Anežka Malá
| Anežka Malá | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Anežka Mládková |
| Narození | 7. ledna 1910 Smiřice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. listopadu 1942 (ve věku 32 let) Věznice Plötzensee  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popravena gilotinou |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Mezinárodní Leninova škola |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Choť | Karel Malý |
| Děti | Karel Malý |
| Rodiče | Marie a František Mládkovi |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anežka Malá (rozená Mládková, 9. ledna 1910 Smiřice – 24. listopadu 1942 Věznice Plötzensee[1]) byla česká komunistka a odbojářka popravená nacisty.
Život
Anežka Mládková se narodila 9. ledna 1910 ve Smiřicích v rodině železničního zřízence Františka a Marie Mládkových. Absolvovala tři třídy měšťanské školy ve Smiřicích, byla členkou Dělnické tělocvičné jednoty a Skauta, kde se stala vedoucí oddílu děvčat. V sedmnácti letech se vdala za o jedenáct let staršího truhlářského dělníka Karla Malého, člena Komunistické strany Československa. Manželům se narodil syn Karel. Do roku 1931 pracovala v prádelně a tkalcovně v Černožicích, poté ve smiřickém cukrovaru. Během hospodářské krize v první polovině třicátých let dvacátého století se Anežka Malá aktivizovala. Začala chodit na komunistické schůze, v roce 1935 byla vyslána na školení do Sovětského svazu, měla proslovy na manifestacích, organizovala ženské komunistické hnutí, byla činná během vysílání interbrigadistů do Španělska, byla obdivovatelkou La Pasionarii.
Protinacistický odboj
Již dne 20. října 1938 zastavila vláda takzvané druhé republiky činnost komunistické strany v českých zemích a její jmění bylo zabaveno.[2][3] Pronásledování komunistů zesílilo po německé okupaci v březnu 1939. Anežka Malá přešla do ilegality a zapojila se do skupiny vedené Jiřím Purkyně. Spolupodílela se na produkci a distribuci ilegálního časopisu Čin a dalších tiskovin. V roce 1940 došlo k zatýkání jejích spolupracovníků gestapem a totéž hrozilo i jí. Přestože měla možnost se s falešnými dokumenty přesunout jinam, zůstala zpočátku s rodinou. Poprvé měla být zatčena 18. listopadu 1940, kdy si pro jí gestapo hledalo doma i v zaměstnání. Za pomoci známých železničářů se Anežce Malé podařilo uprchnout nákladním vlakem do Jaroměře. Poté se ukrývala na různých místech v Podkrkonoší. V červnu 1941 se přesunula do Prahy. Při domovní prohlídce ve Smiřicích gestapo nalezlo neodeslaný dopis napsaný manželem na její pražskou adresu, došlo k jeho zatčení a 21. června 1941 i zatčení Anežky Malé. Vězněna a vyslýchána byla v Hradci Králové, Drážďanech, Budyšíně a Berlíně. Dne 26. srpna 1942 jí lidový soud odsoudil k trestu smrti a 24. listopadu byla popravena v berlínské věznici Plötzensee. Její manžel válku přežil.
Odkazy
Reference
- ↑ Velezrádci popraveni. Moravská orlice. 1942-11-27, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Komunistická strana zakázána. Lidové noviny. 21. 10. 1938, roč. 46, čís. 531**, s. 1. Dostupné online.
- ↑ ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN 80-85983-51-6. S. 633.
Literatura
- HOLEČKOVÁ, Božena. Nebyli neznámí hrdinové. [s.l.]: Mona, 1989. ISBN 80-7026-007-6. Kapitola Anežka Malá, s. 67–70.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Malá na Wikimedia Commons - Anežka Malá na stránkách Smiřice a Holohlavy
- Anežka Malá na stránkách OV KSČM Náchod
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Anežka Malá, Czech anti-Nazi resistance member (1910-1942)