Andrej Grigorjevič Škuro

Andrej Grigorjevič Škuro
Narození	19. ledna 1887 Paschkovskiy
Úmrtí	17. ledna 1947 (ve věku 59 let) nebo 16. ledna 1947 (ve věku 59 let) Moskva
Příčina úmrtí	oběšení
Alma mater	Nikolajevské jezdecké učiliště
Povolání	důstojník
Ocenění	Řád sv. Stanislava 3. třídy (1907) Řád sv. Anny 4. třídy (1914) zlatá zbraň Za chrabrost (1915) velkokříž Řádu lázně (1919) Q4311720
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Grigorjevič Škuro (rusky Андрей Григорьевич Шкуро, ukrajinsky Андрій Григорович Шкуро; 7. ledna^jul./ 19. ledna 1887^greg. Paškovskaja – 16. ledna 1947 Moskva) byl v 1. světové válce velitel partyzánského oddílu, takzvané Vlčí sotně v občanské válce. V roce 1919 se účastnil pogromu, při kterém zemřelo 20 000 židů. Následně uprchl do Francie a žil také v Srbsku.

Následně v období 2. světové války se stal velitelem tzv. zálohy kozáckých vojsk při hlavním štábu jednotek SS a bojoval v Jugoslávii proti partyzánům. V roce 1945 byl Škuro zadržen britskou armádou v Rakousku a předán Sovětskému svazu v rámci operace Keelhaul. Nejvyšší soud SSSR odsoudil Škura k smrti a 16. ledna 1947 byl spolu s Pjotrem Nikolajevičem Krasnovem popraven.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Grigorjevič Škuro na Wikimedia Commons