Andrej Giňa

Andrej Giňa
Narození1. ledna 1936
Šarišské Sokolovce, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. září 2015 (ve věku 79 let)
Rokycany
Povoláníspisovatel, hudebník a politický aktivista
NárodnostRomové
EtnikumRomové
StátČeskoČesko Česko
Žánrpróza
Témataliterární činnost, hudba a aktivismus
Významná dílaPaťiv: ještě víme, co je úcta: vyprávění, úvahy, pohádky (2013); Bijav: romane priphende = Svatba: romské povídky (1991)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Andrej Giňa (1. leden 1936, Šarišské Sokolovce (dříve Tolčemeš) – 30. září 2015[1]) byl romský spisovatel, platící za nestora romské literatury.[2]

Život a dílo

Narodil se v roce 1936 v romské osadě Tolčemeš u Prešova, ve svých deseti letech přišel s rodinou do Čech, kde se po krátkém pobytu v Praze usadili v Rokycanech. Jeho otec byl kovář a také muzikant (tzv. primáš), jenž neuměl čísti ani psáti.[3][4] Andrej již školu navštěvoval, a to i v období Slovenského štátu.[5] Vyučil se tavičem, posléze studoval ještě i večerně na pedagogické škole.[6] Poprvé sestavil souhrn svých textů v 60. letech, západočeské vydavatelství v Plzni jej ale odmítlo publikovat. Po roce 1989 se stal členem Romské občanské iniciativy.[7]

Ve svojí prozaické tvorbě se zaměřoval na zprostředkování romských ústních lidových tradic.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel spisovatel Andrej Giňa - Romea.cz. www.romea.cz [online]. 2015-09-30 [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ NEZBEDA, Ondřej. Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Týdeník Respekt. 2014-02-02. Dostupné online [cit. 2017-08-24]. 
  3. ↑ BRDEČKOVÁ, Tereza. Ještě jsem tady: Andrej Giňa — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ SCHEINOSTOVÁ, Alena. Giňa, Andrej. iLiteratura.cz. 2014-03-23. Dostupné online [cit. 2017-08-24]. 
  5. ↑ RYVOLOVÁ, Karolína. Giňa, Andrej: Tak jsem si od mámy nechal vyprávět a zapisoval jsem to.... iLiteratura.cz. 2003-12-07. Dostupné online [cit. 2017-08-24]. 
  6. ↑ RYVOLOVÁ, Karolína. Giňa, Andrej. iLiteratura.cz. 2003-12-07. Dostupné online [cit. 2017-08-24]. 
  7. ↑ SCHEINOSTOVÁ, Alena. Andrej Giňa: Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Recenze Aleny Scheinostové - Romea.cz. www.romea.cz [online]. 2014-03-15 [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ VESELKOVÁ, Ivana. Romská historie a současnost očima Andreje Gini. Rozhlas.cz. 2014-02-19. Dostupné online [cit. 2017-08-24]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“