Anja Pärsonová

Anja Pärson
Anja Pärson
Přezdívka	Beda
Datum narození	25. dubna 1981 (41 let)
Místo narození	Tärnaby, Švédsko
Stát	Švédsko
Výška	170 cm
Hmotnost	81 kg
Oficiální web	anjapaerson.com
Sportovní informace
Sport	alpské lyžování
Klub	Tärna IK Fjällvinden
Lyže	Salomon, Head
Ukončení kariéry	15. 3. 2012
Světový pohár v alpském lyžování
Debut	15. 3. 1998
Počet výher	42
Medaile v alpském lyžování
Olympijské hry	1 - 1 - 4
Mistrovství světa	7 - 2 - 4
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20. 3. 2014 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Alpské lyžování na ZOH
bronz	ZOH 2002	slalom
stříbro	ZOH 2002	obří slalom
zlato	ZOH 2006	slalom
bronz	ZOH 2006	kombinace
bronz	ZOH 2006	sjezd
bronz	ZOH 2010	kombinace
Mistrovství světa v alpském lyžování
zlato	MS 2001	Slalom
zlato	MS 2003	Obří slalom
zlato	MS 2005	Obří slalom
zlato	MS 2005	Superobří slalom
zlato	MS 2007	Sjezd
zlato	MS 2007	Kombinace
zlato	MS 2007	Superobří slalom
stříbro	MS 2005	Kombinace
stříbro	MS 2007	Soutěž družstev
bronz	MS 2001	Obří slalom
bronz	MS 2007	Slalom
bronz	2011 Ga-Pa	superkombinace
bronz	MS 2011	soutěž družstev
Světový pohár (velký křišťálový glóbus)
zlato	SP 2004	celkově
zlato	SP 2005	celkově

Anja Sofia Tess Pärsonová (švédsky Anja Sofia Tess Pärson, * 25. dubna 1981 v Tärnaby) je švédsko-sámská bývalá lyžařka. Je olympijská vítězka a desetinásobná mistryně světa. V roce 2007 se stala první sjezdařkou, která vybojovala titul mistryně světa ve všech pěti disciplínách; více medailí z MS než Pärsonová má pouze Němka Christl Cranzová, ve Světovém poháru jí s 42 triumfy patří páté místo v historii.

Kariéra

K závodnímu lyžování jí přivedl její otec Anders Pärson, který byl také jejím trenérem. Závodila za klub z města Tärnaby, odkud pocházel i legendární slalomář Ingemar Stenmark.

Zpočátku se specializovala výhradně na točivé disciplíny. Slalom světového poháru poprvé vyhrála v roce 1998 v americkém středisku Mammoth Mountain, hned v první sezóně ve světovém poháru, ale na další vítězství musela čekat celé tři roky. V celkovém pořadí slalomu obsazovala již v prvních sezónách třetí místa a na mistrovství světa v roce 2001 korunovala své slalomové snažení titulem světové šampionky.

Rychleji ale pokračoval její vzestup v obřím slalomu, přestože první vyhrála až v lednu 2003 v Cortině d'Ampezzo. Do konce sezóny 2002–03 ale vyhrála další dva obří slalomy a vybojovala první malý křišťálový glóbus za vítězství ve Světovém poháru v této disciplíně. Ve slalomu byla druhá a v absolutní klasifikaci skončila třetí.

Mezitím už absolvovala svou premiéru na zimních olympijských hrách v Salt Lake City. V obřím slalomu skončila druhá za suverénkou her Janicou Kosteličovou, ve slalomu třetí.

Na mistrovství světa v roce 2003 vybojovala zlato v obřím slalomu, vyhrála absolutní klasifikaci světového poháru v roce 2004 společně s vítězstvími v pořadí slalomu a obřího slalomu. Celkové vítězství obhájila v roce 2005, i když v jednotlivých disciplínách dosáhla maximálně jen na konečné druhé místo v obřím slalomu. Svou největší soupeřku Janicu Kosteličovou porazila v nejtěsnějším souboji historie o pouhé tři body. Na mistrovství světa v roce 2005 ale vybojovala zlato nejen v obřím slalomu, ale také v super-G, což jen dokazovalo její velké zlepšení v rychlostních disciplínách. Když o rok později vyhrála poprvé i sjezd, stala se jednou z nemnoha sjezdařek, které vyhrály ve světovém poháru závody ve všech čtyřech disciplínách.

Díky tomu patřila mezi favoritky všech disciplín na Zimních olympijských hrách 2006 v Turíně. Po bronzu ze sjezdu to platilo hlavně o kombinaci, kde ale získala také jen bronz, ze kterého byla velmi zklamaná. Až v závěru her si spravila náladu vítězstvím ve slalomu před Rakušankami Hospovou a Schildovou. Na konci sezóny získala také potřetí v životě světový pohár v obřím slalomu.

Na Mistrovství světa v alpském lyžování 2007 v domácím prostředí v Åre vyhrála Pärsonová hned úvodní disciplínu superobří slalom, i když od jejího posledního vítězství ve světovém poháru uplynulo jedenáct měsíců. Vzápětí doplnila i vítězství v superkombinaci a sjezdu, ale tím se její cesta za dalšími vítězstvími zastavila. Obří slalom nedokončila, ve slalomu obsadila třetí místo a v týmové soutěži pomohla Švédsku ke stříbru.

Na Zimních olympijských hrách 2010 v Vancouveru startovala ve sjezdu, v kombinaci a v super-G. Hned v první disciplíně ve sjezdu však těsně před cílem utrpěla velmi těžký pád (po téměř 60 metrů dlouhém letu vzduchem) a její další start v následujících závodech byl ohrožen. Přesto však dokázala o dva dny později získat další olympijskou medaili v alpské kombinaci.

Vleklé zdravotní problémy s levým kolenem ji donutily v březnu 2012 po finále Světového poháru ve Schladmingu ukončit aktivní kariéru.^[1]

Soukromý život

Deset let žila v Monaku, po ukončení sportovní kariéry se vrátila do Švédska. V červnu 2012 v rozhovoru pro Švédské rádio (Sveriges Radio) uvedla, že žije s o osm let starší partnerkou Filippou, s níž se seznámila v roce 2005.^[2] Dne 4. července 2012 partnerka Pärsonové porodila syna.^[3]

Ocenění

V roce 2006 obdržela Zlatou medaili deníku Svenska Dagbladet, udělovanou maximálně dvakrát za život Švédům za jejich výjimečný sportovní výkon.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anja Pärsonová na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka
• Profil Pärsonové na webu FIS
• Anja Pärsonová v databázi Olympedia (anglicky)