Angelo Peruzzi
| Angelo Peruzzi | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) V roce 2019 | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Datum narození | 16. února 1970 (52 let) | ||||||
| Místo narození | Blera, Itálie  | ||||||
| Výška | 181 cm | ||||||
| Hmotnost | 88 kg | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | Fotbalový brankář | ||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| Další informace | |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Angelo Peruzzi (* 16. února 1970, Viterbo, Itálie) je bývalý italský fotbalista, který hrál na pozici brankáře. Kariéru ukončil v Laziu Řím, předtím hrál v Interu Milán, Juventusu Turín i AS Řím. Rovněž hrál v italské reprezentaci, s níž vyhrál mistrovství světa.
Klubová kariéra
Po působení v AS Řím a Hellas Veroně se roku 1991 upsal turínskému Juventusu, kde se brzy stal brankářskou jedničkou a nahradil tak Stefana Tacconiho. Ve dresu „Juve“ debutoval dne 12. února 1992 v zápase Coppa Italia proti rivalovi Interu Milán. Peruzzi udržel čisté konto, čímž pomohl k výhře 1:0.[1]
Pomohl k zisku Poháru UEFA v ročníku 1992/93. Juventus se v osmifinále utkal též se Sigmou Olomouc, ve finálovém dvojzápase dvakrát porazil Borussii Dortmund 3:1 a 3:0.
V ročníku 1994/95 jeho výkony pomohly k zisku ligového titulu. V dalším ročníku Serie A 1995/96 se Juventus musel sklonit před novým vítězem ligy v podobě AC Milán. Peruzzi ale sehrál významnou roli při výhře v Lize mistrů. V 21. minutě podržel tým zákrokem proti střele „Kikiho“ Musampy.[2] Ve finálovém penaltovém rozstřelu vychytal kopy Edgara Davidse a Sonnyho Silooye.[3]
V ročníku 1996/97 opět Bianconeri vychytal další ligový titul. Ligu mistrů obhajující Juventus dokráčel opět do finále, kde Peruzzi nedokázal zabránit Dortmundu ve výhře nad Bianconeri 3:1.
Roku 1999 opustil Juventus a odešel do konkurenčního Interu, který právě opustil brankář Gianluca Pagliuca. Podepsal čtyřletý kontrakt, přestupová částka činila 9,5 milionu liber.[4] Peruzzi tu vydržel jen jedinou sezónu, poté přestoupil do Lazia Řím, kde setrval až do konce kariéry a se kterým stihl vyhrát Coppu Italia v sezóně 2003/04.
Poslední klubový zápas odehrál za Lazio Řím 20. května 2007.[5]
Hráčská statistika
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Obdr. Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
| 1987/88 | Řím | Serie A | 1 | -0 | IP | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 1 | -0 |
| 1988/89 | Serie A | 12 | -16 | IP | 7 | -11 | UEFA | 1 | -2 | 20 | -29 | |
| 1989/90 | Verona | Serie A | 29 | -38 | IP | 1 | -1 | - | 0 | -0 | 30 | -39 |
| 1990/91 | Řím | Serie A | 3 | -3 | IP | 0 | -0 | UEFA | 2 | -1 | 5 | -4 |
| 1991/92 | Juventus | Serie A | 6 | -5 | IP | 6 | -3 | - | 0 | -0 | 12 | -8 |
| 1992/93 | Serie A | 29 | -44 | IP | 6 | -8 | UEFA | 10 | -5 | 45 | -57 | |
| 1993/94 | Serie A | 32 | -23 | IP | 1 | -1 | UEFA | 6 | -4 | 39 | -28 | |
| 1994/95 | Serie A | 26 | -22 | IP | 8 | -7 | UEFA | 9 | -6 | 43 | -35 | |
| 1995/96 | Serie A | 30 | -26 | IP+IS | 0+1 | -0 | LM | 10 | -9 | 41 | -35 | |
| 1996/97 | Serie A | 29 | -19 | IP | 2 | -1 | LM+ES+IP | 9+2+1 | -6+ -2+ -0 | 43 | -28 | |
| 1997/98 | Serie A | 31 | -25 | IP+IS | 1+1 | -1+ -0 | LM | 11 | -15 | 44 | -41 | |
| 1998/99 | Serie A | 25 | -28 | IP+IS | 0+1 | -2 | LM | 8 | -6 | 34 | -36 | |
| 1999/00 | Inter | Serie A | 33+1[6] | -31+ -1[6] | IP | 4 | -5 | - | 0 | -0 | 38 | -37 |
| 2000/01 | Lazio | Serie A | 29 | -24 | IP+IS | 0+1 | -3 | LM | 7 | -9 | 37 | -36 |
| 2001/02 | Serie A | 27 | -30 | IP | 2 | -4 | LM | 8[7] | -10[7] | 37 | -44 | |
| 2002/03 | Serie A | 30 | -28 | IP | 0 | -0 | UEFA | 6 | -6 | 36 | -34 | |
| 2003/04 | Serie A | 27 | -26 | IP | 0 | -0 | LM | 7[7] | -7[7] | 34 | -33 | |
| 2004/05 | Serie A | 21 | -26 | IP+IS | 1+1 | -2+ -3 | UEFA | 1 | -2 | 24 | -33 | |
| 2005/06 | Serie A | 30 | -38 | IP | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 30 | -38 | |
| 2006/07 | Serie A | 28 | -24 | IP | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 28 | -24 | |
| Celkem | 479 | -477 | - | 44 | -52 | - | 97 | -90 | 621 | -619 | ||
Reprezentační kariéra
Za reprezentaci odehrál 31 utkání a inkasoval 17 branek. Byl již povolán na OH 1992, ale žádné utkání neodehrál. První utkání za národní tým odehrál ve věku 25 let 25. března 1995 proti Estonsku (4:1).[8] Trenér Sacchi jej postavil do všech utkání na neúspěšném ME 1996, když vypadli již v základní skupině. Byl i v nominaci na MS 1998, jenže kvůli zranění na šampionát neodcestoval. Po vyléčení se vrátil, ale již přednost dostávali jiní brankáři (Francesco Toldo a Gianluca Buffon). Mohl odcestovat na ME 2000, jenže nepřijal nabídku třetího brankáře.[9] O čytři roky později roli třetího brankáře na ME 2004 již příjmul, ale opět národní tým končí ve skupině. Posledním turnajem se pro něj stal vítězným. V roce 2006 se stal ve věku 36 let mistrem světa.
Posledním utkání odchytal 8. října 2005 proti Slovinsku (1:0). [10]
Statistika na velkých turnajích
| Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
| Itálie | ME 1996 | 1 zápas ve skupině | 11. 6. |  Rusko | 90 | 0 | 2:1[11] |
| 2 zápas ve skupině | 14. 6. |  Česko | 90 | 0 | 1:2[12] | ||
| 3 zápas ve skupině | 19. 6. |  Německo | 90 | 0 | 0:0[13] | ||
| ME 2004 | Neodehrál žádné ze 3 utkání | ||||||
MS 2006  | Neodehrál žádné ze 7 utkání | ||||||
Hráčské úspěchy
Klubové
- 3× vítěz italské ligy (1994/95, 1996/97, 1997/98)
- 3× vítěz italského poháru (1990/91, 1994/95, 2003/04)
- 3× vítěz italského superpoháru (1995, 1997, 2000)
- 1× vítěz ligy mistrů UEFA (1995/96)
- 1× vítěz poháru UEFA (1992/93)
- 1× vítěz evropského poháru (1996)
- 1× vítěz interkontinentální poháru (1996)
Reprezentační
- 1× na MS (2006 – zlato)
- 2× na ME (1996, 2004)
- 1× na OH (1992)
- 2× na ME U21 (1990 – bronz, 1992 – zlato)
Individuální
- 1x vítěz ankety Guerin d'oro (1996/97)
- 3x nejlepší brankář v lize (1997, 1998, 2007)
- 2x v All Stars team podle ESM (1996/97, 1997/98)
Vyznamenání
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2006)[14]
Řád zásluh o Italskou republiku (2006)[15]
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.transfermarkt.com/spielbericht/index/spielbericht/2825938
- ↑ https://www.irishtimes.com/sport/jeventus-win-the-european-cup-after-shoot-out-1.51968
- ↑ https://bleacherreport.com/articles/2659198-gigi-buffon-continues-juventus-rich-tradition-of-iconic-goalkeepers
- ↑ https://www.theguardian.com/football/1999/jul/08/newsstory.sport5
- ↑ http://www.transfermarkt.de/de/angelo-peruzzi/profil/spieler_5826.html
- ↑ a b play off
- ↑ a b c d i s předkolem
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371554
- ↑ https://web.archive.org/web/20151210224113/http://archiviostorico.corriere.it/2000/aprile/28/Peruzzi_sbatte_porta_faccia_Zoff_co_0_000428401.shtml
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/951642
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935895
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935902
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935921
- ↑ https://www.coni.it/it/?dettaglio_news_&tx_ttnews%5Btt_news%5D=1413&tx_ttnews%5BbackPid%5D=1&cHash=a62616670d
- ↑ https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/198737
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Angelo Peruzzi na italské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Angelo Peruzzi na Wikimedia Commons - Profil hráče na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
- (česky) Článek na FotbalPortal.cz
Související články
Média použitá na této stránce
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a silver medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MacMoreno, Licence: CC BY-SA 4.0
Nastrino Stella Merito sportivo 2008
Ribbon bar: Order of Merit of the Italian Republic – Officer (since 2001).
