Andreas Reischek

Andreas Reischek
Andreas Reischek
Andreas Reischek
Narození15. září 1845
Linec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. dubna 1902 (ve věku 56 let)
Linec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníSt. Barbara-Friedhof, Linz-Lustenau
Povoláníornitolog, přírodovědec, etnolog, sběratel a publicista
ZaměstnavatelAucklandské muzeum (1880–1888)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andreas Reischek (15. září 1845 Linec[1] – 3. dubna 1902 Linec) byl rakouský cestovatel českého původu, etnograf a ornitolog, známý zvláště svými cestami na Nový Zéland.[2]

Životopis

Narodil se v Linci jako Andreas Tanzer, jeho otec, úředník finanční správy Ondřej Rejšek (9. ledna 1799[3] Záluží čp. 1 – ???) byl synem policejního strážníka a vysloužilého vojáka Matěje Rejška († 1815) ze Sušice a s Andreasovou matkou Barborou Tanzerovou (* 1817 v Mirovicích v Čechách) se oženil teprve 5. února 1850 v Linci.[4]

Andreas Reischek byl vychováván vdovou Puchruckerovou po vrchním zahradníkovi na zámku Weinberg u Lince. Přírodovědné sbírky na zámku vzbudily jeho zájem o zoologii. Kolem roku 1853 se vrátil do Lince, avšak neměl peníze na studium a vyučil se pekařem.[5][6]

V roce 1866 sloužil v armádě během Třetí italské války za nezávislost.

V letech 1870–1875 doprovázel na cestách mladšího syna barona Floriana Passeti von Friedenburg a získal tak jako samouk další znalosti v oblasti zoologie a botaniky.

Po svém odchodu do Vídně v roce 1875 zde pracoval jako preparátor. V roce 1875 se oženil s Adélou Havlicek (1852–1908). Dva roky po návratu z Nového Zélandu se jim narodil syn Andreas. (1892–1965, rakouský novinář).[7]

V letech 1877–1889 pobýval na Novém Zélandu a věnoval se studiu života a kultury Maorů a shromažďování přírodovědné a etnografické sbírky.

V roce 1892 přijal zaměstnání v muzeu v Linci. Zde také zemřel v roce 1902 a byl pochován na místním hřbitově sv. Barbory.[7]

Výzkum na Novém Zélandu

Ateliérové foto Andreasa Reischeka s cestovatelskou výbavou, cca 1880

Reischek se seznámil pracovně s dr. Ferdinandem von Hochstetterem, který byl intendantem v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni a ten jej doporučil v roce 1876 dr. Juliu von Haast z Canterbury Muzeum na Novém Zélandu na funkci preparátora. Dostal smlouvu na dva roky.[2]

V roce 1877 přicestoval na Nový Zéland do Christchurch. Na Novém Zélandu však nakonec strávil dvanáct let. Uskutečnil zde celkem devět vědeckých výprav po ostrovech. [7]

Naučil se jazyk Maorů a přátelil se s maorskými náčelníky. Při jedné z výprav byl sám jmenován náčelníkem a pojmenován “Ihaka Reiheke, Te Kiwi, Rangatira te Auturia”.[8]

V roce 1889 se vrátil do Rakouska a přivezl sbírku přes 14 000 ks různých exponátů, včetně 3 016 ks ptáků, mezi nimi okolo 700 exponátů vymírajích ptáků, vč. ptáka Huia. Ve sbírce byly dále lebky savců, ryby, plazy a místní rostliny. Jeho sbírka zahrnovala také přes 400 ks maorských předmětů (zbraně, zemědělské a domácí nástroje, osobní ozdoby, aj.) a dále 37 lebek Maorů a dvě celá těla mumifikovaných Maorů.[2][8]

Výsledky jeho práce a sbírky jsou uloženy v muzeích ve Vídni a na Novém Zélandu (Christchurch, Aucklandu a Wanganui).

Ocenění

  • V roce 1885 se stal členem Linnean Society of London za svůj přínos botanice[8]
  • V roce 1903 byla po něm pojmenována jedna z ulic v Linci.
  • Jsou po něm pojmenovány ulice i v dalších městech (Vídeň, Freistadt, Oftering, Deutch-Wagram).
  • Čestné občanství města Linec.
  • Byl po něm pojmenován papoušek (Reischek's parakeet – Cyanoramphus hochstetteri) žijící na Ostrovech Protinožců, jednom z novozélandských subantarktických ostrovů.[9]

Bibliografie

  • V letech 1881–88 publikoval řadu článků v „Transactions and Proceedings of the New Zealand Institute“.
  • 1924 Andreas Reischek jun.: Sterbende Welt – Zwölf Jahre Forscherleben auf Neuseeland. Vyd. F. A. Brockhaus, Leipzig (sepsal jeho syn Andreas dle deníků z cest svého otce)

Zajímavost

  • Reischek byl na svých cestách po souostroví Nového Zélandu doprovázen psem Césarem, který mu několikrát zachránil život[6]
  • Česká spisovatelka Marie Magdalena Kadlecová napsala a vydala v roce 1967 dobrodružný román na motivy cestovatelských příběhů Andrease Reischka, Muž a pes, odehrávající se na ostrovech Nového Zélandu

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Andreas Reischek (Ethnograf) na německé Wikipedii a Andreas Reischek na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Matriční záznam o narození: http://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/oberoesterreich/linz-stadtpfarre/106%252F1845/?pg=58)
  2. ↑ a b c Westerskov, K.E. (1990). "Andreas Reischek, 1845–1902". pp.191–193 in A Flying Start. Commemorating Fifty Years of the Ornithological Society of New Zealand, ed. B.J. Gill & B.D. Heather. Random Century: Auckland. ISBN 1-86941-080-7
  3. ↑ Matriční záznam o narození: http://www.portafontium.eu/iipimage/30068834/strasin-09_3320-n?x=17&y=443&w=569&h=300
  4. ↑ Záznam v matrice oddaných: http://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/oberoesterreich/linz-st-matthias-st-mathias/207%252F1850/?pg=2
  5. ↑ Phillipps, William John. “REISCHEK, Andreas”, from An Encyclopaedia of New Zealand, edited by A. H. McLintock, originally published in 1966. Te Ara - The Encyclopedia of New Zealand, updated 18-Sep-2007.[1]
  6. ↑ a b Dictionary of New Zealand Biography: Andreas Reischek
  7. ↑ a b c Gerhard Aubrecht: Andreas Reischek (15.9.1845 – 3.4.1902) – ein österreichischer Ornithologe in Neuseeland. Illustrierte biographische Notizen. Linz 1995, 42 Seiten https://www.zobodat.at/pdf/STAPFIA_0041_0009-0050.pdf
  8. ↑ a b c 'REISCHEK, Andreas', from An Encyclopaedia of New Zealand, edited by A. H. McLintock, originally published in 1966. Te Ara - the Encyclopedia of New Zealand. URL: http://www.TeAra.govt.nz/en/1966/reischek-andreas (accessed 02 Oct 2019)
  9. ↑ REISCHEK, A. Notes on the Islands to the South of New Zealand. [online]. New Zealand: Transactions and Proceedings of the New Zealand Institute, 1888 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (English) 

Literatura

  • KADLECOVÁ, Marie Magdalena. Muž a pes. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1967. 165, [iii] s. Knihy odvahy a dobrodružství, sv. 96. (2. vydání pak v roce 1974 v Albatrosu v edici Knihy odvahy a dobrodružství, sv. 96)
  • Edmund Guggenberger: Meine Erinnerungen an Andreas Reischek. In: Jahrbuch des Oberösterreichischen Musealvereines, Bd. 103 (1958), str. 125–129
  • Theodor Kerschner: Andreas Reischek. Zum 50. Todestag am 3. April 1952. In: Oberösterreichische Heimatblätter. Nr. 1/1952 (VI. Jahrgang), Oberösterreichisches Landesmuseum, Linz 1952, str. 146–155
  • Andreas Reischek (jun.): Ein Leben für die Heimat. Zum 50. Todestage des Neuseelandforschers Andreas Reischek am 3. April 1952. Jahrbuch der Stadt Linz 1951 (1952) str. 6–15
  • King, Michael. (1981). The Collector. (Životopis Andrease Reischeka). Hodder & Stoughton: Auckland.
  • Reischek, A. (1930). Yesterdays in Maoriland: New Zealand in the ´Eighties. Wilson & Horton: Auckland.
  • Reischek, A. jun. lhaka Reiheke, der Maorihäuptling aus Österreich, Wien 1943
  • Kiwis und Vulkane. Zum 150. Geburtstag des Neuseelandforschers Andreas Reischek, Linz 1935

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Andreas Reischek 01.jpg
portrait of Andreas Reischek
Andreas Reischek 02.jpg
Studio portrait of Andreas Reischek (1845-1902) in exploring gear