Andrés Molteni
| Andrés Molteni | |
|---|---|
_(48199104286).jpg) Andrés Molteni na French Open 2019 | |
| Přezdívka | Molto[1] |
| Stát |  Argentina |
| Datum narození | 15. března 1988 (36 let)[2] |
| Místo narození | Buenos Aires, Argentina[2] |
| Bydliště | Buenos Aires, Argentina[2] |
| Výška | 180 cm[2] |
| Hmotnost | 70 kg[2] |
| Profesionál od | 2005[2] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 097 057 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–2 |
| Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 15 ITF |
| Nejvyšší umístění | 181. místo (9. května 2011) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| French Open | 3. kolo kvalifikace (2014) |
| Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2011) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 195–163 |
| Tituly | 18 ATP, 23 challengerů, 32 ITF |
| Nejvyšší umístění | 7. místo (21. srpna 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
| French Open | čtvrtfinále (2023) |
| Wimbledon | 3. kolo (2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2023) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | základní skupina (2023) |
| Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| French Open | 1. kolo (2023) |
| Wimbledon | 1. kolo (2017, 2023) |
| US Open | 1. kolo (2017) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | světová baráž (2017) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 28. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andrés Molteni (* 15. března 1988 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmmnáct turnajů ve čtyřhře včetně Cincinnati Masters 2023. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct singlových a padesát pět deblových titulů.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2011 na 181. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho bývalý tenista Leonardo Olguín.[1][2]
V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 astanskou světovou baráží proti Kazachstánu, v níž prohrál po boku Máxima Gonzáleze čtyřhru. Argentinci odešli poraženi 2:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–2 ve čtyřhře.[4]
Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl s Horaciem Zeballosem do mužské čtyřhry. V úvodním kole je však vyřadili Britové Jamie Murray s Nealem Skupskim až dvoubodovým rozdílem v rozhodujícím supertiebreaku.
Tenisová kariéra
Na okruhu ITF debutoval v květnu 2005 na turnaji v argentinské Córdobě dotovaném 10 tisíci dolary. V úvodním kole podlehl krajanovi Demianu Gschwendovi.[3] Jediný challenger ve dvouhře vyhrál během února 2011 v ekvádorském Salinasu na ATP de Diario Expreso. Do finále prošel přes Delbonise a Dutru da Silvu. V závěrečném utkání zdolal stého hráče žebříčku Horacia Zeballose.[5][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Copa Claro 2011 v rodném Buenos Aires, když s Facundem Bagnisem obdrželi divokou kartu do čtyřhry. V prvním kole je vyřadili Italové Daniele Bracciali s Potitem Staracem. Hlavní soutěž dvouhry si na túře ATP zahrál jen dvakrát, a to na Argentina Open 2012 a 2015. V obou případech prohrál své úvodní zápasy.[5][3] Do premiérového finále postoupil ve čtyřhře Istanbul Open 2016, do níž zasáhl s vítězem istanbulské dvouhry Diegem Schwartzmanem. V závěrečném duelu však nestačili na italsko-izraelský pár Flavio Cipolla a Dudi Sela.[6] První titul pak získal na srpnovém BB&T Atlanta Open 2016, kde se poprvé jeho spoluhráčem stal krajan Zeballos. Ve finále přehráli Švédy Johana Brunströma a Andrease Siljeströma.[7] Trofeje z antukových Generali Open Kitzbühel 2018[8] a Córdoba Open 2019[9] vybojoval s Čechem Romanem Jebavým.
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2016. Ve druhém kole s Federicem Delbonisem nestačili na pozdější španělské šampiony Feliciana Lópeze a Marca Lópeze. V singlu si na majorech zahrál tři kvalifikace. Do posledního kvalifikačního kola postoupil na Roland Garros 2014, kde podlehl 123. hráči světa Andreasi Beckovi z Německa.[5]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 25 (18–7)
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | květen 2016 | Istanbul, Turecko | antuka | Diego Schwartzman |  Flavio Cipolla Dudi Sela | 3–6, 7–5, [7–10] |
| Vítěz | 1. | srpen 2016 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Horacio Zeballos |  Johan Brunström Andreas Siljeström | 7–6(7–2), 6–4 |
| Vítěz | 2. | květen 2017 | Lyon, Francie | antuka |  Adil Shamasdin |  Marcus Daniell Marcelo Demoliner | 6–3, 3–6, [10–5] |
| Vítěz | 3. | červenec 2017 | Umag, Croatia | antuka | Guillermo Durán |  Marin Draganja Tomislav Draganja | 6–3, 6–7(4–7), [10–6] |
| Vítěz | 4. | únor 2018 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Horacio Zeballos |  Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–3, 5–7, [10–3] |
| Finalista | 2. | duben 2018 | Budapešť, Maďarsko | antuka |  Matwé Middelkoop |  Dominic Inglot Franko Škugor | 7–6(10–8), 1–6, [8–10] |
| Vítěz | 5. | srpen 2018 | Kitzbühel, Rakousko | antuka |  Roman Jebavý | Daniele Bracciali Federico Delbonis | 6–2, 6–4 |
| Vítěz | 6. | únor 2019 | Córdoba, Argentina | antuka | Roman Jebavý | Máximo González Horacio Zeballos | 6–4, 7–6(7–4) |
| Finalista | 3. | říjen 2019 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Simone Bolelli | Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop | 1–6, 2–6 |
| Finalista | 4. | únor 2020 | Córdoba, Argentina | antuka | Leonardo Mayer | Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop | 3–6, 6–7(4–7) |
| Finalista | 5. | duben 2021 | Sardegna, Itálie | antuka | Simone Bolelli | Lorenzo Sonego Andrea Vavassori | 3–6, 4–6 |
| Vítěz | 7. | září 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) |  Santiago González | Jonatan Erlich Andrej Vasilevskij | 6–1, 6–2 |
| Vítěz | 8. | listopad 2021 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Santiago González |  Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer | 6–2, 6–2 |
| Vítěz | 9. | únor 2022 | Córdoba, Argentina (2) | antuka | Santiago González |  Andrej Martin Tristan-Samuel Weissborn | 7–5, 6–3 |
| Vítěz | 10. | únor 2022 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Santiago González | Fabio Fognini Horacio Zeballos | 6–1, 6–1 |
| Vítěz | 11. | 16. října 2022 | Gijón, Španělsko | tvrdý (h) | Máximo González |  Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 6–7(6–8), 7–6(7–4), [10–5] |
| Finalista | 6. | 2. října 2022 | Tel Aviv, Izrael | tvrdý (h) | Santiago González |  Rohan Bopanna Matwé Middelkoop | 2–6, 4–6 |
| Finalista | 7. | 30. října 2022 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Santiago González | Alexander Erler Lucas Miedler | 3–6, 6–7(1–7) |
| Vítěz | 12. | únor 2023 | Córdoba, Argentina (3) | antuka | Máximo González |  Sadio Doumbia Fabien Reboul | 6–4, 6–4 |
| Vítěz | 13. | únor 2023 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Máximo González | Juan Sebastián Cabal Marcelo Melo | 6–1, 7–6(7–3) |
| Vítěz | 14. | duben 2023 | Barcelona, Španělsko | antuka | Máximo González | Wesley Koolhof Neal Skupski | 6–3, 6–7(8–10), [10–4] |
| Vítěz | 15. | červenec 2023 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Máximo González | Mackenzie McDonald Ben Shelton | 6–7(4–7), 6–2, [10–6] |
| Vítěz | 16. | srpen 2023 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Máximo González | Jamie Murray Michael Venus | 3–6, 6–1, [11–9] |
| Vítěz | 17. | únor 2024 | Córdoba, Argentina | antuka | Máximo González | Sadio Doumbia Fabien Reboul | 6–4, 6–1 |
| Vítěz | 18. | duben 2024 | Barcelona, Španělsko (2) | antuka | Máximo González |  Hugo Nys Jan Zieliński | 4–6, 6–4, [11–9] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrés Molteni na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Andres Molteni | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Andrés Molteni na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 15. února 2024
- ↑ a b c d Andrés Molteni na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ Andrés Molteni na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 15. února 2024
- ↑ a b c Andres Molteni | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Istanbul: Flavio Cipolla vince il torneo di doppio con Dudi Sela, è il primo titolo della carriera [online]. www.ubitennis.com, 2016-05-01 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Argentines Clinch Atlanta Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-08-07 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Molteni/Jebavy Capture Kitzbühel Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-04 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Jebavý s Argentincem Moltenim vyhráli čtyřhru v Córdobě! [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-10 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrés Molteni na Wikimedia Commons - Andrés Molteni na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Andrés Molteni na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Andrés Molteni na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Andrés Molteni v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
