Andrzej Stasiuk

Andrzej Stasiuk
Andrzej Stasiuk (2009).jpg
Narození25. září 1960 (62 let)
Varšava
Povoláníspisovatel, vydavatel, literární kritik, novinář, básník a publicista
StátPolskoPolsko Polsko
Tématabeletrie, poezie, publicistika a literární kritika
Významná dílaVýchod (2017), Tři hry: Noc, Čekání na Turka, Temný les (2013), Bílá vrána (2012), Cestou do Babadagu (2009), Dukla (2006), Jak jsem se stal spisovatelem: Pokus o intelektuální biografii (2004), Haličské povídky
OceněníCena Kościelských (1995)
Cena Samuela Bogumila Lindeho (2002)
Cena Beaty Pawlakové (2005)
Literární cena Nike (2005)
Cena jantarového motýla Arkadyho Fiedlera (2007)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Monika Sznajdermanová (od 1999)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrzej Stasiuk [andžej stašuk] (* 25. září 1960 Varšava) je polský spisovatel, básník a publicista.

Biografie

Nedokončil střední školu. V první polovině 80. let 20. století se angažoval v pacifistickém hnutí, dezertoval z armády, půldruhého roku strávil ve vězení. V roce 1987 odjel z Varšavy a usadil se v Nízkých Beskydech. Získal řadu ocenění, několikrát byl i nominován na polskou literární cenu NIKE. Cenu nakonec obdržel roku 2005 za dílo 'Jadąc do Babadag'.[1]

Je autorem četných novinových fejetonů, které uveřejňovaly Tygodnik Powszechny, Gazeta Wyborcza, Tytuł, OZON, Frankfurter Allgemeine Zeitung a další.

Dílo

  • Mury Hebronu (1992) – Zdi Hebronu
    Andrzej Stasiuk
  • Wiersze miłosne i nie (1994) – Milostné básně a ne
  • Biały kruk (1995) – Bílá vrána (česky 2012, Paseka)
  • Opowieści galicyjskie (1995) – Haličské povídky (česky 2001, Periplum)
  • Przez rzekę (1996) – Přes řeku
  • Dukla (1997) – Dukla (česky 2006, Periplum)
  • Dwie sztuki (telewizyjne) o śmierci (1998) – Dvě hry (televizní) o smrti
  • Jak zostałem pisarzem (Próba autobiografii intelektualnej) (1998) – Jak jsem se stal spisovatelem (Pokus o intelektuální biografii) (česky 2004, Prostor)
  • Dziewięć (1999) - Devět
  • Moja Europa. Dwa Eseje o Europie Zwanej Środkową (2000) – Moje Evropa. Dvě eseje o Evropě zvané Střední (společně s Jurijem Andruchovyčem, česky 2009, Periplum)
  • Tekturowy samolot (2000) – Lepenkové letadlo
  • Opowieści wigilijne (spolu s Olgou Tokarczuk a Jerzym Pilchem, 2000) – Vánoční příběhy
  • Zima (2001) - Zima
  • Jadąc do Babadag (2004) – Cestou do Babadagu (česky 2009, Periplum)
  • Noc (2005) – Noc
  • Noc. Słowiańsko-germańska tragifarsa medyczna (2005) – Noc. Slovansko-germánská lékařská tragická fraška. In: Tři hry (česky 2013, Divadelní ústav)
  • Fado (2006) – Fado
  • Ciemny las (2007) – Temný les. In: Tři hry (česky 2013, Divadelní ústav)
  • Czekając na Turka (2009) – Čekání na Turka. In: Tři hry (česky 2013, Divadelní ústav)

Odkazy

Reference

  1. MARZEC, Bartosz. Andrzej Stasiuk. Culture.pl [online]. 2014-04-30. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Stasiuk1.jpg
Autor: Michał Kobyliński, Licence: CC BY-SA 2.5
Andrzej Stasiuk, Polish writer
Andrzej Stasiuk (2009).jpg
Autor: Tomasz Leśniowski, Licence: CC BY-SA 3.0
Andrzej Stasiuk