Andrej Martin

Andrej Martin
PřezdívkaAndros[1]
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození20. září 1989 (33 let)[1]
Místo narozeníBratislava, Československo[1]
BydlištěBratislava, Slovensko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost83 kg[1]
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 584 553 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů27–38
Tituly0 ATP, 12 challengerů, 10 Futures
Nejvyšší umístění93. místo (10. února 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
French Open3. kolo (2016)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2010, 2021, 2022)
US Open1. kolo (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů11–14
Tituly0 ATP, 15 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění69. místo (11. července 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
Wimbledon2. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220801a1. srpna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Martin (* 20. září 1989 Bratislava) je slovenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet dva titulů ve dvouhře a dvacet tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2020 na 93. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2016 na 69. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval během ledna 2007 na 8. příčce.[1]

V juniorském tenise postoupil s krajanem Martinem Kližanem do finále chlapecké čtyřhry ve Wimbledonu 2006, v němž podlehli americké dvojici Kellen Damico a Nathaniel Schnugg.

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Ukrajině, v němž prohrál s Alexandrem Dolgopolovem i Illjou Marčenkem. Ukrajinci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 5–6 ve dvouhře a 3–5 ve čtyřhře.[3]

Slovensko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016Riu de Janeiru, kde do mužské dvouhry obdržel pozvání od ITF ve formě divoké karty. Na úvod vyřadil Američana Denise Kudlu. Do třetího kola pak prošel bez boje po odstoupení zraněného Philippa Kohlschreibera. V něm uhrál jen čtyři gemy na Japonce Keie Nišikoriho.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží okruhu ATP Tour debutoval na říjnovém Bank Austria-TennisTrophy 2010 ve Vídni. Po zvládnuté tříkovové kvalifikaci jej v prvním kole dvouhry přehrál osmý nasazený Argentinec Juan Ignacio Chela ve dvou setech.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2013, přestože nezvládl závěrečný kvalifikační duel. Do singlové soutěže však prošel jako šťastný poražený a v jejím úvodu podlehl kazašskému 172. hráči žebříčku Michailu Kukuškinovi po třísetovém průběhu. Podruhé se ve dvouhře majoru objevil na antukovém French Open 2016, kde opět hrál v roli šťastného poraženého kvalifikanta. V první fázi dvouhry zdolal Španěla Daniela Muñoze de la Navu a poté přehrál dvacátého devátého nasazeného Francouze Lucase Pouilleho. Ve třetím kole mu stopku vystavila kanadská turnajová osmička Milos Raonic.[4][1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během červencového Croatia Open Umag 2016. Na jeho raketě postupně zůstali Sergij Stachovskyj, slovenská jednička Martin Kližan, druhý nasazený Portugalec João Sousa a v semifinále argentinský antukář Carlos Berlocq. Kližanovi přitom odvrátil pět mečbolů. Ve finále však nenašel recept na italskou turnajovou čtyřku Fabia Fogniniho. Jeho předchozím maximem v rámci turnajů ATP bylo druhé kolo. V následném vydání žebříčku ATP z 25. července 2016 poprvé v kariéře pronikl do elitní světové stovky, když mu patřila 98. příčka.[5]

Na cestě do svého druhého semifinále na túře ATP, únorovém Ecuador Open Quito 2018, porazil poprvé v kariéře člena elitní světové desítky. Ve druhém kole přehrál španělského desátého hráče žebříčku Pabla Carreñu Bustu ve dvou sadách. Ovšem v semifinále podlehl španělskému kvalifikantu Robertu Carballésovi Baenovi.[1][2]

Dopingová kauza

Ve vzorku A poskytnutém 7. června 2022 na bratislavském challengeru byla Andreji Martinovi zjištěna přítomnost selektivního modulátoru SARM 22, zapsaného na seznam nedovolených látek Světové antidopingové agentury. Mezinárodní tenisová federace jej dočasně suspendovala. Tenista vědomé užití odmítl.[6][7][8]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.24. července 2016Umag, ChorvatskoantukaItálie Fabio Fognini4–6, 1–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (12–8 D; 14 titulů Č)
Futures (10–4 D; 8 titulů Č)

Dvouhra: 34 (22–12)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20080601ačervna 2008Karlovy Vary, ČeskoantukaČesko Michal Tabara4–6, 2–6
Finalista2.20080801asrpna 2008Piešťany, SlovenskoantukaČesko Dušan Lojda1–6, 3–6
Vítěz1.20090501akvětna 2009Domžale, SlovinskoantukaČesko Dušan Lojda6–3, 5–7, 7–6(7–5)
Finalista3.20090701ačervence 2009Vandans, RakouskoantukaRakousko Johannes Ager2–6, 0–6
Vítěz2.20090701ačervence 2009Kramsach, RakouskoantukaSlovinsko Janez Semrajc4–6, 6–3, 6–4
Vítěz3.20100101aledna 2010Ejlat, IzraeltvrdýUSA Todd Paul6–2, 6–2
Vítěz4.20100201aúnora 2010Ejlat, IzraeltvrdýČína Čang Ce6–1, 6–1
Vítěz5.20100301abřezna 2010Bath, Velká Británietvrdý (h)Nizozemsko Igor Sijsling2–6, 6–2, 7–6(7–4)
Vítěz1.srpen 2010Samarkand, UzbekistánantukaSlovensko Marek Semjan6–4, 7–5
Vítěz6.20120301abřezna 2012Faro, PortugalskotvrdýSpojené království Daniel Smethurst6–2, 6–2
Finalista4.20120301abřezna 2012Umag, ChorvatskoantukaItálie Marco Cecchinato3–6, 4–6
Vítěz7.20120501akvětna 2012Jablonec nad Nisou, ČeskoantukaČesko Jaroslav Pospíšil6–4, 6–2
Vítěz8.20120801asrpna 2012Piešťany, SlovenskoantukaSlovensko Miloslav Mečíř1–6, 7–6(7–5), 6–1
Vítěz9.20121001aříjna 2012Solin, ChorvatskoantukaČesko Jaroslav Pospíšil6–2, 6–2
Vítěz10.20121001aříjna 2012Dubrovník, ChorvatskoantukaČesko Dušan Lojda7–5, 3–6, 6–1
Finalista1.leden 2013Nouméa, Nová KaledonietvrdýFrancie Adrian Mannarino4–6, 3–6
Vítěz2.duben 2013Mexico City, MexikotvrdýFrancie Adrian Mannarino4–6, 6–4, 6–1
Finalista2.červen 2013Milán, ItálieantukaItálie Filippo Volandri3–6, 2–6
Vítěz3.červenec 2013San Benedetto, ItálieantukaPortugalsko João Sousa6–4, 6–3
Vítěz4.srpen 2014Liberec, ČeskoantukaArgentina Horacio Zeballos1–6, 6–1, 6–4
Vítěz5.červenec 2015Padova, ItálieantukaŠpanělsko Albert Montañés0–6, 6–4, 7–6(8–6)
Vítěz6.srpen 2015Biella, ItálieantukaArgentina Nicolás Kicker6–4, 6–2
Finalista3.srpen 2015Liberec, ČeskoantukaNěmecko Tobias Kamke6–7(6–8), 4–6
Finalista4.listopad 2015Lima, PeruantukaPortugalsko Gastão Elias2–6, 6–7(4–7)
Vítěz7.duben 2017San Luis Potosí, MexikoantukaŠpanělsko Adrián Menéndez Maceiras7–5, 6–4
Vítěz8.červenec 2017Praha, ČeskoantukaNěmecko Yannick Maden7–6(7–3), 6–3
Vítěz9.srpen 2018Liberec, ČeskoantukaPortugalsko Pedro Sousa6–1, 6–2
Vítěz10.duben 2019Nan-čchang, Čínaantuka (h)Austrálie Jordan Thompson6–4, 1–6, 6–3
Vítěz11.květen 2019Šymkent, KazachstánantukaKazachstán Dmitrij Popko5–7, 6–4, 6–4
Vítěz12.červen 2019Šymkent, KazachstánantukaItálie Stefano Travaglia6–4, 6–4
Finalista5.srpen 2019L'Aquila, ItálieantukaArgentina Andrea Collarini3–6, 1–6
Finalista6.září 2019Como, ItálieantukaArgentina Facundo Mena6–2, 4–6, 1–6
Finalista7.listopad 2020Guayaquil, EkvádorantukaArgentina Francisco Cerúndolo4-6, 6-3, 2-6
Finalista8.květen 2022Heilbronn, NěmeckoantukaNěmecko Daniel Altmaier6-3, 1-6, 4-6

Čtyřhra (23 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.20090101aledna 2009Bergheim, Rakouskokoberec (h)Slovinsko Aljaž BedeneRakousko Gerald Melzer
Rakousko Nicolas Reissig
6–3, 6–2
2.20091001aříjna 2009Káhira, EgyptantukaČesko Jaroslav PospíšilNěmecko Alexander Flock
Německo Gero Kretschmer
3–6, 6–2, [10–6]
3.20091101alistopadu 2009Opava, Českokoberec (h)Česko Roman JebavýČesko Jaroslav Pospíšil
Česko Pavel Šnobel
7–6(7–2), 6–4
4.20100101aledna 2010Ejlat, IzraeltvrdýSlovensko Miloslav MečířČína Wu Ti
Čína Čang Ce
6–2, 6–3
5.20100301abřezna 2010Tipton, Velká Británietvrdý (h)Slovensko Kamil ČapkovičFrancie Olivier Charroin
Francie Ludovic Walter
6–0, 6–2
6.20100301abřezna 2010Bath, Velká Británietvrdý (h)Slovensko Kamil ČapkovičSpojené království Tim Bradshaw
Austrálie John Millman
7–6(7–1), 6–3
7.20120301abřezna 2012Faro, PortugalskotvrdýSlovensko Adrian SikoraBolívie Hugo Dellien
Bolívie Federico Zeballos
6–1, 6–2
8.20120301abřezna 2012Umag, ChorvatskoantukaČesko Roman JebavýChorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Dino Marcan
6–3, 7–5
1.únor 2013Bergamo, Itálietvrdý (h)Slovensko Karol BeckItálie Claudio trávai
Izrael Amir Weintraub
6–3, 3–6, [10–8]
2.únor 2014Morelos, MexikotvrdýRakousko Gerald MelzerMexiko Alejandro Moreno Figueroa
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–2, 6–4
3.červen 2014Vicenza, ItálieantukaSlovensko Igor ZelenayPolsko Mateusz Kowalczyk
Polsko Błażej Koniusz
6–1, 7–5
4.květen 2015Ostrava, ČeskoantukaChile Hans Podlipnik CastilloČesko Roman Jebavý
Česko Jan Šátral
4–6, 7–5, [10–1]
5.červenec 2015Biella, ItálieantukaChile Hans Podlipnik CastilloRumunsko Alexandru-Daniel Carpen
Chorvatsko Dino Marcan
7–5, 1–6, [10–8]
6.srpen 2015Liberec, ČeskoantukaChile Hans Podlipnik CastilloNizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 6–7(3–7), [10–5]
7.srpen 2015Cordenons, ItálieantukaSlovensko Igor ZelenayChorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Antonio Šančić
6–4, 5–7, [10–8]
8.říjen 2015Lima, PeruantukaChile Hans Podlipnik CastilloBrazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie João Souza
6–3, 6–4
9.listopad 2015Montevideo, UruguayantukaChile Hans Podlipnik CastilloBrazílie Marcelo Demoliner
Portugalsko Gastão Elias
6–4, 3–6, [10–6]
10.duben 2016Turín, ItálieantukaChile Hans Podlipnik CastilloAustrálie Rameez Junaid
Polsko Mateusz Kowalczyk
4–6, 7–6(7–3), [12–10]
11.září 2016Como, ItálieantukaČesko Roman JebavýNěmecko Nils Langer
Rakousko Gerald Melzer
3–6, 6–1, [10–5]
12.říjen 2016Casablanca, MarokoantukaČesko Roman JebavýChorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Antonio Šančić
6–4, 6–2
13.září 2018Banja Luka, Bosna a HercegovinaantukaChile Hans Podlipnik CastilloLitva Laurynas Grigelis
Itálie Alessandro Motti
7–5, 4–6, [10–7]
14.červen 2019Almaty, KazachstánantukaChile Hans Podlipnik CastilloPortugalsko Gonçalo Oliveira
Bělorusko Andrej Vasilevskij
7–6(7–4), 3–6, [10–8]
15.říjen 2021Lošinj, ChorvatskoantukaRakousko Tristan-Samuel WeissbornRumunsko Victor Vlad Cornea
Turecko Ergi Kırkın
6–1, 7–6(7–5)

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2006WimbledontrávaSlovensko Martin KližanUSA Kellen Damico
USA Nathaniel Schnugg
6–7(3–7), 2–6

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Martin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Andrej Martin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220705a5. července 2022
  2. a b c Andrej Martin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220705a5. července 2022
  3. Andrej Martin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220705a5. července 2022
  4. Canadian through to Roland Garros fourth round without dropping a set [online]. 27-05-2016 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Martin dosiahol v Umagu životný úspech aj keď prehral. Vo finále podľahol Fogninimu. SME. 24-7-2016. Dostupné online [cit. 3-7-2017]. (slovensky) 
  6. Andrej Martin mal pozitívny dopingový nález! Slovenský tenista chce očistiť svoje meno. Športky.sk [online]. 2022-08-01 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Šok pro slovenského reprezentanta! V těle mu našli doping a byl suspendován. Sport.cz [online]. 2022-08-01 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  8. Šok pre slovenského tenistu. Martin mal pozitívny test na doping. Pravda.sk [online]. 2022-08-01 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování