Anežka Ebertová
Prof. ThDr. Anežka Ebertová | |
---|---|
Narození | 16. května 1923 Opočno ![]() |
Úmrtí | 27. ledna 2009 (ve věku 85 let) Praha ![]() |
Alma mater | Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | pedagožka, spisovatelka, farářka, teoložka a vysokoškolská učitelka |
Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anežka Ebertová, roz. Kubištová (16. května 1923 Opočno – 27. ledna 2009 Praha) byla česká teoložka, publicistka, duchovní Církve československé husitské, profesorka Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze.
Život
V letech 1936–1942 navštěvovala reálné gymnázium v České Třebové, poté byla tři roky pracovnicí Okresní péče o mládež v Hradci Králové. Po válce nastoupila v říjnu 1945 do bohoslovecké koleje CČS v Praze-Dejvicích a na znovu otevřenou Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou (HČEFB). Studium si odborně rozšířila (1949–1950) na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium na HČEFB zakončila státní zkouškou v roce 1949, téhož roku v září přijala kněžské svěcení a uzavřela sňatek s Jaroslavem Ebertem (ovdověla po devíti letech).
Za asistentku byla ustanovena v roce 1950 již na samostatné Husově československé bohoslovecké fakultě, nejprve při katedře společenských nauk, později praktické teologie. Doktorkou teologie byla prohlášena roku 1952, docentkou a vedoucí katedry sociální teologie 1956, profesorkou se stala od 1. 6. 1964.
Byla členkou mezinárodních ekumenických grémií a pracovních skupin, kde byla uznávána jako odbornice pro témata sociální angažovanost křesťanů a církví i k otázkám společenského a veřejného života, včetně problematiky žen. V domácím ekumenickém prostředí v osmdesátých letech minulého století zastávala funkci tajemnice Ekumenické rady církví v ČR a po celý život byla výraznou autorskou tváří periodik CČSH. Svou fakultní činnost završila v roce 1990, ale v následujícím roce ještě přijala službu farářky v náboženské obci Praha-Vyšehrad / Podolí. Tam také doslova „při oltáři“ jako šestaosmdesátiletá zemřela.
Dílo
Knihy a skripta
- Úvod do sociální theologie. Praha 1967
- Základy sociálně etické orientace církve československé husitské. Praha 1983
- Grundlagen der sozialethischen Orientirung der Tschechoslowakischen Hussitischen Kirche. Praha 1985
- Křesťanské ženy z Československa zvou ke Světovému dni modliteb 2. března 1990. Praha 1989
Sborníky
- Sociálně teologická problematika v díle Husově, in: Miloslav Kaňák (ed.), Hus stále živý. Praha 1966
- Církev v proměnách, in: Miloslav Kaňák (ed.), Padesát let Československé církve. Praha 1970
- Člověk a příroda, in: Milan Salajka (ed.), Theologie angažované církve. Praha 1979
Studie, eseje a články
- Vycházely v dvouměsíčníku Náboženská revue církve československé a jejích přílohách Svoboda svědomí a Jednota (později Theologická revue CČSH), v kalendáři Blahoslav a hojně v týdeníku Český zápas. K dodnes aktuálním studiím otištěným v Náboženské revui (NR) a Theologické revui (TR) patří zejména tyto stati:
- K biblickým základům křesťanského společenství. NR 24/6, 1953, s. 1–6
- Činná obec a organisace práce v ní. NR (příloha Jednota), 26/2, 1955, s. 20–26
- Autorita církve a v církvi : K 70. narozeninám F. Kováře. NR 29/4, 1958, s. 158–169
- Základní problémy sociální theologie a její pomoc církvi. NR 31/5, 1960, s. 200–213
- Úkoly církve v období vědy a techniky. NR 32/6, 1961, s. 264–277
- Církev a společnost. NR 37/3, 1966, s. 76–81, str. 97–102, s. 174–176
- Církev na rozcestí. TR 1/2, 1968, s. 33–45
- Křesťané, víra a náboženství v pohledu sociologie. TR 1/3–4, 1968, s. 109–115
- Problémy věd o člověku. TR 3/1, 1970, s. 14–18; TR 7/5, 1974, s. 140–14; TR 7/6, 1974, s. 167–168
- Malé jubileum v evropské ekumeně : K 15. výročí Konference evropských církví. TR 7/3, 1974, s. 77–82
- Žena v měnícím se světě : K mezinárodnímu roku ženy. TR 8/4, 1975, s. 93–102
- Význam poznání a lásky v životě člověka. TR 9/5, 1976, s. 131–136, 183–185
- Křesťanská existence v proměnách společnosti. TR 11/3, 1978, s. 74–82
- Mravní a společenské důsledky víry. TR 12/2, 1979, s. 48–60
- Motivace přístupu CČSH ke společenské problematice. TR 13 / 5, 1980, s. 133–139, 161–166
- Člověk – bytost jako otázka. TR 16/2, 1983, s. 40–50
- Řád křesťanského života v současných podmínkách. TR 20/5, 1987, s. 130–142
Odkazy
Literatura
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 142.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 285.
- Výběrová bibliografie / Anežka Ebertová. Náboženská revue CČS 33 / 3–4, 1962, s. 172–178, s. 268–280
- JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.
Související články
- Církev československá husitská
- Husova československá bohoslovecká fakulta
- Portrét Církve československé husitské
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anežka Ebertová
- Anežka Ebertová v souborném katalogu Akademie věd ČR
- K úmrtí prof. ThDr. Anežky Ebertové na stránkách Církve československé husitské
- K úmrtí prof. ThDr. Anežky Ebertové na stránkách týdeníku Český zápas
- Anežka Ebertová na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“