Andrej Ivanovič Lexell

Andrej Ivanovič Lexell
Andrej Ivanovič Lexell (1784)
Andrej Ivanovič Lexell (1784)
Narození24. prosince 1740
Turku
Úmrtí11. prosince 1784 (ve věku 43 let)
Petrohrad, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Národnostruská
Alma materKrálovská akademie v Turku
PracovištěPetrohradská akademie věd
Uppsalská univerzita
Oboryastronomie, matematika
Známý díkyVýpočet oběžné dráhy Uranu a potvrzení,
že se jedná o planetu
Výpočet oběžné dráhy komety D/1770 L1 (Lexell)
RodičeJonas Lexell
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Disquisitio de investiganda vera quantitate

Andrej Ivanovič Lexell (24. prosince 1740 – 30. listopadujul./ 11. prosince 1784greg. Sankt Petěrburg) byl ruský astronom a matematik finskošvédského původu. V Rusku je znám jako Андрей Иванович Лексель (Ľekseľ), na Západě se častěji používá jeho rodné jméno Anders Johan Lexell.

Narodil se v Turku v tehdy švédském Finsku a již ve 20 letech získal doktorát na zdejší univerzitě. Pak několik let působil na univerzitě v Uppsale. V roce 1768 přesídlil do Ruska, kde v Petrohradě spolupracoval s Leonhardem Eulerem (stal se blízkým přítelem jeho rodiny) a kde studoval pohyby komet. Spočítal oběžnou dráhu komety D/1770 L1 objevené 14. června 1770. I když byla objevena Charlesem Messierem, díky Lexellovu výpočtu byla nazvána Lexell. Její oběžnou dráhu spočítal na 5 let a 7 měsíců.[1]

Tato kometa je známa díky svému největšímu přiblížení k Zemi, až na vzdálenost menší než 3 miliony km. Lexell dokázal, že tato kometa měla před přiblížením k planetě Jupiter v roce 1767 mnohem vzdálenější perihélium, a předpověděl, že při dalším přiblížení k této planetě, po dvou obězích kolem Slunce, v roce 1779 bude vymrštěna na dráhu vedoucí mimo sluneční soustavu.[1]

Také jako jeden z prvních spočítal oběžnou dráhu tělesa objeveného v roce 1771 a dokázal, že oběžná dráha je více podobná oběžné dráze planety než komety. Vyvrátil tak domněnku objevitele tohoto tělesa Williama Herschela, že se jedná o kometu. Tato nově objevená planeta byla později nazvána Uran.[2]

Z drobných změn dráhy planety Uran odvodil existenci další planety, i když nespočítal její polohu. Tento výpočet provedli o mnoho let později Urbain Le Verrier a Adams, což vedlo k objevu planety Neptun.

V roce 1773 byl Lexell zvolen členem Královské švédské akademie věd.

Kromě komety Lexell byl po Lexellovi pojmenován asteroid (2004) Lexell a kráter na Měsíci.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŽELEZNÝ, Vladimír. Návraty první dámy. Praha: Panorama, 1986. 11-034-86. 
  2. ↑ JÁCHIM, František. Jak viděli vesmír (po stopách velkých astronomů). 1. vyd.. Olomouc: Rubico, 2003. ISBN 80-85839-48-2. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Lexell.png
Silhouette portrait of Anders Johan Lexell.
Lexell - Disquisitio de investiganda vera quantitate parallaxeos solis ex transitus veneris ante discum solis anno 1769, 1772 - 726057 F.tif
Disquisitio de investiganda vera quantitate parallaxeos solis ex transitu Veneris ante discum solis anno 1769 ... Auctore Andrea Joh. Lexell .... - Petropoli : typis Academiae Imperialis Scientiarum, 1772. - 131, [1] p., [1] c. di tav. : ill. ; 4º .