Andrés Molteni

Andrés Molteni
Andrés Molteni na French Open 2019
Andrés Molteni na French Open 2019
PřezdívkaMolto[1]
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození15. března 1988 (37 let)[2]
Místo narozeníBuenos Aires, Argentina[2]
BydlištěBuenos Aires, Argentina[2]
Výška180 cm[2]
Hmotnost70 kg[2]
Profesionál od2005[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 625 751 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–2
Tituly0 ATP, 1 challenger, 15 ITF
Nejvyšší umístění181. místo (9. května 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open3. kolo kvalifikace (2014)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů217–181
Tituly18 ATP, 23 challengerů, 32 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (21. srpna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledončtvrtfinále (2024)
US Openčtvrtfinále (2023, 2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2023)
Olympijské hry1. kolo (2020, 2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2025)
French Open1. kolo (2023, 2024)
Wimbledon2. kolo (2019, 2024)
US Open1. kolo (2017, 2023, 2024)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250309a9. března 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrés Molteni (* 15. března 1988 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmmnáct turnajů ve čtyřhře včetně Cincinnati Masters 2023. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct singlových a padesát pět deblových titulů.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2011 na 181. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho bývalý tenista Leonardo Olguín.[1][2]

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 astanskou světovou baráží proti Kazachstánu, v níž prohrál po boku Máxima Gonzáleze čtyřhru. Argentinci odešli poraženi 2–3 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–4 ve čtyřhře.[4]

Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl s Horaciem Zeballosem do čtyřhry. V úvodním kole je však vyřadili Britové Jamie Murray s Nealem Skupskim až dvoubodovým rozdílem v rozhodujícím supertiebreaku. Zúčastnil se také pařížských Her XXXIII. olympiády. V deblové soutěži vypadl po boku Máxima Gonzáleze v úvodním kole.

Tenisová kariéra

Na okruhu ITF debutoval v květnu 2005 na turnaji v argentinské Córdobě dotovaném 10 tisíci dolary. V úvodním kole podlehl krajanovi Demianu Gschwendovi.[3] Jediný challenger ve dvouhře vyhrál během února 2011 v ekvádorském Salinasu na ATP de Diario Expreso. Do finále prošel přes Delbonise a Dutru da Silvu. V závěrečném utkání zdolal stého hráče žebříčku Horacia Zeballose.[5][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Copa Claro 2011 v rodném Buenos Aires, když s Facundem Bagnisem obdrželi divokou kartu do čtyřhry. V prvním kole je vyřadili Italové Daniele BraccialiPotitem Staracem. Hlavní soutěž dvouhry si na túře ATP zahrál jen dvakrát, a to na Argentina Open 2012 a 2015. V obou případech prohrál své úvodní zápasy.[5][3] Do premiérového finále postoupil ve čtyřhře Istanbul Open 2016, do níž zasáhl s vítězem istanbulské dvouhry Diegem Schwartzmanem. V závěrečném duelu však nestačili na italsko-izraelský pár Flavio Cipolla a Dudi Sela.[6] První titul pak získal na srpnovém BB&T Atlanta Open 2016, kde se poprvé jeho spoluhráčem stal krajan Zeballos. Ve finále přehráli Švédy Johana Brunströma a Andrease Siljeströma.[7] Trofeje z antukových Generali Open Kitzbühel 2018[8] a Córdoba Open 2019[9] vybojoval s Čechem Romanem Jebavým.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2016. Ve druhém kole s Federicem Delbonisem nestačili na pozdější španělské šampiony Feliciana LópezeMarca Lópeze. V singlu si na majorech zahrál tři kvalifikace. Do posledního kvalifikačního kola postoupil na Roland Garros 2014, kde podlehl 123. hráči světa Andreasi Beckovi z Německa.[5] První Masters, a celkově šestnáctý deblový titul ATP, vyhrál na srpnovém Western & Southern Open 2023 v Cincinnati. Po boku krajana Máxima Gonzáleze v závěrečném zápase přehráli Brita Jamieho Murrayho s Novozélanďanem Michaelem Venusem. V rozhodujícím supertiebreaku přitom odvrátili mečbol. V následném vydání deblového žebříčku se posunul na nové maximum, když mu 21. srpna 2023 patřilo 7. místo.[10] Ve finále říjnového Rolex Shanghai Masters 2024 pak podlehli nizozemsko-chorvatské dvojici Wesley Koolhof a Nikola Mektić, když nevyužili ani jeden ze šesti brejkbolů.[11]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 27 (18–9)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–1)
ATP Tour 500 (4–1)
ATP Tour 250 (13–7)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.květen 2016Istanbul, TureckoATP 250antukaArgentina Diego SchwartzmanItálie Flavio Cipolla
Izrael Dudi Sela
3–6, 7–5, [7–10]
Vítěz1.srpen 2016Atlanta, Spojené státyATP 250tvrdýArgentina Horacio ZeballosŠvédsko Johan Brunström
Švédsko Andreas Siljeström
7–6(7–2), 6–4
Vítěz2.květen 2017Lyon, FrancieATP 250antukaKanada Adil ShamasdinNový Zéland Marcus Daniell
Brazílie Marcelo Demoliner
6–3, 3–6, [10–5]
Vítěz3.červenec 2017Umag, ChorvatskoATP 250antukaArgentina Guillermo DuránChorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Tomislav Draganja
6–3, 6–7(4–7), [10–6]
Vítěz4.únor 2018Buenos Aires, ArgentinaATP 250antukaArgentina Horacio ZeballosKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 5–7, [10–3]
Finalista2.duben 2018Budapešť, MaďarskoATP 250antukaNizozemsko Matwé MiddelkoopSpojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor
7–6(10–8), 1–6, [8–10]
Vítěz5.srpen 2018Kitzbühel, RakouskoATP 250antukaČesko Roman JebavýItálie Daniele Bracciali
Argentina Federico Delbonis
6–2, 6–4
Vítěz6.únor 2019Córdoba, ArgentinaATP 250antukaČesko Roman JebavýArgentina Máximo González
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–4)
Finalista3.říjen 2019Moskva, RuskoATP 250tvrdý (h)Itálie Simone BolelliBrazílie Marcelo Demoliner
Nizozemsko Matwé Middelkoop
1–6, 2–6
Finalista4.únor 2020Córdoba, ArgentinaATP 250antukaArgentina Leonardo MayerBrazílie Marcelo Demoliner
Nizozemsko Matwé Middelkoop
3–6, 6–7(4–7)
Finalista5.duben 2021Sardegna, ItálieATP 250antukaItálie Simone BolelliItálie Lorenzo Sonego
Itálie Andrea Vavassori
3–6, 4–6
Vítěz7.září 2021Nur-Sultan, KazachstánATP 250tvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezIzrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–1, 6–2
Vítěz8.listopad 2021Stockholm, ŠvédskoATP 250tvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezPákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–2, 6–2
Vítěz9.únor 2022Córdoba, Argentina (2)ATP 250antukaMexiko Santiago GonzálezSlovensko Andrej Martin
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
7–5, 6–3
Vítěz10.únor 2022Buenos Aires, ArgentinaATP 250antukaMexiko Santiago GonzálezItálie Fabio Fognini
Argentina Horacio Zeballos
6–1, 6–1
Vítěz11.16. října 2022Gijón, ŠpanělskoATP 250tvrdý (h)Argentina Máximo GonzálezUSA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
6–7(6–8), 7–6(7–4), [10–5]
Finalista6.2. října 2022Tel Aviv, IzraelATP 250tvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezIndie Rohan Bopanna
Nizozemsko Matwé Middelkoop
2–6, 4–6
Finalista7.30. října 2022Vídeň, RakouskoATP 500tvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
3–6, 6–7(1–7)
Vítěz12.únor 2023Córdoba, Argentina (3)ATP 250antukaArgentina Máximo GonzálezFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 6–4
Vítěz13.únor 2023Rio de Janeiro, BrazílieATP 500antukaArgentina Máximo GonzálezKolumbie Juan Sebastián Cabal
Brazílie Marcelo Melo
6–1, 7–6(7–3)
Vítěz14.duben 2023Barcelona, ŠpanělskoATP 500antukaArgentina Máximo GonzálezNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–3, 6–7(8–10), [10–4]
Vítěz15.červenec 2023Washington, D.C., Spojené státyATP 500tvrdýArgentina Máximo GonzálezUSA Mackenzie McDonald
USA Ben Shelton
6–7(4–7), 6–2, [10–6]
Vítěz16.srpen 2023Cincinnati, Spojené státyMasters 1000tvrdýArgentina Máximo GonzálezSpojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 6–1, [11–9]
Vítěz17.únor 2024Córdoba, ArgentinaATP 250antukaArgentina Máximo GonzálezFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 6–1
Vítěz18.duben 2024Barcelona, Španělsko (2)ATP 500antukaArgentina Máximo GonzálezMonako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
4–6, 6–4, [11–9]
Finalista8.říjen 2024Šanghaj, ČínaMasters 1000tvrdýArgentina Máximo GonzálezNizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
4–6, 4–6
Finalista9.březen 2025Santiago, ChileATP 250antukaArgentina Máximo GonzálezKolumbie Nicolás Barrientos
Indie Rithvik Čoudary Bollípalli
3–6, 2–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrés Molteni na anglické Wikipedii.

  1. a b Andres Molteni | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g Andrés Molteni na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  3. a b c d Andrés Molteni na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  4. Andrés Molteni na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  5. a b c Andres Molteni | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ATP Istanbul: Flavio Cipolla vince il torneo di doppio con Dudi Sela, è il primo titolo della carriera [online]. www.ubitennis.com, 2016-05-01 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (italsky) 
  7. Argentines Clinch Atlanta Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-08-07 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Molteni/Jebavy Capture Kitzbühel Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-04 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Jebavý s Argentincem Moltenim vyhráli čtyřhru v Córdobě! [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-10 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  10. Maximo Gonzalez/Andres Molteni Claim Cincinnati Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-20 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Wesley Koolhof and Nikola Mektic win Shanghai title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-10-13 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“