Andrew Breitbart
Andrew Breitbart | |
---|---|
(c) Gage Skidmore, CC BY-SA 3.0 | |
Narození | 1. února 1969 Los Angeles |
Úmrtí | 1. března 2012 (ve věku 43 let) Los Angeles |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | Hillside Memorial Park |
Alma mater | Tulane University Brentwood School Tulane University School of Liberal Arts |
Povolání | novinář, vydavatel, redaktor a konspirační teoretik |
Zaměstnavatel | The Washington Times |
Politická strana | Republikánská strana |
Nábož. vyznání | judaismus |
Choť | Susannah Bean (1997–2012) |
Web | breitbart |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrew James Breitbart (1. února, 1969 Los Angeles – 1. března 2012 Los Angeles) byl americký konzervativní novinář, spisovatel a politický komentátor, zakladatel Breitbart News a spoluzakladatel Huffington Post.
Poté, co se podílel na založení a začátcích HuffPost[1] a Drudge Report,[2] Breitbart založil Breitbart News, extrémně pravicový server, za účelem publikování zpravodajství a politických názorů a komentářů. Se svým zpravodajstvím sehrál hlavní roli v několika známých amerických skandálech (skandál Anthony Weinera se sexuálními smskami, vyhození Shirley Sherrodové z práce, kontroverze s tajnými videy ACORN 2009).[3] Komentátoři jako Nick Gillespie a Conor Friedersdorf tvrdí, že Breitbart změnil způsob jak lidé píší o politice tím, že ukázal, jak může být internet používán k obcházení informačních blokád, tvořených oficiálními mluvčími a klasickými médii.[4][5]
Život
Ve věku tří týdnů byl adoptován Geraldem a Arlene Breitbartovými. Přestože jeho biologičtí rodiče byli Američané irského původu, byl adoptivními rodiči vychováván v židovské víře (otec byl žid a matka konvertovala). Jako dospělý byl agnostikem,[6] ale netajil se sympatiemi k judaismu a k Izraeli.[7]
Během střední školy si přivydělával rozvážením pizzy. V roce 1991 získal bakalářský titul na Tulane University a údajně poté vůbec netušil, co bude dělat dál.[8] Krátce pracoval pro několik mediálních společností. Ze svého původně levicového smýšlení údajně prozřel poté, co sledoval slyšení kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Spojených států Clarence Thomase v Kongresu, v němž byl šokován nepodloženými útoky levicových liberálů. Stal se poté reaganovským konzervativcem se sympatiemi k libertariánství. Svá politická a filosofická stanoviska si dále vyjasňoval i při poslechu osobností jako byl Rush Limbaugh, či při četbě knih, jako je Sexuální persona od Camille Pagliaové, která svým obšírným přehledem západního umění, literatury a kultury od dob starověkého Egypta až po 20. století jej přiměla si uvědomit, jak málo je toho naučili na univerzitě.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrew Breitbart na anglické Wikipedii.
- ↑ Breitbart.com has Drudge to thank for its success [online]. Cnet news, November 2005 [cit. 2009-07-29]. Dostupné online.
- ↑ NG, Christina. Publisher and Author Andrew Breitbart Dead [online]. ABC News [cit. 2012-08-15]. Dostupné online.
- ↑ ROSHAN, Maer; SLAYTON, Hunter R. Archivovaná kopie [online]. AlterNet, March 8, 2012 [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-23.
- ↑ GILLESPIE, Nick. How Andrew Breitbart changed the news [online]. CNN, March 2, 2012. Dostupné online.
- ↑ Andrew Breitbart's Legacy: Credit and Blame Where It's Due [online]. Politics [cit. 2015-01-13]. Dostupné online.
- ↑ BEAM, Christopher. Andrew Breitbart hijacks Anthony Weiner's press conference: What makes the conservative pundit tick.. Slate Magazine [online]. 2010-03-15 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Comment: Andrew Breitbart, Israel and Judaism. The Jerusalem Post [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ‘News addict’ gets his fix. The Washington Times [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrew Breitbart na Wikimedia Commons
- Osoba Andrew Breitbart ve Wikicitátech (anglicky)
Média použitá na této stránce
(c) Gage Skidmore, CC BY-SA 3.0
Andrew Breitbart speaking at CPAC in Washington D.C. on February 10, 2012.