Andrej Hadik mladší

Andrej hrabě Hadik z Futaku
Erb rodu Hadiků
Vrchní velitel ve Slezsku
Ve funkci: 1820 – 1821
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	generál jezdectva (1827), polní podmaršál (1809), generálmajor 1800
Narození	12. května 1764 Budapešť
Úmrtí	18. června 1840 (ve věku 76 let) Marcaltő
Choť	Marie Raßler von Gamerschwang
Rodiče	Andrej Hadik a Františka Lichnovská z Voštic
Děti	Ágoston Hadik
Příbuzní	bratr: Karl Joseph Hadik von Futak (1756–1800)
Profese	důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej hrabě Hadik z Futaku (maďarsky Futaki gróf Hadik András, německy Andreas Graf Hadick von Futak) (12. května 1764 Budín – 18. června 1840 Marcaltő) byl uherský šlechtic a rakouský generál. Od mládí sloužil v armádě, bojoval ve válkách proti republikánské Francii a poté napoleonských válkách. Dosáhl hodnosti generála jezdectva (1827).

Pocházel ze šlechtické rodiny Hadiků^[1][2], byl třetím a nejmladším synem významného vojevůdce 18. století polního maršála Andreje Hadika (1710–1790) a jeho manželky Františky Barbory, rozené Lichnovské z Voštic (1725–1787).^[3] Od mládí sloužil v rakouské armádě a vzhledem k výjimečnému postavení svého otce byl již v patnácti letech poručíkem (1779). V roce 1790 byl jmenován císařským komorníkem, poté se zúčastnil válek proti revoluční Francii a v roce 1800 byl povýšen na generálmajora. V dobách míru žil ve Vídni, v tažení v roce 1805 sloužil na Moravě. V roce 1809 získal hodnost polního podmaršála a od roku 1811 velel husarské divizi v Uhrách^[4], po napoleonských válkách byl několik let zastupujícím velitelem v Padově.^[5] V letech 1820–1821 byl vrchním velitelem ve Slezsku, poté působil v Haliči a v Horních Uhrách (Prešpurk). V roce 1827 dosáhl hodnosti generála jezdectva, byl též majitelem 6. husarského pluku a téhož roku obdržel titul c. k. tajného rady.^[6][7] Za zásluhy byl nositelem francouzského Řádu čestné legie a Záslužného řádu bavorské koruny.

Zemřel 18. června 1840 ve věku 76 let na panství Marcaltő (župa Veszprém) u své dcery Karolíny, provdané Amadéové.

Z otcova dědictví převzal panství Futog (Futak) v dnešním Srbsku, které v roce 1805 prodal české šlechtické rodině Chotků.^[8] Později vlastnil panství Semlac (Szémlak) v župě Arad (dnes Rumunsko).

Byl ženatý s baronkou Marií Raßlerovou z Gamerschwangu (1783–1854), která byla dámou Řádu hvězdového kříže.^[9]Z manželství se narodily čtyři děti, z dcer zůstaly Leopoldina a Marie neprovdané, druhorozená Karolína (1806–1843) byla manželkou hraběte Viktora Amadé de Varkony (1805–1843).^[10][11]. Dědicem panství Szémlak byl jediný syn Ágoston (Gustav) (1801–1873), který původně sloužil v císařské armádě, později byl aktivním účastníkem revoluce v Uhrách v letech 1848–1849 jako důstojník Národní gardy. Po porážce povstání byl odsouzen k trestu smrti, s ohledem na zásluhy předků mu byl trest změněn na osmnáctiletý žalář, nakonec byl již v roce 1851 zcela amnestován.

Andrejův starší bratr Karel Josef (1756–1800) sloužil také v armádě, dosáhl hodnosti polního podmaršála a zemřel na následky zranění bitvy u Marenga.^[12]

• Andreas Hadik mladší na webu napoleon-series
• Historie rodu Hadiků in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich