Andrychów
Andrychów | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°52′ s. š., 19°20′ v. d. |
Nadmořská výška | 333 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Malopolské |
Okres | Wadowice |
Gmina | Andrychów |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Andrychów | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,3 km² |
Počet obyvatel | 18 815 (30. června 2022) |
Hustota zalidnění | 1 826,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Tomasz Żak |
Vznik | 13. století |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+48) 33 |
PSČ | 34-120 |
Označení vozidel | PRO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrychów (německy Andrichau) je město v Polsku v Malopolském vojvodství v okrese Wadowice. Leží na řece Wieprzówka pod úpatí Pańské Góry. Žije zde přibližně 19 000 obyvatel.
Historie
Poprvé je Andrychów zmiňován v roce 1344 v souvislosti s vybíráním svatopetrského haléře pod názvem Henrichov.[1] Za vlády Zygmunta Augusta se Andrychów stal správním centrem oblasti. Obec patřila rodině Schillingů, kteří podporovali protestantskou reformaci . V roce 1655, během švédské invaze do Polska, byl Andrychów vypálen švédskými jednotkami mířícími na Żywiec. V 17. století zde byl postaven zámek a v roce 1721 barokní kostel svatého Matěje. Vesnice se začala rozvíjet v době, kdy byl jejím majitelem Franciszek Czerny-Szwarzenberg, který zde podporoval tkalcovství. V roce 1767 byl Andrychów povýšen na město.
Roku 1868 získal Andrychów první železniční spojení. V roce 1884 vznikla místní synagoga pro potřeby židovské komunity ve městě. 20. června 1893 však vyhořela velká část města při požáru.
Ve druhé polské republice patřil Andrychów do Krakovského vojvodství. V roce 1926 bylo město elektrifikováno a v letech 1934–1939 bylo realizováno několik veřejných staveb, včetně kanalizace, zlepšeného silničního systému, koupaliště a městského stadionu. První čerpací stanice byla otevřena v roce 1929 a od roku 1926 mělo město pravidelné autobusové spojení s Krakovem a Bielsko-Białou.
4. září 1939 byl Andrychów zabrán Wehrmachtem na začátku druhé světové války. Město bylo začleněno přímo do území Třetí říše a 24. listopadu 1939 Němci vypálili místní synagogu. Němci též odváděli Židy na nucené práce a bili a mučili členy židovské komunity. V září 1941 Němci zřídili v chudé části města židovské ghetto, přičemž odsunutí Poláci převzali židovské domy. Židovská komunita pokračovala v bohoslužbách, organizovala tajné školy pro své děti a zřídila denní péči a veřejné kuchyně, aby nasytila hladové, či obecně poskytla azyl. V červenci 1942 Němci shromáždili židovské obyvatelstvo. Asi 100 nemocných a nezpůsobilých bylo posláno do Wadowic a odtud k zavraždění do ghetta v Belzecu . Dalších 40 bylo posláno do Osvětimi, kde byla většina okamžitě zavražděna nebo později zahynula hladem, bitím či nemocí. Více než 100 bylo posláno do pracovních táborů a dalších 60 do wadowického ghetta. [2]
Později byli někteří Židé, kteří byli posláni do wadowického ghetta, posláni zpět do Andrychowa, protože byla potřeba pracovní síla. V červenci 1943 byli muži z této skupiny posláni do jiných pracovních táborů a v listopadu ženy do Osvětimi.
Němci ustoupili na západ 26. ledna 1945 a následující den byl Andrychów osvobozen Rudou armádou. V Polské lidové republice byl Andrychów důležitým centrem textilního průmyslu s velkou bavlnářskou továrnou (Zakłady Przemysłu Bawełnianego). Další významnou továrnou byly Andrychowské strojírny (Andrychowska Fabryka Maszyn), které vycházely z německé továrny Areo-Stall Werke z dob 2. světové války.
Andrychów je také základnou pro turisty mířící do pohoří Malé Beskydy.[3]
Doprava
Andrychów leží na silnici I/52, která vychází v Bílsko-Bělé a pokračuje dále na východ až k obci Krzywaczka. Tato silnice se v centru města kříží se silnicí II. třídy č. 781, spojující města Zator a Żywiec. Právě díky této silnici je umožněno propojení s Malými Beskydy - prochází přímo pod turisticky lákavým vrchem Błasiakówka.
Andrychów má též železniční stanici na železniční trati 117 ( Bielsko-Biała Główna – Kalwaria Zebrzydowska Lanckorona). Veřejnou dopravu zajišťují autobusy tranzitního úřadu (Międzygminny Zakład Komunikacyjny) Andrychów– Kety – Porąbka , který má 18 linek, z toho 6 v samotném Andrychówě. Od začátku roku 2018 funguje v obci Andrychów vnitřní MHD řízená ZGK Andrychów, která se skládá z 9 linek.
Linka | Trasa |
---|---|
1 | Andrychów Dworzec Autobusowy - Sídliště Andrychów Osiedle - Andrychów Dworzec Autobusowy |
2 | Andrychów Dworzec Autobusowy - Roczyny Pod Górami - Andrychów Dworzec Autobusowy |
3 | Andrychów Dworzec Autobusowy – Brzezinka Dolna – Andrychów Dworzec Autobusowy |
4 | Andrychów Dworzec Autobusowy – Targanice Nowa Wieś Pętla – Andrychów Dworzec Autobusowy |
5 | Andrychów Dworzec Autobusowy – Sułkowice Środkowe Nawieśnica – Andrychów Dworzec Autobusowy |
6 | Andrychów Dworzec Autobusowy – Smyčka Sulkowice – Andrychów Dworzec Autobusowy |
7 | Andrychów Dworzec Autobusowy – Rzyki Jagódki Kuźnia – Andrychów Dworzec Autobusowy |
8 | Andrychów Dworzec Autobusowy – Zagórnik Skornica – Andrychów Dworzec Autobusowy |
9 | Andrychów ul.1 Maja – Inwałd os. Korcza – Andrychów ul. 1 Maja |
Meziobecní dopravu zajišťují mnozí dopravci, kupř. Janiso, , či MK Trans.
Ekonomika
Andrychów má dlouhou průmyslovou tradici. Tradičním odvětvím hospodářství bylo tkalcovství založené na místně pěstovaném lnu a později na dovážené bavlně . V 18. a 19. století se výrobou plátna a obchodem zabývaly rolnické koleje. Andrychów byl poprvé zmíněn jako tkalcovské centrum v roce 1674, kdy se v obci vyráběly též vrtáky. V roce 1908 byla založena První haličská mechanická tkalcovna bratří Czeczowiczků, která byla v roce 1938 za druhé polské republiky přeměněna na přádelnu a tkalcovnu. Později byla znárodněna, přijala název "Zakłady Przemysłu Bawełnianego", a byla rozšířena a modernizována v letech 1952–1958.
V současné době je Andrychów jedním z nejvýznamnějších průmyslových center v Malopolském vojvodství. Rozvíjí se zde strojírenský, textilní a bavlnářský průmysl. V roce 2009 získala antibakteriální látka vyrobená v místním podniku Zakład Przemysłu Bawełnianego Andropol SA zlatou medaili na prestižní mezinárodní výstavě vynálezů v Ženevě. Látka určená pro lékaře a zdravotnický personál má chránit před přenosem bakterií [4]
Dalším důležitým odvětvím hospodářství Andrychova je cestovní ruch. V meziválečném období 20. století proběhly první velké investice směřující k vytvoření letoviska. Díky své poloze je Andrychów jedním z nejvýznamnějších turistických center v regionu Malých Beskyd.
Osobnosti
- Arthur Felix (1887–1956), bakteriolog
Partnerská města [5]
- Břeclav, Česko
- Storožynec, Ukrajina
- Izjum, Ukrajina
- Choni, Gruzie
- Isny im Allgäu, Bádensko-Württembersko, Německo
- Priverno, Itálie
- Tukums, Lotyšsko
- Landgraaf, Nizozemí
Galerie
Náměstí
Židovský hřbitov
Nádražní budova
Kostel sv. Stanislava
Městský park
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrychów na polské Wikipedii.
- ↑ Beskid Maly Dostupné online
- ↑ Megargee, Geoffrey P. (2012). Encyclopedia of Camps and Ghettos, 1933-1945. Volume II. Bloomington, Indiana: Indiana University Press. pp. 139–140. ISBN 978-0-253-35599-7.. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Malopolska 24 Dostupné online
- ↑ REDAKCJA. Tkanina z Andrychowa podbija świat. Dziennik Polski [online]. 2009-04-30 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Just a moment.... andrychow.eu [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrychów na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of Poland
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Georgian flag in Pantone MS.
Autor: D T G, Licence: CC BY-SA 4.0
A modern church in Andrychów (200-lecia)
Coat of arms of Andrychów
General view of Andrychow with the smoking chimney of the factory of the brothers Czeczowiczka
Autor: Adrian.s6, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice Andrychów v Polsku.