Andrej Golubjev

Andrej Golubjev
Андре́й Го́лубев
Andrej Golubjev na French Open 2022
StátRuskoRusko Rusko (2005–2008)
KazachstánKazachstán Kazachstán (od 2008)
Datum narození22. července 1987 (36 let)[1]
Místo narozeníVolžskij, Sovětský svaz[1]
BydlištěAstana, Kazachstán[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost77 kg[1]
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek3 311 231 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů67–117
Tituly1 ATP, 7 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (4. října 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2010, 2012)
French Open2. kolo (2009)
Wimbledon1. kolo (2009, 2010, 2011, 2014)
US Open2. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů90–125
Tituly1 ATP, 17 challengerů, 4 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (16. května 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Openfinále (2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2011, 2013, 2014, 2015)
Hopman Cupzákladní skupina (2010, 2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Alexandrovič Golubjev (rusky: Андре́й Алекса́ндрович Го́лубев, * 22. července 1987 Volžskij) je kazachstánský profesionální tenista, který do roku 2008 reprezentoval rodné Rusko. Na grandslamu prohrál finále čtyřhry French Open 2021 po boku Bublika. Deblové semifinále si zahrál s Grothem na French Open 2014.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj, když ovládl hamburský International German Open 2010. K němu přidal jednu deblovou trofej. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na 33. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2022 na 21. místě. Trénují ho krajan Jurij Ščukin a Massimo Puci.[4][1]

V kazachstánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 astanským finálem baráže I. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Filipínám, v níž vyhrál dvouhru a s Jurijem Ščukinem také čtyřhru. Kazachstánci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 16–7 ve dvouhře a 12–7 ve čtyřhře.[5]

V letech 2010 a 2011 vytvořil s Jaroslavou Švedovovou kazachstánské družstvo na Hopmanově poháru. Při první účasti obsadili 2. místo základní skupiny a při druhé skončili na poslední 4. příčce. Za Kazachstán nastoupil na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu, kde vyhrál s Kukuškinem a Nedověsovem soutěž týmů. Kazachstán také reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské čtyřhře s Bublikem i smíšené soutěži se Švedovovou, nepostoupili z prvního kola.

Rusko reprezentoval do Wimbledonu 2008, kde nepostoupil z kvalifikace. Po obdržení kazachstánského občanství odehrál první turnaj za Kazachstán na torontském Rogers Cupu 2008. V roce 2010 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila hráčem s největším zlepšením.[4]

Soukromý život

Narodil se roku 1987 v ruském městě Volžskij, tehdejší součásti Sovětského svazu, do rodiny lékařů Alexandra a Mariny Golubjevových. Má mladšího bratra Denise. V patnácti letech se přestěhoval do italského Bra na pozvání rodinného přítele Igora Jeremina. Po zisku kazachstánského občanství se usadil v Kazachstánu. Vyjma rodné ruštiny hovoří anglicky a italsky. Jako preferovaný povrch uvedl tvrdý v hale a za nejsilnější úder forhend.[4]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2021French OpenantukaKazachstán Alexandr BublikFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–0 D)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (0–2 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20. října 2008Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Spojené království Andy Murray1–6, 1–6
Vítěz1.25. července 2010Hamburk, NěmeckoantukaRakousko Jürgen Melzer6–3, 7–5
Finalista2.27. září 2010Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)Rusko Michail Južnyj7–6(9–7), 2–6, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 4 (1–3)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.2. srpna 2014Kitzbühel, RakouskoantukaItálie Daniele BraccialiFinsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
1–6, 4–6
Finalista2.12. června 2021French Open, Paříž, FrancieantukaKazachstán Alexandr BublikFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6
Finalista3.říjen 2021Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Monako Hugo NysSpojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
3–6, 4–6
Vítěz1.říjen 2023Stockholm, Švédskotvrdý (h)Ukrajina Denys MolčanovIndie Juki Bhambri
Spojené království Julian Cash
7–6(10–8), 6–2

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (7 D; 17 Č)
ITF (5 D; 4 Č)

Dvouhra (12 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.květen 2005Grottaglie, ItálieantukaTunisko Malek Džazírí6–3, 7–6(7–3)
2.květen 2005Teramo, ItálieantukaItálie Alessandro Accardo6–3, 6–1
3.2006Rodez, FrancietvrdýFrancie Adrian Mannarino4–6, 6–1, 6–0
4.listopad 2006Las Palmas, ŠpanělskotvrdýBelgie Jeroen Masson6–4, 6–3
1.leden 2008Heilbronn, NěmeckotvrdýNěmecko Philipp Petzschner2–6, 6–1, 3–1skreč
2.listopad 2008Astana, KazachstántvrdýFrancie Laurent Recouderc1–6, 7–5, 6–3
3.listopad 2009Astana, KazachstántvrdýUkrajina Illja Marčenko6–3, 6–3
4.červen 2013Marburg, NěmeckoantukaArgentina Diego Schwartzman6–1, 6–3
5.listopad 2013Ťumeň, RuskotvrdýRusko Andrej Kuzněcov6–4, 6–3
6.únor 2014Astana, KazachstántvrdýLucembursko Gilles Müller6–4, 6–4
7.březen 2016Jönköping, ŠvédskotvrdýRusko Karen Chačanov6–7(9–11), 7–6(7–5), 7–6(7–4)
5.červenec 2019Almaty, KazachstántvrdýKazachstán Denis Jevsejev6–1, 6–2

Čtyřhra (21 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.září 2005Sassari, ItálietvrdýItálie Adriano BiasellaUzbekistán Farruch Dustov
Mexiko Manuel Gasbarri
7–6(8-6), 6–1
1.červenec 2007Mantova, ItálieantukaItálie Francesco PiccariItálie Leonardo Azzaro
Itálie Marco Crugnola
6–3, 6–2
2.červen 2012Monza, ItálieantukaKazachstán Jurij ŠčukinRusko Teimuraz Gabašvili
Itálie Stefano Ianni
7–6(7–4), 5–7, [10-7]
2.duben 2013Padova, ItálieantukaItálie Matteo DonatiChorvatsko Mate Delić
Chorvatsko Josko Topić
7–6(8–6), 3–6, [10-6]
3.červen 2013Marburg, NěmeckoantukaKazachstán Jevgenij KoroljovNizozemsko Jesse Huta Galung
Austrálie Jordan Kerr
6–3, 1–6, [10-6]
4.leden 2016Happy Valley, AustrálietvrdýItálie Matteo DonatiKazachstán Oleksandr Nedověsov
Ukrajina Denys Molčanov
3–6, 7–6(7–5), [10-1]
5.květen 2016Vicenza, ItálieantukaChorvatsko Nikola MektićPortugalsko Gastão Elias
Brazílie Fabricio Neis
6–3, 6–3
6.červen 2016Poprad, SlovenskoantukaUruguay Ariel BeharSlovensko Andrej Martin
Polsko Lukáš Dlouhý
6–2, 5–7, [10-5]
3.červenec 2019Almaty, KazachstántvrdýRusko Konstantin KravčukKazachstán Denis Jevsejev
USA Sebastian Korda
6–3, 6–2
7.červenec 2019Astana, KazachstántvrdýKazachstán Oleksandr NedověsovJižní Korea Yunseong Chung
Jižní Korea Ji Sung Nam
6–4, 6–4
4.srpen 2019Appiano, ItálieantukaPortugalsko Felipe Meligeni AlvesBrazílie Daniel Dutra da Silva
Švédsko Christian Lindell
6–4, 6–4
8.září 2019Istanbul, TureckotvrdýKazachstán Oleksandr NedověsovČesko Lukáš Rosol
Česko Marek Gengel
bez boje
9.leden 2020Bangkok, ThajskotvrdýKazachstán Oleksandr NedověsovIndonésie Christopher Rungkat
Thajsko Sančai Ratiwatana
3–6, 7–6(7–1), [10–5]
10.únor 2020Quimper, FrancietvrdýKazachstán Oleksandr NedověsovChorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
6–4, 6–2
11.srpen 2020Todi, ItálieantukaUruguay Ariel BeharFrancie Hugo Gaston
Francie Elliot Benchetrit
6–4, 6–2
12.srpen 2020Terst, ItálieantukaUruguay Ariel BeharFrancie Hugo Gaston
Francie Tristan Lamasine
6–4, 6–2
13.září 2020Cordenons, ItálieantukaUruguay Ariel BeharArgentina Andrés Molteni
Francie Hugo Nys
7–5, 6–4
14.listopad 2020Orlando, Spojené státytvrdýKazachstán Oleksandr NedověsovUSA Mitchell Krueger
USA Jackson Withrow
7–5, 6–4
15.duben 2021Split, ChorvatskoantukaKazachstán Oleksandr NedověsovPolsko Szymon Walków
Polsko Jan Zieliński
7–5, 6–7(5–7), [10–5]
16.květen 2023Turín, ItálieantukaUkrajina Denys MolčanovUSA Nathaniel Lammons
Austrálie John Peers
7–6(7–4), 6–7(6–8), [10–5]
17.červenec 2023Salcburk, RakouskoantukaUkrajina Denys MolčanovIndie Anirudh Čandrasékar
Indie Vidžaj Sundar Prašant
6–4, 7–6(10–8)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Golubev na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Andrej Golubjev na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. Pablo Andujar/Pedro Martinez Battle Into Roland Garros Semi-finals [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-07 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (ven) 
  3. Andrej Golubjev na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  4. a b c Andrey Golubev | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Andrej Golubjev na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.