Andrej Borisovič Zubov

Andrej Borisovič Zubov Андрей Борисович Зубов
Narození	16. ledna 1952 (71 let) Moskva
Povolání	historik, orientalista, religionista, politolog, veřejná postava, politik, publicista a vysokoškolský učitel
Národnost	ruská
Alma mater	Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (do 1973)
Témata	dějiny, orientalistika, religionistika, politologie, politika a publicistika
Významná díla	Dějiny Ruska 20. století
Ocenění	Čestný doktorát Masarykovy univerzity (2019) Řád svatého Sergeje Radoněžského
Politická příslušnost	Strana národní svobody Republikánská strana Ruska – Strana národní svobody
Manžel(ka)	Olga Igorevna Zubova (od 1982)
Rodiče	Boris Zubov a Ilja Jevgenjeva Zubova
Příbuzní	Sergej Borisovič Zubov (sourozenec)
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Borisovič Zubov, rusky Андрей Борисович Зубов (* 16. ledna 1952, Moskva) je ruský historik, religionista a politolog. Je absolventem a někdejším profesorem Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a vedoucím katedry dějin náboženství na Ruské pravoslavné univerzitě.

Je autorem několika monografií a zhruba 150 vědeckých článků. Převzal po Alexandru Solženicynovi úlohu hlavního redaktora přelomového díla Dějiny Ruska 20. století.^[1][2]

V době Krymské krize v roce 2014 zveřejnil v deníku Vedomosti kritický článek^[3], ve kterém odsoudil vojenské obsazování Krymu Ruskem a přirovnal ho k rozšiřování území nacistickým Německem, k anšlusu Rakouska, připojení Sudet k nacistickému Německu a obsazení litevské Klaipėdy.^[4]

Životopis

Narozen 16. ledna 1952 v Moskvě. V roce 1973 absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů. V roce 1978 obhájil disertační práci na téma Zkušenosti z parlamentní demokracie v Thajsku. V roce 1989 obhájil doktorskou práci Parlamentní demokracie a politické tradice Východu. Na základě této práce byl ve stejném roce jmenován doktorem historických věd. Od roku 1989 do roku 2001 působil v Institutu orientálních studií. Do roku 2014 pracoval ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. V září 2022 odešel přes Finsko z Ruska a vyučuje na brněnské Masarykově univerzitě.^[5][6]

Kritika oficiální ruské politiky v otázce Krymské krize

V roce 2014 probíhala ve východní Evropě tzv. Krymská krize, během které se Andrej Zubov kriticky vyjádřil k postupu ruských vládních činitelů a k oficiální zahraniční politice své země. V liberálně orientovaném deníku Vedomosti publikoval 1. března 2014 článek To už tady bylo^[3], ve kterém přirovnal vojenskou intervenci Ruska na Krymském poloostrově k událostem z let 1938 až 1939 ve střední Evropě. Tehdy nacistické Německo připojilo Rakousko při anšlusu Rakouska, dále české pohraniční oblasti a nakonec také litevskou oblast Klaipėda (označovaná jako Memelland).

Dle jeho slov bylo cílem článku zjistit, jak bude ruská společnost žijící v demokratickém, nesovětském a nekomunistickém Rusku, reagovat na prohlášení, které je v rozporu s oficiální politikou Ruské federace a v rozporu s politikou prezidenta Vladimíra Putina. Reakce na článek byla poměrně rychlá a profesor Zubov byl do tří týdnů propuštěn ze svého místa ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Jako důvod propuštění uvedlo MGIMO na svých oficiálních stránkách „nemorální chování“.^[7] Ještě před tímto krokem MGIMO byl na profesora Zubova vyvíjen nátlak, aby z institutu odešel sám, což zcela odmítl.^[8]

Působení na Masarykově univerzitě

Na jeho podporu se vyjádřila část kolegů z MGIMO, a to ústně nebo písemně. Nejsilněji reagovala jeho kolegyně Ella Kolesniková, která podala výpověď, aby tak protestovala proti propuštění profesora Zubova.^[7] Mezinárodní akademická obec se většinou postavila za profesora Zubova a vyjádřila mu podporu. V České republice to byla např. Masarykova univerzita, jejíž tehdejší rektor Mikuláš Bek nabídl profesorovi Zubovovi místo na fakultě sociálních studií.^[9][10] Tehdy ještě profesor Zubov nabídku odmítl. Po ruské agresi proti Ukrajině profesor Zubov, kterému byla po propuštění z MGIMO zakázána pedagogická činnost na ruských univerzitách, a po mobilizaci, vyhlášené v Rusku 21. září 2022, místo na Masarykově univerzitě v Brně přijal.^[11] Poprvé zde přednášel v říjnu 2022.^[12]

Již v roce 2019 Masarykova univerzita udělila Andreji Zubovovi akademickou hodnost „doctor honoris causa“ za mimořádné vědecké zásluhy, za rozvoj lidského poznání a za angažovanost ve společenském dění.^[12]

Výběr z díla, chronologicky

• Parlamentarizm v Tailande: Opyt issledovanija sovremennogo vostočnogo obščestva metodom analiza izbiratel’noj statistiki. [Parlamentarismus v Thajsku: Experiment výzkumu současné východní společnosti metodou analýzy volebních statistik.] Moskva: Nauka, 1982. [Orig. Парламентаризм в Таиланде: Опыт исследования современного восточного общества методом анализа избирательной статистики.]
• Parlamentskaja demokratija i političeskaja tradicija Vostoka. [Parlamentní demokracie a politická tradice Východu.] Moskva: Nauka, 1990. [Orig. Парламентская демократия и политическая традиция Востока.]
• L’Euroasia del Nord: Il rischio del caos dopo l’impero sovetico. San Paolo: Cinisello Balsamo (Milano), 1994. 253 s. [Edice] Saggi 10. ISBN 9788821528651. [Předmluva Piero Ostellino.]
• Istorija religij. Kniga 1, Doistoričeskije i vneistoričeskije religii. Kurs lekcij. [Dějiny náboženství. Kniha 1, Pravěká a nehistorická náboženství. Cyklus přednášek.] Moskva: Planeta detej, 1997. 342 s. ISBN 5-86065-034-5. [Orig. История религии. Кн. 1. Доисторические и внеисторические религии. Курс лекций.]
• Obraščenije k russkomu nacional’nomu pravoporjadku kak nravstvennaja neobchodimost’ i političeskaja cel’. [Apel na ruský národní právní řád jako morální úkol a politický cíl.] Moskva: Gruppa Gross, 1997. 71 s. [Orig. Обращение к русскому национальному правопорядку как нравственная задача и политическая цель.]
• Dějiny Ruska 20. století. Překlad Libor Dvořák et al. 1. vyd. Díl I. 1894–1939. Praha: Argo, 2014. 949 s. ISBN 978-80-257-0921-4. 
• Dějiny Ruska 20. století. Překlad Libor Dvořák et al. 1. vyd. Díl II. 1939–2007. Praha: Argo, 2015. 769 s. ISBN 978-80-257-0964-1. 
• Rusko 1917: katastrofa: přednášky o ruské revoluci. Překlad Jitka Komendová. 1. vyd. Praha: Argo, 2021. 227 s. ISBN 978-80-257-3445-2. 

Odkazy

Reference

Literatura

• HLAVÁČEK, Petr a TACHECÍ. Barbora. Osobnost Plus. Český rozhlas [online]. 2. května 2022, 10.34–11 hod.
• MASARYKOVA UNIVERZITA. Video: Komentář ruského historika Zubova k situaci na Ukrajině. In: Masarykova univerzita [online]. 3. března 2022 [cit. 2. 5. 2022]. Dostupné z: https://www.em.muni.cz/komentare/14864-video-komentar-ruskeho-historika-zubova-k-situaci-na-ukrajine
• ZUBOV, Andrej Borisovič. Život pod Putinovou kuratelou. Dotyk [online]. 30. květen 2014 [cit. 2. 5. 2022]. Dostupné z: https://www.dotyk.cz/publicistika/zivot-pod-putinovou-kuratelou.html

Související články

• Dějiny Ruska
• Dějiny Sovětského svazu
• Nikolaj Michajlovič Karamzin

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Borisovič Zubov na Wikimedia Commons
• Osoba Andrej Borisovič Zubov ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrej Borisovič Zubov
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Oficiální profil Profesora Andreje Borisoviče Zubova na stránkách MGIMO
• recenze knihy Dějiny Ruska 20. století