýFrancie Florian LakatSalvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–4, 6–4
1.březen 2018Calabasas, Spojené státytvrdýFrancie Florian LakatPortugalsko Bernardo Saraiva
Nizozemsko Sem Verbeek
6–2, 7–6(7–3)
2.duben 2018Memphis, Spojené státytvrdýFrancie Florian LakatNizozemsko Scott Griekspoor
Belgie Yannick Mertens
2–6, 6–2, [10–7]
2.červenec 2018Tampere, FinskoantukaŠvédsko Markus ErikssonRusko Ivan Gachov
Rusko Alexandr Pavljučenkov
6–3, 3–6, [10–7]
3.únor 2019Cuernavaca, MexikotvrdýŠvýcarsko Marc-Andrea HüslerEkvádor Gonzalo Escobar
Venezuela Luis David Martínez
6–3, 3–6, [11–9]
4.červenec 2019Granby, KanadatvrdýNizozemsko Sem VerbeekČína Li Če
Monako Hugo Nys
6–2, 6–4
5.20190901azáří 2019Cassis, FrancietvrdýNizozemsko Sem VerbeekNizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
7–6(8–6), 4–6, [11–9]
6leden 2021Istanbul, Tureckotvrdý (h)Nizozemsko David PelSpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
4–6, 6–3, [10–8]
7.květen 2021Biella, ItálieantukaUSA Nathaniel LammonsBrazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
7–6(7–3), 6–3
8.srpen 2022Chicago, Spojené státytvrdýJaponsko Ben McLachlanUSA Evan King

USA Mitchell Krueger

6–4, 6–7(3–7), [10–5]
9.srpen 2022Vancouver, KanadatvrdýJaponsko Ben McLachlanFilipíny Treat Conrad Huey

Austrálie John-Patrick Smith

6–7(4–7), 7–6(9–7), [11–9]
10.leden 2023Canberra, AustrálietvrdýJaponsko Ben McLachlanAustrálie John-Patrick Smith

Austrálie Andrew Harris

6–3, 5–7, [10–5]
11.únor 2023Monterrey, MexikotvrdýJaponsko Ben McLachlanVenezuela Luis David Martínez

Kolumbie Cristian Rodríguez

6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku André Göransson na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f André Göransson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210708a8. července 2021
  2. a b c André Göransson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210708a8. července 2021
  3. André Göransson na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210707a7. července 2021
  4. a b Andre Goransson | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5.   Goransson/Rungkat Capture Maiden Team Title In Pune [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-09 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Jonathon Erlich/Andrei Vasilevski Capture Belgrade Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-28 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.