Andrej Hvizdák
| Andrej Hvizdák | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1919 – 1920 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1925 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Slovenská soc. dem. Uherska čs. soc. dem. |
| Narození | 28. října 1882 n.1883 n. 22. n 28. listopadu 1883 Turčianska Štiavnička  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. nebo 8. května 1948 Žilina  Československo |
| Profese | spisovatel, básník, politik, publicista a knihovník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andrej Hvizdák (22. listopadu 1883[1] Turčianska Štiavnička[2][3] – 8. května[4] 1948 Žilina[2][4]) byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Biografie
Působil i jako básník. Publikoval pod pseudonymem Jelšovský, Podlučinský nebo Roztocký básně ve stylu takzvané dělnické poezie (1906 Slovenské kvety, 1911 Robotnícke piesne). V Turčianském Sv. Martině se vyučil obuvníkem. Pak působil jako švec v Žilině a od roku 1906 se začal angažovat v sociálně demokratickém hnutí jako člen Sociálně demokratické strany Uherska, respektive Slovenské sociálně demokratické strany Uherska. Byl redaktorem listů Právo lidu a Slovenské listy.[4]
V letech 1919-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Slovenský klub (slovenští poslanci se ještě nedělili do stranických frakcí). Poslancem se stal na 39. schůzi v březnu 1919.[5] V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou mandát v Národním shromáždění.[1] Podle údajů k roku 1920 byl profesí redaktorem v Žilině.[6]
Od roku 1931 byl ředitelem městské knihovny v Žilině. Strávil v této funkci víc než 15 let. Zároveň v roce 1923 a pak v letech 1931-1938 byl starostou Žiliny.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Andrej Hvizdák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-30]. S. 236. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 105.
- ↑ a b c d Andrej Hvizdák [online]. turcianskastiavnicka.tym.sk [cit. 2014-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-31. (slovensky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-09]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrej Hvizdák
- Andrej Hvizdák v Národním shromáždění roku 1924
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života Česko-Slovenského -
Andrej Hvizdák