Andrea Gardini
| Andrea Gardini | |
|---|---|
Andrea Gardini (2. května 2018) | |
| Narození | 1. října 1965 (57 let) Bagnacavallo |
| Povolání | volejbalista |
| Ocenění | rytíř Řádu zásluh o Italskou republiku (2000) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Volejbal na LOH | ||
| stříbro | LOH 1996 | Itálie |
| bronz | LOH 2000 | Itálie |
| Mistrovství světa ve volejbale mužů | ||
| zlato | MS 1990 | Itálie |
| zlato | MS 1994 | Itálie |
| zlato | MS 1998 | Itálie |
| Mistrovství Evropy ve volejbale mužů | ||
| zlato | ME 1989 | Itálie |
| stříbro | ME 1991 | Itálie |
| zlato | ME 1993 | Itálie |
| zlato | ME 1995 | Itálie |
| bronz | ME 1997 | Itálie |
| zlato | ME 1999 | Itálie |
Andrea Gardini (* 1. října 1965 Bagnacavallo) je bývalý italský volejbalista a v současnosti trenér. S italskou reprezentací se jako hráč stal třikrát mistrem světa (1990, 1994, 1998) a jednou mistrem Evropy (1989). Na olympijských hrách v Atlantě roku 1996 získal stříbro, za čtyři roky v Sydney bronz.[1] V národním týmu působil v letech 1986–2000 a odehrál za něj 418 utkání. Významných úspěchů dosáhl i na klubové úrovni, čtyřikrát vyhrál Ligu mistrů, nejprestižnější klubovou soutěž Evropy (1992, 1993, 1995, 1999). V prvních dvou případech to bylo s klubem Porto Ravenna Volley, v dalších dvou s Volley Treviso. Dvakrát triumfoval i ve druhé nejvýznamnější klubové soutěži, Poháru Evropské volejbalové konfederace (bývalý Pohár vítězů pohárů), jednou s klubem Zinella Volley (1987), jednou s Trevisem (1994). Také třetí nejvýznamnější klubovou soutěž, Pohár Challenge (dříve Pohár Konfederace), dvakrát vyhrál, s Trevisem (1998) a s klubem M. Roma Volley (2000). Byl vybrál Mezinárodní volejbalovou federací do výběru Nejlepší tým 20. století a v roce 2007 byl uveden do její Síně slávy.[2] V roce 2011 se vydal na dráhu volejbalového trenéra, v letech 2011–2013 byl asistentem hlavního trenéra polské reprezentace, poté v Polsku trénoval kluby Indykpol AZS Olsztyn (2014–2017) a ZAKSA Kędzierzyn-Koźle (2017–2019) a od roku 2019 trénuje italský tým Gas Sales Piacenza.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrea Gardini na anglické Wikipedii.
- ↑ Andrea Gardini Bio, Stats, and Results. Olympics at Sports-Reference.com [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Andrea Gardini. International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrea Gardini na Wikimedia Commons - Andrea Gardini v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
An icon that represents a bronze medal
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.jpg)
(c) Krzysztof Wiśniewski, CC BY-SA 4.0
Andrea Gardini 02.05.2018 podczas meczu Skra Bełchatów - ZAKSA Kędzierzyn-Koźle (3:0).