Andreea Răducanová

Andreea Răducanová
Narození30. září 1983 (40 let)
Bârlad
Alma materUniversitatea de Vest din Timișoara
Povolánísportovní gymnastka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlatoLOH 2000 Sydneydružstva
stříbroLOH 2000 Sydneypřeskok
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoMS 1999 Tchien-ťindružstva
zlatoMS 1999 Tchien-ťinprostná
zlatoMS 2001 Gentdružstva
zlatoMS 2001 Gentkladina
zlatoMS 2001 Gentprostná
stříbroMS 1999 Tchien-ťinkladina
bronzMS 2001 Gentpřeskok
bronzMS 2001 Gentvíceboj jednotlivkyně

Andreea Răducanová, nepřechýleně Andreea Mădălina Răducan (* 30. září 1983, Bârlad, Rumunsko) je bývalá rumunská gymnastka. Je olympijskou vítězkou v družstvech a pětinásobnou mistryní světa.

Do dopingového skandálu v Sydney

S gymnastikou začala ve věku čtyři a půl roku. V reprezentaci debutovala po zisku dvou medailí na mistrovství Evropy juniorek 1998 na seniorské velké akci na mistrovství světa v čínském Tchien-ťinu v roce 1999 a hned vybojovala dva tituly mistryně - se zkušenějšími kolegyněmi v družstvu a v prostných. Ve víceboji obsadila páté místo.

Výkony z mistrovství světa z ní dělaly favoritku na jednotlivé medaile, ale nezdar na mistrovství Evropy v roce 2000, kde byla ve víceboji až šestá a získala jen bronz v družstvech a stříbro v prostných nenaznačovaly její úspěch v olympijském víceboji. Na olympijských hrách v Sydney ale získala nejvyšší známku 38,893 bodu a převzala zlatou medaili (v té chvíli už měla i zlato z družstev).[1] Za ní skončily její krajanky Simona Amanarová a Maria Olaruová, Raducanová byla oslavována jako první rumunská sportovní gymnastka, která vyhrála zlatou medaili za absolutní pořadí po Nadie Comaneciové.

Brzy se ale ukázalo, že v jejím vzorku pro dopingovou kontrolu byla nalezena zakázaná látka pseudoefedrin. Mladá gymnastka ji nevědomky užila, když si vzala od svého týmového lékaře lék Nurofen na obranu před chřipkou. Mezinárodní olympijský výbor se na základě doporučení své lékařské komise rozhodl odebrat Raducanové zlato z víceboje, ale ponechal jí další dvě získané medaile.[2] Další trest na Raducanovou neuvalila ani Mezinárodní gymnastická federace, což v prohlášení zdůvodnila tím, že odebrání medaile „bylo dostatečným trestem pro sportovce, který byl v této situaci nevinně.“[3] Šéf komise dopingu MOV kníže Alexandre de Merode uvedl: „Není přímo zodpovědná. Vina padá na lékaře. Ale máme pravidla a musíme je použít.“[3]

V Rumunsku byla Raducanová přesto slavena jako šampionka. Dostalo se jí stejných poct jako olympijským vítězkám, zlatník v Bukurešti jí slíbil vyrobit repliku zlaté medaile.[4]

Raducanová se pokoušela zvrátit verdikt různými prostředky. Neuspěla u Mezinárodní sportovní arbitráže v Lausanne a snažila se zajistit si očištění svého jména i u soudu.[5] Vrácení medaile si ale nevymohla.

Život po olympijských hrách v Sydney

Po olympijských hrách se stala v Rumunsku celebritou, přesto se dokázala dobře připravit na následující mistrovství světa v Gentu. Jí vedený tým vyhrál soutěž družstev, ve finále víceboje se ale musela sklonit před dvojicí ruských gymnastek Chorkinovou a Ziganšinovou.[6] Přesto se stala jednou z nejúspěšnějších účastnic šampionátu, když navíc vyhrála kladinu a prostná.[7]

V roce 2002 začala mít problémy se životosprávou, které vedly k tomu, že nesměla startovat na mistrovství Evropy. S výpadky trénovala dál a představila se i v Česku na závodu dvojic Wobenzym Grand Prix v Brně,[8] v listopadu ale na mistrovství světa v Debrecínu neuspěla, když i vinou nadváhy nepostoupila do finále na kladině[9] a na konci roku ukončila svou sportovní kariéru.

Poté pokračovala v univerzitním studiu, pracovala jako televizní komentátorka a jako činovnice Rumunského olympijského výboru, byla také v poradních politických týmech pro sport.[10] V roce 2017 byla zvolena předsedkyní rumunského gymnastického svazu.[11]

Odkazy

Reference

  1. Víceboji vládly rumunské gymnastky. iDNES.cz [online]. 2000-09-26 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  2. Gymnastka dopovala a přišla o zlato. iDNES.cz [online]. 2000-09-26 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  3. a b Raducan tests positive for stimulant. ESPN [online]. 2000-09-26 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Amanar retires as Raducan feted. BBC [online]. 2000-10-01 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Gymnastka Raducanová žaluje MOV. iDNES.cz [online]. 2000-10-31 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  6. Ruské gymnastky vládly víceboji. iDNES.cz [online]. 2001-11-02 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  7. Gymnastky se rozešly smírně. iDNES.cz [online]. 2001-11-04 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  8. V Brně se představí gymnastická šampionka. iDNES.cz [online]. 2002-05-16 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  9. Komrskové těsně uniklo finále MS. iDNES.cz [online]. 2002-11-02 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  10. Andreea Răducan, expert sportiv la Cotroceni. Realitatea.net [online]. [cit. 2008-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-11. (rumunsky) 
  11. NORMILE, Dwight. Hamm, Liukin, Nemov, Raducan To Be Inducted In 2018. International Gymnast Magazine Online [online]. [cit. 2018-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Russian Olympic Committee flag.png
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics