Andreas Altomonte

Andreas Altomonte
Narození	1699 Rakousko
Úmrtí	13. června 1780 (ve věku 80–81 let) nebo 12. června 1780 (ve věku 80–81 let) Vídeň
Povolání	architekt, rytec leptů, rytec a malíř
Významná díla	Letohrádek Bellarie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Andreas Altomonte (1699–12. června 1780 Vídeň)^[1] byl rakouský architekt činný ve Vídni a v Čechách, kde projektoval světské a sakrální stavby pro přední šlechtické rody, zejména pro Schwarzenbergy.

Místo ani přesné datum narození budoucího architekta nejsou známé. Narodil se v rodině malíře Martina Hohenberga. Ten údajně pocházel z oblasti Neapole a své příjmení si časem poitalštil (hoher Berg = Alto monte = vysoká hora). Jeho syn Andreas vystudoval akademii ve Vídni, kde se věnoval hlavně kresbě a dekoracím. V roce 1738 byl jmenován císařským komorním a divadelním kreslířem.^[2] Od roku 1759 byl dvorním stavitelem ve Vídni a od roku 1763 dvorním malířem divadelních kulis.^[3] Andreův starší bratr Bartolomeo byl významný malíř fresek, stejně jako jejich otec.

Altomonte byl činný v Čechách a v Rakousku. V Čechách byli jeho hlavními zadavateli příslušníci významných šlechtických rodů: Schwarzenbergové a Lobkovicové. Ve své tvorbě vycházel z barokního klasicismu.^[4]

Schwarzenberská kapitola jeho tvorby je spjatá především s Českým Krumlovem. Za Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu zde došlo v polovině 18. století k rozsáhlé úpravě zámku. Altomonte byl jmenovaný knížecím stavebním ředitelem. Ve 40. letech 18. století zde navrhl francouzský park, inspirovaný zahradou v Schönbrunnu. Později, v roce 1762, navrhl terasu, do níž zakomponoval Neptunovu fontánu, bazény a balustrády s mytologickými plastikami a vázami.^[5] V letech 1755–1757 byl podle jeho projektu přestavěn, už v rokokovém stylu, Letohrádek Bellarie.^[6] V areálu krumlovského zámku Altomonte rovněž navrhl budovu zimní jízdárny, která se stavěla v letech 1744–1745. Podle Altomontova návrhu vznikla také vyřezávaná knížecí lóže a hudební kruchta v Maškarním sále.^[7] Někteří autoři připisují autorství skici k nástěnné malbě karnevalového výjevu v redutním sále zámku Altomontemu.^[8] Na zámku jsou vystaveny pozlacené sáně z roku 1745, které Altomonte navrhl.^[9] Ve vnitřním městě přestavoval budovu prelatury v dnešní Horní ulici čp. 155. Se Schwarzenbergy má nepochybně souvislost i Altomontem navržený hlavní oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kájově, na jehož vrcholu je umístěn schwarzenberský erb.

Další stavbu pro Schwarzenbergy realizoval Altomonte v Postoloprtech. Josef Adam Schwarzenberg ho pověřil stavbou nového kostela, zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie.^[10] Základní kámen ke stavbě byl položen 13. října 1746, 16. září 1743 byla byl kostel vysvěcen.^[11] Vzorem byl architektovi o dvacet let starší kostel sv. Jana Křtitele v hornorakouském městě Groß-Siegharts. Takřka shodné je jak průčelí, tak půdorys.^[9]. Altomonte také prováděl drobnější úpravy postoloprtského zámku. Podle jeho návrhu bylo již nedochovanými freskami vyzdobeno několik místností vedle jídelny.^[12]

Další dvě Altomontovy stavby vznikly na lobkovických panstvích. Je to přestavba původně románského kostela svatého Jiljí v Bečově u Mostu, provedená po roce 1751,^[13] a nedokončená hraběcí kaple poblíž zámku Jezeří, stavěná od roku 1753 pro knížete Ferdinanda Josefa z Lobkowicz.^[14].

Ve Vídni pracoval Altomonte rovněž pro Josefa Adama Schwarzenberga. V letech 1751–1752 se podle jeho projektu stavěla jízdárna při Schwarzenberském paláci, přestavěná ve 20. letech 20. století. Altomontovým dílem je rovněž hlavní portál kostela svatého Petra ve Vídni z téže doby.^[1].

• 
  Bývalá prelatura
• 
  Bellarie v zámecké zahradě
• 
  Zámecká jízdárna
• 
  Maškarní sál v zámku
• 

  (c) Tanya Dedyukhina, CC BY 3.0
  Terasa s Neptunovou kašnou v zámecké zahradě

• 
  Hlavní oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově
• 
  Kostel sv. Jiljí v Bečově
• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
• 
  Nedostavěná hraběcí kaple u zámku Jezeří
• 
  Portál kostela sv. Petra ve Vídni
• 
  Bývalá jízdárna Schwarzenberského paláce ve Vídni, sídlo švýcarského velvyslanectví

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andreas Altomonte na Wikimedia Commons