Andrej Kuzněcov
Andrej Kuzněcov | |
---|---|
Andrej Kuzněcov během kvalifikace Wimbledonu 2015 | |
Přezdívka | Andreeek[1] |
Stát | Rusko |
Datum narození | 22. února 1991 (31 let)[1] |
Místo narození | Tula, Sovětský svaz[1] |
Bydliště | Balašicha, Rusko[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 71 kg[1] |
Profesionál od | 2008 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 3 042 950 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 77–97 |
Tituly | 0 ATP, 8 challengerů, 7 Futures |
Nejvyšší umístění | 39. místo (25. dubna 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2016) |
French Open | 3. kolo (2015) |
Wimbledon | 3. kolo (2014, 2016) |
US Open | 3. kolo (2014, 2016) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 21–27 |
Tituly | 0 ATP, 6 challengerů, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 137. místo (25. dubna 2016) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2017) |
French Open | 1. kolo (2016) |
Wimbledon | 1. kolo (2013) |
US Open | 2. kolo (2017) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. ledna 2023
Andrej Alexandrovič Kuzněcov (rusky Андре́й Алекса́ндрович Кузнецо́в; narozený 22. února 1991 Tula) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Do května 2016 na okruzích challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2016 na 39. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 137. místě. Od roku 1997 jej trénuje otec Alexandr Kuzněcov.
V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o udržení v 1. skupině zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v níž vyhrál dvouhru proti Deanu O'Brianovi i čtyřhru v páru s Konstantinem Kravčukem. Rusové zvítězili 5:0 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 7–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[2]
V roce 2009 vyhrál juniorskou dvouhru ve Wimbledonu, když ve finále zdolal Američana Jordana Coxe ve třech sadách.[3] Do hlavní soutěže grandslamu v mužích se poprvé podíval ve Wimbledonu 2010, kde prohrál v úvodním kole po pětisetovém zápase s nasazeným Rumunem Victorem Hănescem.
Hráče z elitní světové desítky poprvé porazil ve Wimbledonu 2014, když jako 118. muž pořadí ve druhém kole přehrál sedmého tenistu Davida Ferrera po pětisetovém průběhu. Podruhé se mu tento výkon podařil na Miami Open 2016 poté, co ve třetí fázi zdolal světovou čtyřku Stana Wawrinku. V osmifinále však podlehl Nicku Kyrgiosovi.
Na Letní univerziádě 2013 v Kazani vybojoval jako člen ruského týmu zlatou medaili ve smíšené čtyřhře, když s Jelenou Vesninovou ve finále zdolali japonský pár Hiroko Kuwatová a Šota Tagawa.
Herní styl
Kuzněcov uplatňuje agresivní hru ze základní čáry.[4][5] Údery zasahuje tvrdě s minimální rotací a preferuje jejich křížové umístění do dvorce.[6] Slabším základním úderem byl forhend, na jehož zlepšení pracoval. Zranitelný je jeho druhý servis.[7]
Trenér Sereny Williamsové Patrick Mouratoglou v roce 2011 označil jeho pojetí přímých úderů za pěknou ukázku stylu servisu a voleje, s tím že by měl zlepšit umístění míčů a pohyb.[8]
Finále na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (7–4 D; 6–6 Č) |
Futures (7–3 D; 3–3 Č) |
Dvouhra: 24 (15–9)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 29. března 2009 | Město 6. října, Egypt | antuka | Reda El Amrani | 6–1, 1–6, 1–6 |
Vítěz | 2. | 14. června 2009 | Mestre, Itálie | antuka | Matteo Viola | 3–6, 6–1, 6–4 |
Vítěz | 3. | 16. srpna 2009 | Moskva, Rusko | antuka | Jonathan Eysseric | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 4. | 10. října 2009 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Andrej Kumancov | 6–2, 4–6, 6–2 |
Vítěz | 5. | 27. března 2010 | Almaty, Kazachstán | tvrdý (h) | Alexander Peya | 6–3, 7–6(7–1) |
Finalista | 6. | 4. července 2010 | Kassel, Německo | antuka | Farrukh Dustov | 4–6, 4–6 |
Finalista | 7. | 24. července 2010 | Poznań, Polsko | antuka | Denis Gremelmayr | 1–6, 2–6 |
Vítěz | 8. | 11. září 2011 | Oviedo, Španělsko | antuka | Taró Daniel | 7–5, 6–1 |
Finalista | 9. | 2. října 2011 | Umag, Chorvatsko | antuka | Dušan Lajović | 4–6, 6–0, 5–7 |
Vítěz | 10. | 29. ledna 2012 | Káhira, Egypt | antuka | Laurent Recouderc | 6–4, 6–3 |
Vítěz | 11. | 5. února 2012 | Káhira, Egypt | antuka | Pavol Červenák | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 12. | 29. dubna 2012 | Neapol, Itálie | antuka | Jon. Dasnières de Veigy | 7–6(8–6), 7–6(8–6) |
Vítěz | 13. | 16. září 2012 | Todi, Itálie | antuka | Paolo Lorenzi | 6–3, 2–0skreč |
Vítěz | 14. | 23. září 2012 | Trnava, Slovensko | antuka | Adrian Ungur | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 15. | 30. září 2012 | Lermontov, Rusko | antuka | Farrukh Dustov | 6–7(7–9), 6–2, 6–2 |
Finalista | 16. | 24. listopadu 2013 | Ťumeň, Rusko | tvrdý | Andrej Golubjev | 4–6, 3–6 |
Vítěz | 17. | 4. května 2014 | Ostrava, Česko | antuka | Miloslav Mečíř | 2–6, 6–3, 6–0 |
Finalista | 18. | 17. srpna 2014 | Meerbusch, Německo | antuka | Jozef Kovalík | 1–6, 4–6 |
Finalista | 19. | 26. července 2015 | Scheveningen, Nizozemsko | antuka | Nikoloz Basilašvili | 7–6(7–3), 6–7(4–7), 3–6 |
Vítěz | 20. | 30. srpna 2015 | Manerbio, Itálie | antuka | Daniel Muñoz de la Nava | 6–4, 3–6, 6–1 |
Vítěz | 21. | 6. září 2015 | Como, Itálie | antuka | Daniel Brands | 6–3, 6–3 |
Finalista | 22. | únor 2021 | St. Petersburg, Rusko | tvrdý (h) | Jevgenij Ťurněv | 6–4, 5–7, 5–7 |
Vítěz | 23. | červenec 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Jason Kubler | 6–3, 2–1 ret. |
Finalista | 24. | říjen 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Filip Peliwo | 3–6, 5–7 |
Čtyřhra: 19 (9–10)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 5. dubna 2009 | Suez, Egypt | antuka | Robert Varga | Radu Albot Teodor-Dacian Craciun | 6–2, 6–4 |
Vítěz | 2. | 10. května 2009 | Teplice, Česko | antuka | Mateusz Kowalczyk | Michal Tabara Roman Vogeli | 4–6, 7–6(7–5), [10–8] |
Finalista | 3. | 6. prosince 2009 | Chanty-Mansijsk, Rusko | tvrdý | Jevgenij Kirillov | Marcel Granollers Gerard Granollers-Pujol | 3–6, 2–6 |
Vítěz | 4. | 17. dubna 2010 | Vercelli, Itálie | antuka | Ilja Beljajev | Juan-Martin Aranguren Alejandro Fabbri | 6–4, 7–6(7–2) |
Finalista | 5. | 4. července 2010 | Kassel, Německo | antuka | Denis Macukevič | Ivo Klec Alexander Satschko | 1–6, 7–6(7–3), [10–12] |
Finalista | 6. | 31. července 2011 | Dortmund, Německo | antuka | Teimuraz Gabašvili | Dominik Meffert Bjorn Phau | 4–6, 3–6 |
Finalista | 7. | 13. srpna 2011 | Samarkand, Uzbekistán | antuka | Radu Albot | Michail Jelgin Alexandr Kudrjavcev | 6–7(4–7), 6–2, [7–10] |
Finalista | 8. | 21. srpna 2011 | Moskva, Rusko | antuka | Deniss Pavlovs | Michail Fufygin Sergej Kroťijuk | 4–6, 7–6(14–12), [8–10] |
Finalista | 9. | 13. ledna 2012 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Stanislav Vovk | Andis Juska Deniss Pavlovs | 6–7(1–7), 3–6 |
Finalista | 10. | 3. března 2012 | Casablanca, Maroko | antuka | Jevgenij Donskoj | Walter Trusendi Matteo Viola | 6–1, 6–7(5–7), [3–10] |
Finalista | 11. | 6. června 2012 | Nottingham, Spojené království | tráva | Jevgenij Donskoj | Olivier Charroin Martin Fischer | 4–6, 6–7(6–8) |
Finalista | 12. | 29. července 2012 | Oberstaufen, Německo | antuka | Jose Statham | Andrei Daescu Florin Mergea | 6–7(4–7), 6–7(1–7) |
Vítěz | 13. | 18. listopadu 2012 | Marbella, Španělsko | antuka | Javier Marti | Emilio Benfele-Alvarez Adelchi Virgili | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 14. | 4. května 2014 | Ostrava, Česko | antuka | Adrian Menendez-Maceiras | Alessandro Motti Matteo Viola | 4–6, 6–3, [10–8] |
Vítěz | 15. | 10. srpna 2014 | Praha, Česko | antuka | Toni Androic | Roberto Maytin Miguel-Angel Reyes-Varela | 7–5, 7–5 |
Vítěz | 16. | 5. ledna 2015 | Happy Valley, Austrálie | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Alex Bolt Andrew Whittington | 7–5, 6–4 |
Finalista | 17. | 27. července 2015 | Scheveningen, Nizozemsko | antuka | Aslan Karacev | Ariel Behar Eduardo Dischinger | 0–0skreč |
Vítěz | 18. | 19. září 2015 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Aleksandre Metreveli Anton Zajcev | 6–2, 5–7, [10–8] |
Vítěz | 19. | říjen 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Bejbit Žukajev | Konstantin Kravčuk Ivan Ljutarevič | 7–6(7–5), 6–4 |
Finále na juniorce Grand Slamu
Dvouhra: 1 (1–0)
Stav | Datum | Turnaj | Povrch | Finalista | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2009 | Wimbledon | tráva | Jordan Cox | 4–6, 6–2, 6–2 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Kuznetsov (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Andrej Alexandrovič Kuzněcov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 2. února 2016
- ↑ Andrej Kuzněcov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 1. února 2023
- ↑ Wimbledon report – Boys singles final
- ↑ Greg Baum. Australian Open 2016: Well, look who's still here [online]. The Canberra Times, 15-01-2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hannah Wilks. Rafael Nadal vs Andrey Kuznetsov ATP Doha tennis live: Nadal targets return to Qatar Open semifinals [online]. livetennis.com, 06-01-2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Live Tennis Staff. Novak Djokovic Australian Open 2015 second round – Faces Andrey Kuznetsov as he hopes flu bug has gone [online]. livetennis.com, 21-01-2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joely Cook. French Open: Nadal – Almagro Second Round Recap [online]. Vavel, 28-05-2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Patrick Mouratoglou. The young guns set to challenge big four [online]. Yahoo! Sports, 13-7-2011 [cit. 2016-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-08-2012. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Alexandrovič Kuzněcov na Wikimedia Commons
- Andrej Alexandrovič Kuzněcov na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Andrej Alexandrovič Kuzněcov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Andrej Kuzněcov na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Diliff, Licence: CC BY 3.0
Andrey Kuznetsov competing in the first round of the 2015 Wimbledon Qualifying Tournament at the Bank of England Sports Grounds in Roehampton, England. The winners of three rounds of competition qualify for the main draw of Wimbledon the following week.