Andrej Cvinček

Andrej Cvinček
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
Demokratická strana
Narození27. listopadu 1880
Olešná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1949 (ve věku 68 let)
Nitra
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Náboženstvíkatolicismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Andrej Cvinček (27. listopadu 1880[1][2][3] Olešná[1][3] – 16. května 1949[2][1][3] Nitra[1][3]) byl slovenský a československý římskokatolický kněz a politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Slovenské národní rady za Demokratickou stranu.

Biografie

Působil jako římskokatolický kněz.[4] Vystudoval gymnázium v Žilině a Nitře a absolvoval studium teologie v Budapešti. Roku 1904 byl vysvěcen na kněze. Působil potom coby kaplan na různých místech na Slovensku (Nováky, Horná Súč, Čápor), byl administrátorem v Mojtíně a farářem v Krásnu nad Kysucou. Od roku 1926 vykonával úřad kanovníka v Nitře. V roce 1937 se stal papežským prelátem, roku 1938 apoštolským protonotářem a roku 1940 kanovníkem lektorem.[3]

Už před rokem 1918 přispíval do náboženského tisku. Zabýval se též ovocnářstvím a zahradnictvím. Byl členem Spolku svatého Vojtěcha.[3]

V meziválečném období byl v rámci katolického kléru na Slovensku stoupencem čechoslovakismu.[3] Od roku 1925[3] byl členem Československé strany lidové.[5] Cvinček se spolu s Martinem Mičurou podílel na založení slovenské organizace této, dosud převážně v českých zemích působící, strany. Byl členem jejího předsednictva. Od roku 1928 až do roku 1938 zasedal za ČSL v Slovenském zemském zastupitelstvu.[6]

Nesouhlasil s politikou tzv. slovenského štátu a byl aktivní v odboji.[6] Patřil mezi účastníky Slovenského národního povstání a zasedal v povstalecké Slovenské národní radě.[5]

V letech 1945–1946 byl poslancem a místopředsedou Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Poslancem byl do roku 1946 do konce funkčního období (do parlamentních voleb v roce 1946).[7]

Na základě výsledků parlamentních voleb roku 1946 byl zvolen do Slovenské národní rady.[8] V letech 1946–1948 byl místopředsedou Slovenské národní rady.[9] Mandátu poslance SNR se vzdal v březnu 1948.[10]

Po válce zastával post nitranského kanovníka. V březnu 1946 patřil mezi členy Demokratické strany, kteří uvažovali o odchodu a utvoření nové formace nazývané pracovně Křesťansko-republikánská strana. V dubnu ale s ním vedení Demokratické strany podepsalo takzvanou aprílovou (dubnovou) dohodu, která vyšla vstříc programově i personálně katolickému táboru. Výsledek dohody zavazoval Cvinčeka a další politiky odvolat svůj podpis pod vznikem nové strany. Vrátil se pak do Demokratické strany a od roku 1946 zasedal v jejím užším předsednictvu (nová katolická strana vznikla jako Strana slobody, ale oslovila jen menší část původních aktivistů). Byl místopředsedou Demokratické strany. V roce 1946 byl zatčen jeho spolupracovník Ján Kršjak a označen za exponenta bývalé HSĽS.[11][12] V roce 1947 se Andrej Cvinček v policejních zprávách uvádí jako kanovník a politik a jeden těch z představitelů Demokratické strany, který je zároveň hodnostářem katolické církve.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-23]. S. 100. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ a b Andrej Cvinček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h PEHR, Michal. Cestami křesťanské politiky : Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. [s.l.]: AKROPOLIS, 2007. 373 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 51. 
  4. ↑ CVINČEK Andrej, Msgre [online]. historie.upol.cz [cit. 2011-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-25. 
  5. ↑ a b GREGUŠ, Ctibor. Slovensko, dlhá cesta k suverenite [online]. Tatrapress, 1991 [cit. 2015-01-23]. S. 61. Dostupné online. ISBN 8085260093. (slovensky) 
  6. ↑ a b Historický časopis, Svazek 51 [online]. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2003 [cit. 2015-01-23]. S. 516. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ letz, Róbert: Dokumenty k procesu s katolíckymi biskupmi Jánom Vojtaššákom, Michalom Buzalkom a Pavlom Gojdičom [online]. upn.gov.sk [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ 14. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1194, 1196. 
  12. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 295, 300. 
  13. ↑ Žáček, Pavel: V – 101. Agent, ze kterého se dalo žít [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“