Andrea Leadsomová

The Rt Hon Andrea Leadsomová
Andrea Leadsomová (12. ledna 2020)
Ministryně pro obchod, energie a průmysl
Ve funkci: 11. června 2017 – 13. února 2020
Předseda vlády	Boris Johnson
Předchůdce	Greg Clark
Nástupce	Alok Sharma
Vůdkyně (Leader) dolní sněmovny Spojeného království Předsedkyně Soukromé rady
Ve funkci: 14. červenec 2016 – 22. května 2019
Předseda vlády	Theresa Mayová
Předchůdce	David Lidington
Nástupce	Jacob Rees-Mogg
Ministryně životního prostředí
Ve funkci: 11. květen 2015 – 11. červen 2017
Předseda vlády	David Cameron
Předchůdce	Liz Trussová
Nástupce	Michael Gove
Náměstkyně ministra energetiky
Ve funkci: 9. duben 2014 – 14. červenec 2016
Předseda vlády	David Cameron
Předchůdce	Matthew Hancock
Nástupce	Claire Perry
Náměstkyně pro ekonomiku ministerstva financí
Ve funkci: 9. duben 2014 – 11. květen 2015
Předseda vlády	David Cameron
Předchůdce	Nicky Morganová
Nástupce	Harriett Baldwinová
Ministryně financí pro City
Ve funkci: 6. května 2010 – 11. května 2015
Předseda vlády	David Cameron
Předchůdce	Sajid Javid
Nástupce	Harriett Baldwinová
Poslankyně dolní sněmovny
Volební obvod	Jižní Northamptonshire
Stranická příslušnost
Členství	Konzervativní strana
Rodné jméno	Andrea Jacqueline Salmon
Narození	13. května 1963 (60 let) Aylesbury Spojené království Spojené království
Choť	Ben Leadsom (od 1993)
Alma mater	Warwická univerzita Tonbridge Grammar School
Profese	politička, bankéřka a politoložka
Náboženství	anglikánství
Webová stránka	www.andrealeadsom.com
Commons	Andrea Leadsom
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrea Jacqueline Leadsomová DBE, nepřechýleně Andrea Leadsom (* 13. května 1963 Aylesbury) je britská politička za Konzervativní stranu, od července 2019 do února 2020 byla ministryní pro obchod, energie a průmysl. Od voleb v roce 2010 je poslankyní Dolní sněmovny, od června 2017 do května 2019 byla její předsedkyní (tzv. Leader of the House of Commons)^[1] a předsedkyní Soukromé rady.^[2][3]

V letech 2014–2015 působila jako ekonomická tajemnice ministerstva financí a ministryně pro City.^[4] Od května 2015 do července 2016 byla ministryní pro energetiku a změny klimatu ve druhé vládě Davida Camerona.

Po referendu o členství Spojeného království v Evropské unii v roce 2016 a poté, co lídr konzervativců a premiér Spojeného království David Cameron oznámil svůj úmysl rezignovat, vybrali konzervativní poslanci zprvu dvě jeho možné nástupkyně, Theresu Mayovou a Andreu Leadsomovou. Leadsomová však dostala mnohem méně hlasů než její soupeřka a proto 11. července svoji kandidaturu stáhla. Mayová jmenovala Leadsomovou ministryní životního prostředí (od července 2016 do června 2017).

Leadsomová kandidovala znovu neúspěšně na post předsedkyně Konzervativní strany v roce 2019. Po jmenování Borise Johnsona premiérem se stala ministryní pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii. Při reorganizaci kabinetu v roce 2020 z funkce odešla a zůstává v Dolní sněmovně jako poslankyně.

Je vdaná a má tři děti. Vystudovala politologii a před vstupem do politiky pracovala v bankovním sektoru.

Mládí a kariéra ve finančnictví

Narodila se jako Andrea Salmonová 13. května 1963^[5] v Aylesbury v hrabství Buckinghamshire. Rodina se přestěhovala do Kentu, kde navštěvovala dívčí gymnázium v Tonbridge a poté vystudovala politologii na univerzitě ve Warwicku.^[4] Po absolvování univerzitního studia pracovala 25 let v bankovnictví a finančnictví, naposledy jako vedoucí oddělení správy a řízení společností a vedoucí investiční pracovnice společnosti Invesco Perpetual, jednoho z největších britských správců retailových fondů.^[4]

V letech 2003–2007 byla členkou místního zastupitelstva okresu South Oxfordshire.

Politická kariéra

Počátky parlamentní kariéry (2010–2013)

Leadsomová kandidovala poprvé do parlamentu v nově vytvořeném volebním obvodu South Northamptonshire v červnu 2006. Poslankyní byla zvolena v květnových parlamentních volbách 2010. Po vstupu do Dolní sněmovny byla zvolena za členku Výboru pro výběr financí. Během rozpravy o rozpočtu dne 22. června 2010 pronesla svůj první projev, v němž hovořila o nutnosti ozdravení finančního sektoru, přičemž vycházela z osobních zkušeností s finanční regulací, zejména při pádu Barings Bank.^[6]

Leadsomová vedla kampaň za reformu EU. V září 2011 spoluzaložila s konzervativními poslanci Chrisem Heatonem-Harrisem a Georgem Eusticeem projekt Fresh Start, jehož cílem bylo „zkoumat a získávat podporu pro realistické a dalekosáhlé návrhy na reformu EU“.^[7] 25. října 2011 byla Leadsomová jedním z 81 konzervativních poslanců, kteří se vzepřeli stranickému diktátu a hlasovali pro uspořádání referenda o členství Spojeného království v Evropské unii.^[8] V květnu 2012 se vyslovila pro zrušení minimální mzdy, mateřské dovolené a legislativy týkající se nespravedlivého propouštění a důchodů britských zaměstnanců.^[9]

Byla jednou z pěti poslanců, kteří se při hlasování o vládním návrhu zákona o manželství stejnopohlavních párů zdrželi hlasování. Již dříve uvedla, že znění zákona považuje za nepřijatelné a že hlasování proti odráží názory mnoha jejích voličů, kteří se domnívají, že návrh zákona je špatný, ale nakonec se rozhodla hlasování zdržet.^[10]

Ekonomická tajemnice ministerstva financí (2014–2015)

Dne 9. dubna 2014 byla Leadsomová jmenována ekonomickou tajemnicí ministerstva financí poté, co z vlády odstoupila Maria Millerová. Zasloužila se o zavedení prvních islámských dluhopisů britské vlády, tzv. sukuk. Jednalo se o první islámský dluhopis kótovaný mimo islámský svět.

Ministryně pro energetiku a změny klimatu (2015–2016)

Leadsomová byla v květnu 2015 znovu zvolena poslankyní za obvod South Northamptonshire a následně byla jmenována ministryní pro energetiku a změny klimatu.^[11] Už v minulosti se stavěla proti větrným elektrárnám a evropským cílům v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v roce 2015 oznámila ukončení dotací větrných elektráren se slovy, že „nyní máme dostatek rozpracovaných projektů větrných elektráren, aby stačily ke splnění našich cílů v oblasti obnovitelné energie“. Stalo se tak o rok dříve, než bylo původně plánováno, a v souladu s manifestem Konzervativní strany.^[12]

Referendum o členství v Evropské unii (2016)

Leadsomová se významně podílela na kampani za vystoupení z EU v červnu 2016.^[13] Tvrdila, že guvernér britské centrální banky Mark Carney destabilizoval finanční trhy a ohrozil nezávislost banky tím, že varoval před případnými krátkodobými negativními dopady na ekonomiku způsobenými odchodem z EU.^[14]

V televizní debatě o referendu vystoupila v panelu „Vystoupit“ spolu s Borisem Johnsonem a zpochybnila tvrzení, že by Spojené království mělo usilovat o členství v jednotném trhu, a uvedla, že 80 % světové ekonomiky a většina dohod o volném obchodu v EU se nenachází na jednotném trhu. Řekla také, že ekonomika Spojeného království je příliš velká na to, aby potřebovala jednotný trh, ale brzdí ji pomalost obchodních procesů v EU.^[15]

Kandidátka na předsedkyni Konzervativní strany (2016)

Bezprostředně po hlasování v referendu o vystoupení Velké Británie z EU David Cameron oznámil, že do října odstoupí z funkce předsedy Konzervativní strany a premiéra. Leadsomová byla favoritkou na post příštího premiéra a 30. června 2016 oznámila svou kandidaturu na post předsedkyně Konzervativní strany.^[16] Prohlásila, že po svém nástupu do funkce premiérky okamžitě spustí článek 50 a povede rychlá jednání s Evropskou unií.^[17]

V prvním i druhém kole hlasování se Leadsomová umístila na druhém místě za Theresou Mayovou a 11. července 2016 oznámila, že svou kandidaturu na post lídra stáhne a nástupcem Davida Camerona zůstane Theresa Mayová.^[18]

Ministryně životního prostředí, potravinářství a venkova (2016–2017)

Dne 14. července 2016, po zvolení Theresy Mayové předsedkyní Konzervativní strany, byla Leadsomová jmenována do vlády jako ministryně životního prostředí, potravinářství a záležitostí venkova.^[19]

Předsedkyně Dolní sněmovny (2017–2019)

Dne 11. června 2017 byla Leadsomová jmenována předsedkyní Dolní sněmovny a předsedkyní Soukromé rady. Na tento post rezignovala v předvečer voleb do Evropského parlamentu 22. května 2019 v důsledku posledních návrhů Theresy Mayové týkajících se brexitu (nabídka hlasování o celní unii a druhém referendu).^[20]

Kandidátka na předsedkyni Konzervativní strany (2019)

Leadsomová oficiálně oznámila svou kandidaturu do vedení strany 25. května 2019, ve stejný den, kdy svou kandidaturu oznámili také Matt Hancock a Dominic Raab, ale byla vyřazena již v prvním kole hlasování 13. června 2019 a celkově se umístila na osmém místě z deseti kandidátů.^[21]

Ministryně pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii (2019–2020)

Dne 24. července 2019, po zvolení Borise Johnsona předsedou Konzervativní strany a vytvoření prvního Johnsonova kabinetu, se Leadsomová stala ministryní pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii. Při reorganizaci kabinetu v roce 2020 z funkce odešla a zůstává v Dolní sněmovně jako poslankyně.

Pozdější kariéra v poslanecké sněmovně (2020–do současnosti)

V červenci 2022 Leadsomová oznámila podporu Penny Mordauntové ve volbách do čela Konzervativní strany a působila jako manažerka její kampaně.^[22] Po vyřazení Mordauntové podpořila Liz Trussovou a po její rezignaci na post premiérky 20. října opět podpořila Mordauntovou na post lídra jako sjednocujícího kandidáta.^[23]

Charitativní činnost

Vedle své podnikatelské kariéry se Leadsomová v roce 2001 stala předsedkyní správní rady dětské charitativní organizace Oxford Parent Infant Project (OXPIP), která pomáhá rodinám vytvořit bezpečné citové pouto mezi rodiči a nově narozenými dětmi.^[2]

V roce 2011 stála u zrodu charitativní organizace Northamptonshire Parent Infant Partnership (NorPIP), jež poskytuje terapeutickou podporu rodičům, kteří mají nejistou citovou vazbu se svými dětmi. V roce 2012 založila také celonárodní verzi této organizace PIP UK.^[24]

Osobní život

V roce 1993 se provdala za obchodního manažera Bena Leadsoma, s nímž má dva syny a dceru. Po narození prvního dítěte trpěla několik měsíců poporodní depresí.^[24]

V červenci 2022 vydala v nakladatelství Biteback své paměti s názvem Snakes and Ladders: Navigating the ups and downs of politics (tj. Hadi a žebříky: jak proplouvat vzestupy a pády v politice).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Andrea Leadsom na anglické Wikipedii a Andrea Leadsom na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrea Leadsomová na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky