Anglický pravopis

Anglický pravopis představuje pravidla písemného záznamu angličtiny. Tento pravopis patří k nejvíce stabilním na světě. Nebyl v minulosti výrazně reformován, proto existují v současné angličtině značné rozdíly mezi psanou podobou a výslovností.

Písmo

Angličtina využívá latinské hláskové písmolatinku – v jeho základní podobě bez diakritiky. Diakritika se zachovává pouze u slov a vlastních jmen cizího původu (francouzština, němčina, španělština), zvláště nejsou-li v angličtině zdomácnělá.

Anglická abeceda má 26 písmen.

Historický pravopis

Současný pravopis odráží stav anglického jazyka v době okolo roku 1400 (viz obrázek). Zachovává tedy historické principy, ale nebere ohled na výrazné změny fonologického systému, tedy výslovnosti. Není proto přímo fonetický, není zde jednoduchý vztah mezi fonémy (hláskami) a grafémy (písmeny). Stejný zvuk se v různých slovech zaznamenává různými způsoby a naopak stejný znak nebo skupina v písmu se čte různě. U každého slova je třeba znát nazpaměť jeho výslovnost a pravopis zvlášť. Různý způsob zápisu často rozlišuje stejně znějící slova (homofony), např.

/biː/ be (být) x bee (včela)

Nejstarší písemné památky staroanglického období po příchodu germánských kmenů do Anglie jsou psány germánským runovým písmem (anglosaský futhork).

Později, po přijetí křesťanství (7. století) se vlivem církevní latiny začala používat latinka.

Po dobytí Anglie Normany (1066) převládla až do 14. století jako úřední jazyk francouzština, která měla na angličtinu výrazný vliv. I v tomto období vznikaly literární památky psané anglicky. Stará a střední angličtina byla psána foneticky, pravopis v této době poměrně dobře vystihoval výslovnost. Jazyk tehdy nebyl standardizovaný, proto se u jednotlivých autorů liší pod vlivem nářečí. V těchto textech najdeme znaky, které se v moderní angličtině nepoužívají:

  • Æ (ash) [æ],
  • ð (eth) [ð],
  • þ (thorn) [θ] a
  • ȝ (yogh) [ɣ], [g], [j].

Angličtina se opět začala prosazovat v úředním styku koncem 14. století. Za vlády Jindřicha V. (14131422) byl pro úřední účely z londýnského dialektu vytvořen tzv. kancléřský standard (Chancery Standard), který je základem moderního anglického spisovného jazyka včetně pravopisu. Ten se začal postupně stabilizovat okolo roku 1600 ve slovnících. Zásadní význam pro kodifikaci pravopisu měl Slovník anglického jazyka (A Dictionary of the English Language), který sestavil a popravé roku 1755 publikoval Samuel Johnson.

Mezi 15. a 18. stoletím ale proběhly výrazné změny výslovnosti, především v systému samohlásek (tzv. Great Vowel Shift). Tyto změny se nepromítly v pravopisu, proto je v současné době velký rozdíl mezi mluvenou a psanou podobou angličtiny. Pokusy o reformy pravopisu obvykle selhaly.

Relativně nejzásadnější změnou anglického pravopisu je zavedení amerického pravopisu v USA, který je oproti britskému standardu mírně zjednodušen. Jeho autorem je Noah Webster (17581843), otec známého slovníku An American Dictionary of the English Language (Americký slovník anglického jazyka, 1828). Tím se poněkud rozešly pravopisné standardy USA a Británie, které ale nebrání oboustrannému porozumění textům. Websterův slovník americké angličtiny po jeho smrti začal vydávat nakladatel Merriam a je dodnes invovovaný a vydávaný pod názvem Merriam-Webster. Funkci referenční příručky pro britský pravopis převzal po Johnsonově slovníku rozsáhlý Oxford English Dictionary (Oxfordský slovník angličtiny), poprvé vydaný v letech 1884–1928.

Vývoj samohlásek od staroanglického období po současnou angličtinu:

Vývoj anglických samohlásek

Vztah mezi výslovností a písmem

Lze vysledovat určitý vztah mezi grafickým záznamem a výslovností. Lze tedy odhadnout způsob čtení konkrétního slova s jistou pravděpodobností. Navíc dost komplikovaná pravidla ještě mají velké množství výjimek. Tato pravidla se týkají:

  • samohlásek v přízvučných slabikách,
  • samohlásek v nepřízvučných slabikách,
  • souhlásek,
  • některých standardních skupin kombinovaných ze samohlásek a souhlásek.

Samohlásky v přízvučných slabikách

Výslovnost přízvučných samohlásek závisí na tom, zda je daná slabika v písmu otevřená či zavřená (tj. ukončená souhláskou). Její výslovnost dále ovlivňuje následující <r>, které v mnoha nářečích není vyslovováno. Pravidla jsou shrnuta v následující tabulce, která uvádí standardní britskou výslovnost (tzv. Received Pronunciation):

GrafémZavřenáOtevřenáZavřená + rOtevřená + r
a/æ/
man
/eɪ/
mane
/ɑː/
mar
/ɛə/
mare
e/ɛ/
met
/iː/
mete
/ɜː/
her
/ɪə/
here
i, y/ɪ/
win
/aɪ/
wine, sky
/ɜː/
fir
/aɪə/
fire
o/ɒ/
mop
/əʊ/
mope
/ɔː/
for, fore
u/ʌ/
hug
/juː/
huge
/ɜː/
cur
/jʊə/
cure
u/ʊ/
push
/uː/
rude
--/ʊə/
sure

Tzv. němé (nehlasné) e, psané na konci slov, není vyslovováno, má pomocný význam podobně, jako v jiných jazycích diakritická znaménka. Zajišťuje, že předcházející slabika je chápána jako otevřená. Ovlivňuje tedy její výslovnost. Toto -e se vypouští před příponami -ed a -ing:

  • mine – mined, mining

Jsou-li tyto přípony připojovány k zavřené slabice, zdvojuje se koncová souhláska, čímž zůstává zachována zavřenost této slabiky:

  • log – logged, logging

I – Y

Na konci slov se až na výjimky (např. I, hi) nepíše -i, místo něj bývá -y. Připojením přípon (sufixů) se y mění v i(e), např. v těchto případech:

  • při odvozování příslovcí: easy – easily;
  • při stupňování: easy–easier–easiest;
  • množného čísla: lady–ladies, ale boy–boys;
  • při tvoření 3. osoby jednotného čísla přítomného času: bury–buries, ale play–plays;
  • při tvoření minulého času: study–studied, ale play–played.

Předchází-li y samohlásce, vyslovuje se zpravidla /j/: yes.

Skupiny samohlásek

Skupiny samohlásek mohou být v přízvučných slabikách čteny, jak je uvedeno v tabulce.

PísmoNejčastější výslovnost (IPA)PříkladJiná výslovnost (IPA)PříkladVýjimky
ae/iː/aetiology, faeces
ae před r/ɛə/aerodynamics
ai/eɪ/main, train
ai před r/ɛɘ/air, hair
au/ɔː/because, Australia/ɑː/ laugh
ay/eɪ/day, stay
ea/iː/

/eɪ/
easy, beat

break, steak
/ɪɘ/

/ɛ/
real

head, ready
ea před r/ɪɘ/ear, near/ɜː/earn, earth
ee/iː/deep, free
ei/eɪ/eight, height/aɪ/either
ei před r/ɛɘ/their
eu/juː/euthanasia
eu před r/jʊɘ/Europe
ey/iː/key/eɪ/hey
ie/iː/field/aɪɘ/

/ɪə/
hierarchy

pierce
io/aɪɘ/pioneer
oa/ɘʊ/coach, goat
oi/ɔɪ/oil, soil
oo/uː/

/ʊ/
food, root

foot, good
/ɔː/door, floor/ʌ/ blood, flood
ou/aʊ/out, house, mouse/ʊ/ could, should, would, /ɑː/ enough
ou před gh/ɔː/ought, brought
ui/uː/fruit, recruitment/jʊ/ suit/vi:/ suite

Nepřízvučné samohlásky

V nepřízvučných slabikách se výslovnost samohlásek (skupin i jednotlivých) redukuje (/ɘ/ nebo /ɪ/).

Souhlásky

Pravopis souhlásek (zápis a čtení) je historicky velmi ovlivněné zdrojem slova, jakého je původu, zda germánského, francouzského nebo latinského. Tabulka ukazuje pravidla, která ale mohou mít jednotlivé výjimky:

PsaníObvyklé čtení (IPA)PříkladAlternativa (IPA)PříkladVýjimky
b, -bb/b/bit, rabbit
c před e, i, y/s/centre, city, cyst, face, prince/t͡ʃ/ cello
c/k/cat, cross
-cc před e, i/ks/accept
-cc ostatní/k/account
ch/t͡ʃ/chin/k/

/ʃ/
chord, archaic

machine, parachute, chief
-ck/k/check, ticket
ct-/t/ctenoid
d, -dd/d/dive, ladder/d͡ʒ/ gradual, soldier
-dg/d͡ʒ/ledger
f, -ff/f/fine, off/v/ of
g před e, i, y/d͡ʒ/gentle, magic, gyrate, page, college/g/ get, give, girl, begin
g, -gg/g/go, great, stagger
gh-/g/ghost, ghastly
-ghněmédough, high/f/laugh, enough
-ght/t/right, daughter, bought
gn-/n/gnome, gnaw
h- po exněméexhibit, exhaust/h/ exhale
h-/h/he, alcoholněmé vehicle
j-/d͡ʒ/jump, ajar
k/k/key, bake
kn-/n/knee, knock
l, -ll/l/line, hall
m, -mm/m/mine, hammer
-mb/m/climb, plumber
mn-/n/mnemonic
-mn/m/hymn, autumn, damn
-n před k/ŋ/link, plonk
n, -nn/n/nice, funny
-ng/ŋ/long, singing/ŋg/

/nd͡ʒ/
England, finger, stronger

danger, passenger
p, -pp/p/pill, happy
ph/f/physical, photograph
pn-/n/pneumonia, pneumatic
ps-/s/psychology, psychic
pt-/t/ptomaine, ptosis
q/k/Iraq
r, -rr/ɹ/ray, parrotněmé iron
rh, -rrh/ɹ/rhyme, diarrhoea
-s- mezi samohláskami/z/rose, prison/s/house, base
koncové -s po neznělé souhlásce/s/pets, shops
koncové -s po znělé souhlásce/z/beds, magazines
s, -ss/s/song, ask, message/z/scissors, dessert, dissolve/ʃ/ sugar, tissue
sc- před e, i, y/s/scene, scissors, scythe/sk/ sceptic
sch-/sk/school/ʃ/schist, schedule (může se vyslovovat i /sk/)/s/ schism
sh/ʃ/shin, should
t, -tt/t/ten, bitter
-tch/t͡ʃ/batch, kitchen
th/θ/ nebo /ð/thin, them/t/thyme, Thames
v, -vv/v/vine, bower
w-/w/we
wh- před o/h/who, whole/w/ whorl, whop, whopper, whortleberry
wh-/w/ (/ʍ/ v nářečích, kde tento foném existuje)wheel, whale
wr-/ɹ/wrong
x-/z/xylophone
-xc před e, i/ks/excellent, excited
-xc/ksk/excuse
-x/ks/box
y-/j/yes
z, -zz/z/zoo, fuzz

Skupiny samohlásek a souhlásek

PísmoNejčastější výslovnost (IPA)PříkladJiná výslovnost (IPA)PříkladVýjimky
qu-/kw/queen, quick/k/liquor, mosquito
-cqu/kw/acquaint, acquire
gu- před e, i/g/guest, guide/gw/linguistics
alf/ɑːf/calf, half
alm/ɑːm/calm, almond/æm/ salmon
olm/əʊm/holm (oak)
alk/ɔːk/walk, chalk
olk/əʊk/yolk, folk
al, all/ɔːl/bald, call, falcon/æl/ shall
ol, oll/əʊl/old, roll
nepřízvučné ex- před samohláskou nebo h/ɪgz/exist, examine, exhaust/ɪks/exhale
nepřízvučné ci- před samohláskou/ʃ/special, gracious/si/species
nepřízvučné sci- před samohláskou/ʃ/conscience
nepřízvučné -si před samohláskou/ʃ/expansion/ʒ/division, illusion
nepřízvučné -ssi před samohláskou/ʃ/mission
nepřízvučné -ti před samohláskou/ʃ/nation, ambitious/ʒ/equation/ti/ patio, /taɪ/ cation
nepřízvučné -ture/tʃə/nature, picture
nepřízvučné -sure/ʒə)/leisure, treasure
nepřízvučné -zure/ʒə/seizure
nepřízvučné -ften/fən/soften, often
nepřízvučné -sten/sən/listen, fasten
nepřízvučné -stle/səl/whistle, rustle
koncové -le po souhlásce/əl/little, table
koncové -re po souhlásce/ə/metre, fibre
koncové -ngue/ŋ/tongue
koncové -gue/g/catalogue, plague, colleague/gju/argue
koncové -que/k/mosque, bisque/keɪ/risqué/kju/ barbeque
koncové -ed po /t/ nebo /d/*/ɪd/waited
koncové -ed po neznělé souhlásce/t/topped
koncové -ed po znělé souhlásce/d/failed, ordered
koncové -es/ɪz/washes, boxes

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku English orthography na anglické Wikipedii.

Literatura

  • ZÁBOJOVÁ, Eva; PEPRNÍK, Jaroslav; NANGONOVÁ, Stella. Angličtina pro jazykové školy 1. 8. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-26154-X. 
  • VIERECK, Wolfgang; VIERECK, Karin; RAMISCH, Heinrich. Encyklopedický atlas anglického jazyka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-569-2. S. 70. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce