Andrew Harris (tenista)

Andrew Harris
Andrew Harris v kvalifikaci Wimbledonu 2019
Stát	Austrálie Austrálie
Datum narození	7. března 1994 (29 let)[1]
Místo narození	Box Hill, Sydney, Austrálie[1]
Bydliště	Melbourne, Austrálie
Výška	183 cm[1]
Hmotnost	81 kg[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	415 212 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	1–2
Tituly	0 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění	159. místo (11. listopadu 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2020)
French Open	1. kolo kvalifikace (2020)
Wimbledon	3. kolo kvalifikace (2019)
US Open	1. kolo kvalifikace (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů	4–15
Tituly	0 ATP, 7 challengerů, 1 ITF
Nejvyšší umístění	84. místo (30. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2020, 2021, 2022, 2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240124a24. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrew Harris (* 7. března 2004 Box Hill, Nový Jižní Wales) je australský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a osm ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2019 na 159. místě a ve čtyřhře v říjnu 2023 na 84. místě.^[1]

V juniorském tenise vyhrál v sezóně 2012 čtyřhry na French Open a ve Wimbledonu, do nichž nastoupil s krajanem Nickem Kyrgiosem.^[3] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2012, kdy mu patřilo 6. místo.^[2]

Tenisová kariéra

Na Oklahomské univerzitě hrál za tenisový tým Sooners, který se v letech 2014–2016 probojoval do celostátního finále NCAA. V roce 2015 s univerzitním družstvem ovládl Národní halové mistrovství Meziuniverzitní tenisové asociace (ITA).^[4] V roce 2019 prohrál první tři singlová finále na challengerech, když v Čennaí nestačil na Francouze Corentina Mouteta,^[5] v Pusanu na Litevce Ričardase Berankise a v Traralgonu na krajana Marca Polmanse.^[6] Právě s ním vybojoval během října 2019 první challengerový titul, když společně triumfovali v čínském Ning-pu.^[7]

Po třech nezvládnutých kvalifikacích debutoval v hlavní soutěži okruhu ATP Tour únorovým Murray River Open 2021 v Melbourne Parku, který byl do kalendáře zahrnut dodatečně pro pandemii covidu-19. Divokou kartu obdržel do dvouhry a s Polmansem i do čtyřhry. První výhraný zápas získal na úvod singlové soutěže, v níž otočil průběh s Japoncem Tarem Danielem z druhé světové stovky. Poté jej vyřadil devatenáctý hráč žebříčku Grigor Dimitrov.^[8] Do prvního čtvrtfinále, semifinále i finále se probojoval ve čtyřhře Los Cabos Open 2023. Ze souboje o titul odešli s Němcem Dominikem Koepferem poraženi od nejvýše nasazených Santiaga Gonzáleze s Édouardem Rogerem-Vasselinem ve dvou setech.^[9][10]

Do grandslamové dvouhry i čtyřhry poprvé zasáhl na divoké karty na Australian Open 2020. V melbournském singlu mu hladkou porážku přivodila světová osmička Matteo Berrettini.^[11][12] V předchozí kariéře skončil v pěti kvalifikacích „turnajů velké čtyřky“. Ve smíšené čtyřhře Australian Open 2024 postoupil s krajankou Jaimee Fourlisovou do semifinále. Ve druhém kole přehráli nejvýše nasazené krajany, deblovou světovou jedničku Storm Hunterovou a čtyřku Matthewa Ebdena. Nezastavili je ani turnajové pětky Siegemundová s Gillém.^[13] Do střetnutí o titul je ale nepustili Sie Šu-wej s Janem Zielińskim.^[14] Společně odehráli první turnaj.^[15][10]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	5. srpna 2023	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Dominik Koepfer	Santiago González Édouard Roger-Vasselin	4–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (2 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	říjen 2013	Mansfield, Spojené státy	tvrdý	Dennis Nevolo	6–4, 7–6(7–5)
2.	říjen 2017	Toowoomba, Austrálie	tvrdý	Jason Kubler	6–4, 6–0

Čtyřhra (8 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	říjen 2019	Ning-po, Čína	tvrdý	Marc Polmans	Alex Bolt Matt Reid	6–0, 6–1
2.	květen 2022	Praha, Česko	antuka	Daniel Cukierman	Filip Duda Peter Heller	6–0, 6–3
3.	květen 2022	Little Rock, Spojené státy	tvrdý	Christian Harrison	Robert Galloway Max Schnur	6–3, 6–4
4.	červenec 2022	Rome, Spojené státy	tvrdý (h)	Enzo Couacaud	Ruben Gonzales Reese Stalder	6–4, 6–2
5.	listopad 2022	Macujama, Japonsko	tvrdý	John-Patrick Smith	Tošihide Macui Kaitó Uesugi	6–3, 4–6, [10–8]
6.	únor 2023	Tenerife, Španělsko	tvrdý	Christian Harrison	Luke Johnson Sem Verbeek	7–6(8–6), 6–7(4–7), [10–8]
7.	červen 2023	Tyler, Spojené státy	tvrdý	Alex Bolt	Evan King Reese Stalder	6–1, 6–4
8.	září 2023	Cary, Spojené státy	tvrdý	Rinky Hijikata	William Blumberg Luis David Martinez	6–4, 3–6, [10–6]

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2012	French Open	antuka	Nick Kyrgios	Adam Pavlásek Václav Šafránek	6–4, 2–6, 10–7
Vítěz	2012	Wimbledon	tráva	Nick Kyrgios	Matteo Donati Pietro Licciardi	6–2, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrew Harris (tennis) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrew Harris na Wikimedia Commons
• Andrew Harris na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Andrew Harris na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Andrew Harris na X (dříve Twitteru)
• Andrew Harris na Instagramu