Anhelina Kalininová

Anhelina Kalininová
Anhelina Kalininová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
Anhelina Kalininová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození7. února 1997 (27 let)
Místo narozeníNova Kachovka, Ukrajina[1]
Výška179 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 484 570 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů360–208
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 15 ITF
Nejvyšší umístění25. místo (22. května 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open2. kolo (2021, 2022)
Wimbledon2. kolo (2022, 2023)
US Open2. kolo (2018, 2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů65–64
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění100. místo (17. června 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open1. kolo (2022, 2023, 2024)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open2. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240801a1. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anhelina Kalininová (ukrajinsky: Ангеліна Сергіївна Калініна, Anhelina Serhijivna Kalinina, * 7. února 1997 Nova Kachovka) je ukrajinská profesionální tenistka a vítězka juniorské čtyřhry Australian Open 2014. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2023 na 25. místě a ve čtyřhře v červnu 2024 na 100. místě. Trénuje ji Anton Korčevskyj. Dříve se připravovala v trnavské Empire akademii pod vedením Vladimíra Pláteníka. Spolupracovala také s Darjou Safinovou.[1][2][3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v září 2012, když na turnaji v turecké Antalyi s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. Ve druhém kole dvouhry pak podlehla Rusce Juliji Kalabinové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2015 v mississippském Jacksonu, události s rozpočtem dvacet pět tisíc dolarů. Ve finále přehrála Britku Johannu Kontaovou.[2]

Na French Open 2022

Během června 2015 se jako osmnáctiletá premiérově posunula mezi 150 hráček žebříčku WTA. V singlu okruhu WTA Tour debutovala na zářijovém Tashkent Open 2015, kam obdržela divokou kartu. Na úvod podlehla japonské pozdější vítězce Nao Hibinové ve dvou setech.[1][2] V závěru sezóny 2015 však musela nastartovanou kariéru přerušit na deset měsíců pro zranění ramena. Na okruh se vrátila v srpnu 2016. Tři tituly z 25tisícových událostí ITF v sezóně 2017 znamenaly růst z 527. na 157. místo žebříčku.[3] Hráčku z elitní světové stovky poprvé porazila v dubnu 2018 na 80tisícové akci ITF ve virginském Charlottesville, kde v semifinále vyřadila Američanku Taylor Townsendovou.[3] Z boje o titul pak odešla poražena od Kolumbijky Mariany Duqueové Mariñové. Téměř po třech letech si hlavní soutěž WTA Tour zahrála na srpnovém Citi Open 2018 ve Washingtonu, D.C. Na úvod ji přehrála další postoupivší kvalifikantka Ysaline Bonaventureová z Belgie.[2][3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu US Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci,[3] v níž na její raketě postupně dohrály Rumunka Elena-Gabriela Ruseová, Češka Tereza Martincová a Australanka Jaimee Fourlisová. V prvním kole dvouhry jí v závěru třetí sady skrečovala lichtenštejnská kvalifikantka Kathinka von Deichmannová. Ve druhém utkání však nenašla recept na obhájkyni trofeje a světovou trojku Sloane Stephensovou, přestože získala úvodní set.[1][2]

Do prvního kariérního semifinále i finále v kategorii WTA 1000 postoupila na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2023 v Římě. Po 3 hodinách a 41 minutách ve čtvrtfinále přehrála světovou patnáctku Beatriz Haddad Maiovou. V rozhodující sadě přitom otočila nepříznivý vývoj gamů ze stavu 0–3, a Brazilku porazila i ve čtvrtém vzájemném utkání. Jednalo se o nejdelší zápas v odehrané části probíhající sezóny a třetí nejdelší v rámci všech turnajů WTA 1000.[4][5] Mezi poslední čtveřicí hráček vyřadila dvanáctou ženu klasifikace Veroniku Kuděrmetovovou. V boji o titul skrečovala kazachstánské světové šestce Jeleně Rybakinové za stavu 4–6 a 0–1 pro zranění levého stehna. Soupeřka jí oplatila porážku z antukového Charleston Open 2022, jediného vzájemného duelu v předešlé kariéře obou hráček. Po konci premiérově figurovala v elitní světové třicítce, na 25. příčce žebříčku.[6]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0–1 D)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 D)

Dvouhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.18. července 2021Budapešť, MaďarskoantukaKazachstán Julia Putincevová4–6, 0–6
Finalistka2.20. května 2023Řím, ItálieantukaKazachstán Jelena Rybakinová4–6, 0–1skreč

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.prosinec 2022Limoges, Francietvrdý (h)Dánsko Clara Tausonová6–3, 5–7, 6–4

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (15 titulů)

č.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
1.duben 2015Jackson, Spojené státyantukaSpojené království Johanna Kontaová6–3, 6–4
2.duben 2015Pelham, Spojené státyantukaNěmecko Laura Siegemundová6–3, 7–5
3.červenec 2015Sacramento, Spojené státytvrdýBelgie An-Sophie Mestachová4–6, 6–4, 6–3
4.leden 2017Daytona Beach, Spojené státyantukaUSA Elizabeth Halbauerová6–1, 6–2
5.leden 2017Wesley Chapel, Spojené státyantukaUkrajina Elizaveta Jančuková6–4, 6–4
6.červenec 2017Darmstadt, NěmeckoantukaUSA Bernarda Peraová6–2, 0–6, 6–3
7.leden 2018Daytona Beach, Spojené státyantukaUSA Grace Minová1–6, 7–5, 6–0
8.leden 2018Orlando, Spojené státyantukaRakousko Julia Grabherová6–2, 3–6, 7–5
9.duben 2018Jackson, Spojené státyantukaItálie Gaia Sanesiová6–0, 6–1
10.červen 2019Přerov, ČeskoantukaBulharsko Elica Kostovová6–1, 4–6, 6–1
11.duben 2021Oeiras, PortugalskoantukaJižní Korea Jang Su-jeong6–4, 4–6, 6–4
12.duben 2021Záhřeb, ChorvatskoantukaRusko Kamilla Rachimovová6–1, 6–3
13.červenec 2021Montpellier, FrancieantukaEgypt Majar Šarífová6–2, 6–3
14.červenec 2021Contrexéville, FranceeantukaMaďarsko Dalma Gálfiová6–2, 6–2
15.listopad 2021Nantes, Francietvrdý (h)Francie Océane Dodinová7–6(7–4), 1–0skreč

Čtyřhra (3 tituly)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.listopad 2014Závada, Polskokoberec (h)Ukrajina Anna ŠkudunováČesko Gabriela Chmelinová
Česko Karolína Muchová
0–6, 6–7(3–7)
2.březen 2015Osprey, Spojené státyantukaUkrajina Olexandra KorašviliováParaguay Verónica Cepede Roygová
Argentina María Irigoyenová
6–1, 6–4
3.leden 2017Daytona Beach, Spojené státyantukaUSA Robin AndersonováPolsko Paula Kaniová
Polsko Katarzyna Piterová
6–4, 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka2014US OpentvrdýČesko Marie Bouzková4–6, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2013WimbledontrávaBělorusko Iryna ŠymanovičováČesko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
3–6, 1–6
Vítězka2014Australian OpentvrdýRusko Jelizaveta KuličkovováSpojené království Katie Boulterová
Srbsko Ivana Jorovićová
6–4, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anhelina Kalinina na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Anhelina Kalininová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230322a22. března 2023
  2. a b c d e f g Anhelina Kalininová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230522a22. května 2023
  3. a b c d e MACPHERSON, Alex. Getting to know you: Introducing the US Open 2018's Grand Slam debutantes [online]. NEW YORK, NY, USA: WTA Tour, Inc., 2018-08-25 [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. 
  4. Kalinina beats Haddad Maia in longest match of the year to make Rome semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-16. (anglicky) 
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Muchová v Římě skončila v osmifinále po tříhodinové bitvě s Badosaovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
  6. NGUYEN, Courtney. Champions Corner: Rybakina’s unusual journey to the Rome championship. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-21 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kalinina WMQ18 (9) (41744484710).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kalinina WMQ18 (9)