Aniela Kupiec

Aniela Kupiec
Aniela Kupiec
Rodné jméno	Milerska
Narození	5. dubna 1920 Nýdek Československo Československo
Úmrtí	11. září 2019 (ve věku 99 let) nebo 10. září 2019 (ve věku 99 let) Nýdek Československo Československo
Povolání	básnířka, spisovatelka a prozaička
Žánr	poezie
Témata	poezie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aniela Kupiec (5. dubna 1920 Nýdek – 10. září 2019 Nýdek) byla slezská lidová básnířka a aktivistka polské menšiny na Zaolší.^[1][2][3]

Byla dcerou třineckého hutníka Jerzyho Milerskiego a jeho manželky Zuzany. Navštěvovala obecnou školu v Nýdku a měšťanskou školu v Bystřici nad Olší. Své vzdělání úspěšně završila v roce 1937 na rodinné škole (Szkole Gospodyń Wiejskich) v Konské. Před druhou světovou válkou pracovala v kanceláři Třineckých železáren, později v době okupace byla donucena pracovat jako lesní dělnice. V roce 1945 se vdala za Jana Kupce, učitele v Bystřici nad Olší. Po svatbě zůstala v domácnosti, věnovala se hospodářství, výchově dětí – tj. dceři Ewě a synovi Bronisławu. Její vášní se staly společenské a kulturní aktivity v rámci Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) v Nýdku. Režírovala divadelní představení, zpívala v místním pěveckém sboru, byla aktivní členkou folkloristicko-kulturní sekce Hlavního výboru PZKO a členkou Grupy Literackiej "63" v Třinci. První básně začala psát ve 4. třídě obecné školy. Po druhé světové válce pokračovala ve své literární činnosti. Její básně ale i próza psané v nářečí se začaly objevovat jak regionálním tisku (Zwrot, Głos Ludu), tak v tiskovinách v Polsku, a získaly si velkou oblibu. V literárních soutěžích získala mnohá ocenění.

Tvorba Anieli Kupiec byla vždy velmi dobře přijímána čtenáři i kritiky. Její poezie ale i próza jsou sugestivní, emocionální a autentické. Svým čtenářům poskytuje krásu starotěšínského jazyka, ve kterém jeho znalci vidí spojnici mezi jazykem Jana Kochanowského a současným nářečím. Básnířku inspirují problémy každodenního života obyčejného člověka v jeho malé těšínské vlasti. Mnoho let psala „do šuplíku“ a jenom občas něco publikovala. Teprve na popud své kamarádky Ewy Milerské dala své verše k posouzení prof. Danielu Kadłubcowi. Ten básnířce doporučil pokračovat v literární činnosti a navrhl ji účast v literárních soutěžích, jelikož, jak říkal, „básní v literárním jazyce je mnoho, ale v nářečí málo“. Básnický talent se projevuje také v její próze. V humoristických příbězích je často zřejmá satira ať už v rozdílech mezi společenskými vrstvami nebo mezi městem a vesnicí. V současnosti se objevují pokusy přeložit příběhy a básně autorky do češtiny nebo angličtiny, avšak podle některých názorů, tyto překlady ztrácejí svoje estetické a pocitové působení.

• Korzenie – sbírka básní psaných slezským nářečím spolu s Ewou Milerskou i Annou Filipek (1987)
• Malinowy świat (1988)
• Połotane żywobyci (1997)
• Po naszymu pieszo i na skrzydłach (2005, 2009)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aniela Kupiec na polské Wikipedii.

• Stanieczek Paweł, Aniela Kupiec o swoim nydeckim świecie, Kalendarz Goleszowski 2008, s.184–187 (polsky)
• Karol Daniel Kadłubiec, Aniela Kupiec – rodowód-życie-praca -Połotane żywobyci (1997), s. 86–92

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aniela Kupiec na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aniela Kupiec
• http://cs.zwrot.cz/2017/04/aniela-kupiec-slavi-97-narozeniny/
• http://www.zaolzieteraz.kc-cieszyn.pl/index.php/content,676/ Archivováno 28. 4. 2016 na Wayback Machine. (polsky)